Zase sedí pod oknem Mlátiččiny kuchyně.
Zevnitř se ozývají dva hlasy, jeden temný jako Karpatské lesy, druhý patří chlupáči v tygrovaných trenýrkách.
"Tarzan," sykne Brajgl, na rtech mu přistanou Pepankovy packy.
Mrmla odfoukává stranou kouř ze Sidolova žvára.
Jetej nechává nezvučne kvílet vzdušnou kytaru.
"Oddělený ložnice znamená oddělený DOMY!"
"Jasně, Knedlí-"
Z výhřadu pod oknem se neozve uchechtnutí.
"Ještě jednou mi řekneš... víš jak, a wrestling nebude jen v televizi, rozumíš?!"
"Cokoli, Kne-"
Svorné zajíknutí pod oknem, zvuk severské vichřice z kuchyně.
"Jdu do toho, jen abych se zbavila-"
"Jdeš do toho?"
"Jo!"
A tentokrát zůstanou svědci venku dokonale němí.