DMD č. 17. pro 17. 4. 2014. Téma: Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu

DMD č. 17. pro 17. 4. 2014. Téma: Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu

Možná, že nutrie nebylo to nejhorší téma :P Jsem zvědavá, jak si s tím poradíte.

Téma pro 17. 4. 2014: Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu
Toto téma bude uzavřeno 17. 4. 2014 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Platné do: 
17. 4. 2014 v 23:59
Obrázek uživatele Lagertha

Svoboda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Toto vzniklo na popud mého dobrého kamaráda (zde známý jako Marek), který mě přinutil se sem připojit, takže tímto díky :)

Drabble: 

Sluneční paprsky se dostaly skrze mraky a zaplavily okolní krajinu světlem. Nic už nevypadalo tak pochmurně.
Na kůži jsem pocítila ten hřejivý pocit, jak se teplo vpíjelo do mého těla až do morku kostí.
Pod dotyky těch paprsků, se mé rány počaly hojit, zaschlé kapky krve a šmouhy špíny mizely, jako kdyby nikdy neexistovaly, modřiny se vstřebaly a mé kosti s jemným mravenčením přeskakovaly do původních poloh.
Uslyšela jsem hudbu, sborový zpěv nesoucí se z dáli. Bolest ustoupila, cítila jsem se lehce a vznášela se k oblakům, blíže tomu zpěvu a olověné kruhy pout mého utrpení se rozplývaly ve vzduchu..

Obrázek uživatele vatoz

Labyrint

Drabble: 

Zavulon procházel do středu terče. Olověné kruhy se před ním rozplývaly ve vzduchu, jejich pečeti vždy jen krátce zažhnuly.
V samém středu na poctivě roubené sesli seděl pestře vybarvený pták. Když na něj Zavulon poněkud vyčítavě zakašlal, pták seskočil na zem a čoudivě vzplanul. Z dohasínajících uhlíků vylouplo vejce. S křupnutím z něj vylezlo batole a začalo rychle růst a stárnout, do podoby dvacetilého mladíka.
-Viktore, říkal jsem ti, ať změněný nesetrváváš dlouho, víš přeci že...
-...že ve změněné podobě čas kletby atomového fénixe neutíká, já vím.
-Neboj, taky jsem to zažil, dvacet let uteče jak voda. Hlavně zůstaň člověkem.

Závěrečná poznámka: 

Prosím o shovívavost při hodnocení tohoto drabble, napoprvé ho sežrala wifi v mobilu, napodruhé mysql démon se svým zaříkadlem max_queries_per_hour. Nevěřím, že třetí přepsání textu pomohlo.

Pouťové triky

Drabble: 

Jakub se i se Semenem probudili v jeskyni. Uslyšeli zvuk valícího se kamene. Zkusili vstát a nešlo to protože na rukou měli olověné okovy, které byly připoutané ke zdi. "Dobré ráno Jakube," řekl čaroděj Ivanov, který se právě zjevil ze vzduchu. Ať škubali jak škubali okovů se jim zbavit nepodařilo. "My tady umřeme," prohlásil Semen. "Ále já bych to zas tak černě neviděl, Ivanov je mistrem iluzí, ale to neznamená ,že se odsuď nedostaneme." "Máš na to maximálně půl minuty," řekl Ivanov. " Stačí uvěřit, že tu ty kruhy nejsou."
"Věř tomu!" Semen uvěřil kruhy zmizely a auto minulo jejich škarpu.

Obrázek uživatele Erishika

Kruhy

Úvodní poznámka: 

Tento příběh je zasazen do Dreamer's Ship (=DS) světa. (Na mém profilu je odkaz na náš web.) Povídka se jmenuje "Vesmír v krystalu".
Cris a Anthony spolu cestují vesmírem a dostávají se potíží, do kterých je dostává hlavně Cris.

Drabble: 

Anthony s Crisem stáli udiveně uprostřed náměstí.
"Měl jsi pravdu," vydechl Tony. "Opravdu je tu všechno z kovu."
"No, ne úplně všechno. Třeba vzduch a voda... nebo atmosféra a tak..."
"Tamhle ten chlap bafá z dýmky olověné kruhy!" vykřikl a praštil Crise loktem.
"To nejdivnější na tom je, že se v tom vzduchu doopravdy rozplývají," řekl Cris.
"To není možné!" otočil se na něj zmateně Tony.
"No, teoreticky je všechno možné. To, co tady neexistuje, existuje zase jinde. Zkus jim vyprávět o dřevě a stromech a taky tomu nebudou chtít věřit."
"No dobře, pane chytrej. Vsadím se, že nevybafeš kruh!"

Závěrečná poznámka: 

Dala jsem to!! *tančí*

Paranoia

Fandom: 
Drabble: 

Lidé procházející okolo něj přidávali do kroku a klopili zrak k zemi, případně se rozpačitě odvraceli.
"Všechny nás chtějí otrávit! Všechny!" Malý děda poskakující polonahý po náměstí se hystericky chechtal. "Proto tady tu továrnu otevřeli! Aby naši vesnici odstranili a mohli tady postavit letiště! Do roka jsme všichni mrtví!"

Nikdo si ho přes jeho zápal nevšímal. Děda si nakonec s vědomím marnosti unaveně sedl na dřevěnou lavičku a zapálil si cigáro.

A na dvoře nové továrny zatím masivní kulaté kovové bloky pomalu podléhaly chemické reakci, drobounké částečky olova se mísily se vzduchem a mířily k nosním dírkám blaženě nevědomých vesničanů.

Šmakova slabina

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tentokrát mě nenapadlo nic vtipného, proto aspoň něco poučného.

Drabble: 

Thorin seděl před krbem a vyfukoval kroužky kouře.
Jeden stříbřitý na památku dolů v Morii... jeden zlatavý připomínající Erebor a Poklad, který On uloupil...
"Co bylo ukradeno, musí být vráceno!"
"Co si to mumláš, Thorine, syne Thráinův?" vytrhl ho Gandalf z přemýšlení.
"Pamatuj, hamižnost Šmaka zaslepila a přikovala k pokladu..." Gandalf vykouzlil proud jisker, které jako drak rozehnaly kroužky po místnosti.
"Pak musíme být jiní, abychom ho porazili." prohlásil Balin.
"Ještě koláček?" pípl štědře malý Bilbo a mimoděk vyfoukl šedý kroužek, který proťal jako olověná střela všechny ostatní a spojil je v jeden olověný kruh pomalu se rozplývající ve vzduchu...

Závěrečná poznámka: 

Vždycky jsem měl dojem, že Tolkien takové poučení do závěru Hobita vložil. Zkrátka: pachtíš se po Arcikamu, nedopadneš dobře, milý Thorine...

Touha po pomstě

Drabble: 

Byl slunečný den. Všude byl božský klid.
Vlastně, ne úplně všude.
V srdci bandity Jonese se rozlévala touha po pomstě. A tak vyjel se svou patrou na Dwaitovic farmu.
Vtrhli dovnitř a všechny postříleli. Napumpovali je olovem, co se do nich vešlo. Matku, syna, dceru, a toho prohnilého Dwaita, který udal Jonesova syna, že mu ukradl koně a za to ho pověsili. Zabili je všechny. A pak si vzali vše, co jim přišlo pod ruku. Šperky, peníze, stříbro, dobytek, bavlnu i koně.
Odjeli a hořící farmu nechali za sebou.
Všude bylo mrtvo.
Jen olověné spirálky dýmu se vznášely ve vzduchu...

Obrázek uživatele Carmen

Tři minuty v půli dne

Fandom: 
Drabble: 

Odmítavé zabouchnutí okenice o patro níž.
Pendlovky vyřezávající obloučky tlukotu ve vedlejším pokoji.
Jiskřičky smíchu udušené kaskádami pláče a spirály koles drožky nahlodávající kamennou dlažbu na ulici.
Tříštění ledu skla v kuchyni, sotva zřetelné.
Ptačí diskuse podšitá šustící látkou lipového šelestu na zahradě (někdo už musí vyplít ty záhonky).
Vrzavý zvuk nepevnosti schodů do přízemí; teď kolem stolku - nezapomněla vyměnit vodu narcisům?
Téměř ticho; jen obloučky pendlovek, v dálce další blížící se spirály kol, příliš hlasitě vířící prach.
Najednou se vzduchem rozplývají těžké olověné kruhy; křehce se utvářející ticho se rozbíjí a rve gázu z rozvíjející se migrény.
Zatracené poledne.

Obrázek uživatele Owlicious

Nightmare Moon

Drabble: 

Stála v trůním sále a hleděla do očí svojí sestry.
Ale ona to už vlastně nebyla její sestra, nebo ano?
Byla vyšší a měla na sobě brnění z materiálu, který Celestia nedokázala zařadit.
"V Equestrii může být jenom jedna princezna," vykřiklo stvoření, které už jistě nebylo Lunou, a dodalo s ďábelským smíchem: "...a to jsem JÁ!"
Celestia zaměřila veškerou svou sílu do štítu, kterým odrážela magii té druhé.
Jak se štít posunoval, dotkl se jednoho z nádherných vitrážových oken - toho, které zobrazovalo porážku Discorda.
Kruhové olověné spoje se při kontaktu s mocí slunce vypařily.
Z překrásné mozaiky zbyly barevné střepy.

Obrázek uživatele Quiquilla

Sama

Fandom: 
Drabble: 

Stála až po kotníky ve sněhu. Bosá.
Zima jí nebyla. Vesele se smála a chytala motýly do dlaní.
Hrom v dálce zněl jako basy v neznámé písničce, kterou si zpívala nahlas.
Ostří nože se zalesklo v letním slunci a prameny vlasů se pomalu snášely k zemi.
Někdo zaklepal na dveře, když zaklapla knížku.
A pak najednou visela ve vzduchu nad hlubokou propastí. Její tělo obtáčely kolem dokola kruhy z roztaveného olova.
Rozplynuly se.
Hudba ztichla a dech se zklidnil. Srdce zase začalo bušit tou správnou rychlostí. Otevřela oči.
Seděla na posteli. V pokoji, který nepoznávala.
Když se dveře začaly otvírat.

Závěrečná poznámka: 

A teď budu doufat, že mi to projde :D

Obrázek uživatele Ebženka

Dokonalá past

Fandom: 
Drabble: 

Prošel zámkem křížem krážem. Hořely svíce, stoly byly prostřené, nikde ani živáčka. Pak sešel do zahrady, a tam byla - krásná dívka v černém, závoji pokrytá, okovy připoutaná ke stromu. Mělo mu být divné, co tam jí, jak udržuje své dokonalé šaty a kam vlastně chodí - vy víte co, ale myšlenky mu ulétly kdovíkam a zbylo jen pár zamilovaných písniček. Vrátil se do hradu, přežil tři noci mezi krvelačnými příšerami. Její šaty postupně bělely. Nakonec se v dým rozplynula její pouta.
Její andělské tváři zcela propadl. A tak bylo vlastně dobře, že se během té maškarády stal taky upírem. Jako ona.

Závěrečná poznámka: 
Ufff, na poslední chvíli. Já mám fakt krizi, vůbec se mi do toho psaní nechce a nejde mi to od ruky.
Obrázek uživatele L.P.Hans

Traktorista

Drabble: 

Když přijel s traktorem na pole orat, čekalo ho nemilé překvapení. Uprostřed pole stálo několik kruhových předmětů z lesklého kovu.
‚To bude asi těch filmařů, co za kopcem točí ty svoje Star Treky.‘
Vytáhnul nůž a zkusmo do předmětu párkrát rýpnul.
‚Heleďme se, to bude olovo, nebo tak něco. Kolik by za to asi dali ve sběrně.‘
Ničeho nedbal a začal páčit jednu přistávací vzpěru. V tom se z předmětu ozval podivný trylek a celý se zatřásl. Traktorista jen s úlekem padl na záda. Kruhové objekty se odlepily od země, několikrát s bzukotem zakroužily nad polem a zčistajasna se rozplynuly.

Obrázek uživatele Jeřabina

Náhlé ztráty

Úvodní poznámka: 

Inu, uděláme takový rázný skok kupředu, tohle téma se mi do toho hezky trefilo.
Upřímně doporučuji si na začátku pustit tohle: http://www.youtube.com/watch?v=h_zeiKrRTuk :))

Drabble: 

Na jedné straně náměstí stál Bohannon, nejlepší pistolník v okolí. Na druhé byl roztřesený doktor Whitehead, který zoufale zvedal zbraň.
Grete se slzami v očích poklekla. Dnes ráno do obchodu Doc vtrhnul se strachem v očích, jakmile ho Bohannon k souboji vyzval, a vypověděl jí tajemství své minulosti. Slíbila mu, že to bude v pořádku. Políbil ji... ale v pořádku to nebylo
Teď zbývalo jen doufat, že nejhorší střelec ve městě trefí cíl.
Zazněl výstřel a hlaveň obklopilo kolo tmavošedého dýmu. Doktor sebou cukl.
Cullen nehnul ani brvou a namířil. Když se kouř rozptýlil, Doc se podíval do tváře smrti.

Obrázek uživatele Kfira

Roztržka

Fandom: 
Drabble: 

"Víš co, já tohle prostě odmítám!" zaječela a práskla za sebou dveřmi.
Než vyběhla z domu, pohled se jí mlžil slzami.
Její hlava byla jako sevřená těžkou kovovou obručí. Nemohla se přinutit ji zvednout do vzpřímené polohy.
Nechtěla se hádat... ale on byl občas na zabití.
Začaly jí téct slzy. Obruč jako by se ještě stáhla, a žíly v obou spáncích proti ní začaly zběsile pulsovat.
Nohy ji automaticky zanesly k řece. Uviděla na hladině labuť.
Přinutila se zpomalit krok a začít dýchat, zhluboka a klidně. Myšlenky se jí rozutekly až příliš vyšlapanou stezičkou.
Po chvíli procházení obruč bolesti povolila.

Obrázek uživatele Dede

Kdo napsal návod?

Drabble: 

„Brandy, to jsme teda v...“
„Neklej. Nevidíš dobré stránky.“
„Jaké??? Jsme přikované na vrcholu hnusně vysoké maniakálně hlídané věže!“
„No právě. Mohly jsme být v podzemí a ty okovy mohly být železné.“
„No a? Král je blbej, ale vyhrál.“
„Váš svět je inspirativní. I blbej král umí číst. Postupuje přesně podle mého návodu. Olověné kruhy a vrcholek věže.“
„Tvého???“
„Vydrž.“
Dračice zavřela oči a... najednou mě síla moci hodila na zem. Bez pout!
Olověné kruhy se rozplynuly. Brandy labužnicky roztáhla křídla.
„Nasedej. Jsou blbí, ale ne hluší.“
„Tys napsala návod, jak uvěznit draka?“
Brandy se ušklíbla.
„Jo, a velkým písmem!“

Závěrečná poznámka: 

Schválně, kdo z vás víte, u koho se Brandy inspirovala?:))

Obrázek uživatele Smrtijedka

Římané vesmíru aneb Goa'uld v prodejně nábytku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB jako Budapešť. Originální jako... co já vím, Interspar?
První část názvu dle úžasného závěru, který jsme se spolužákem vyvodili z jedné diskuze - totiž že Goa'uldi jsou jako Římani, protože taky všechnu svoji technologii ukradli :).

Drabble: 

„No ty jsou!“ zvolal nebezpečně znějící hlas a očička vražedně zazářila. Ne, nebyl naštvaný a nechystal se nikoho uškrtit, byl Goa'uld. A měl radost.
„Poslední objev, můj pane. Transportní kruhy. Vynikající vynález, skvěle se hodí pro přesuny lidí i věcí a ohromně šetří palivo.“ Goa'uld spokojeně zapředl. Jeho služebník se instinktivně přikrčil. Ne, zas jenom Goa'uld.
„Máte je ve více barvách?“
„Jsou olověné, můj pane.“
„Máte je ve více barvách?“ Tentokrát byl jeho tón skutečně nepřátelský.
„Já... Asi. Zřejmě. Jsou olověné...“
„Zklamal jsi.“ Oči se mu skutečně vražedně zableskly.
„Udělám cokoli!“
Brzy se ve vzduchu rozplývaly kruhy v barvách duhy.

Obrázek uživatele Marek

Čáryfuk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak nějak, se mi to po dlouhém hloubání a dloubání samo nabízelo.

Drabble: 

„Abrakadabra,“ zakroužil kouzelník hůlkou a druhou rukou šátral v klobouku.
Chvilka napětí, všechny děti soustředěně hledí na klobouk.
„Co to tu máme?“ za obrovského potlesku, vytáhl muž ve fraku králíka z klobouku.
„Teď něco jiného. Potřebuji dobrovolníka!“
Z malých diváků se zvedne jedna holčička.
„Výborně! Pojď ke mně a vezmi do ruky tyhle olověné kruhy. Opatrně jsou těžké.“
Holčička vezme kruhy a s rozšířenýma očima čeká co se bude dít.
„A teď,“ odmlčí se dramaticky kouzelník, „je vyhoď co nejvýše do vzduchu.“
Holčička zabere a kruhy letí vzduchem.
Kouzelník zatleská a kruhy se rozplynou. Vzduchem se nese jen obdivné šumění.

Obrázek uživatele Blanca

Iluze

Drabble: 

"Kolik z toho, co děláš, je opravdová magie?" zeptal se Peregrin.
"Moc ne. Většinou využívám přírodní síly," odpověděla mu a zamíchala bublající kapalinu v kotlíku. "Nebo iluze - ty jsou dobré, když chceš někoho ohromit - nebo vyděsit."
"Ukážeš mi nějakou?"
Čarodějka kývla k ozdobným kruhům na rámu zrcadla: "Nespouštěj je z očí." Peregrin poslušně zíral.
Žena zamumlala několik cize znějících slov a zamávala mu rukou před obličejem, i když v dostatečné vzdálenosti. Jak znovu ostřil na zrcadlo, zdálo se mu, že vidí mizející obrys - a byly pryč.
"Jak jsi to udělala?" zeptal se překvapeně.
"Dobrý čaroděj své triky neprozrazuje," usmála se.

První

Drabble: 

Roy Neary facscinovaně hleděl před sebe.
-Tá dá dá dá dá-
Ta melodie ho volala. Vysílala poselství, kterému nerozuměl, ale v hloubi duše jej chápal.
-Tá dá dá dá dá-
Už ani nevnímal všechny ty agenty a ozbrojené hlídky a vojáky. Cítil, že musí. Že musí jít. Nemyslel na svou rodinu ani na své přátele.
-Tá dá dá dá dá-

V lodi se otevřel průchod. Jasné bílé světlo ozařovalo vyklizenou betonovou plochu.
Roy vstoupil na palubu.
Dveře se uzavřely, světlo zmizelo.
Lod se vznesla a odlétala pryč. Pryč z tohoto světa, dál a dál, až se rozplynula v hvězdnatém nebi.

Kouzlo

Fandom: 
Drabble: 

Když po několika měsících přijela Iya na návštěvu do tvrze, uviděla Arkoniela venku na zahradě provádět nějaké kouzlo. Chvíli ho pozorovala, vrtěla hlavou a zamyšleně si mnula bradu.

To co viděla, v ničem nepřipomínalo kouzla, které ho naučila. Ve vzduchu se pomalu rozplývaly tři olověné kruhy. Každý kruh měl jinou šířku, nahoře byl nejmenší a dole největší.

Po nějaké době si ji mladý čaroděj všimnul.

„Ahoj, Iyo, viděla jsi mé nejnovější kouzlo?“
„Bylo to působivé. Jsi opravdu nadaný, neznám moc čarodějů, kteří by dokázali vymyslet vlastní kouzlo.“
„Ještě to není stabilní, myslím, že budu muset použít jiný prvek než olovo.“

Obrázek uživatele erebri

Momentka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předem se přiznám, že o X-manech vim jen, že Wolverina hrál Hugh Jackman, a že bude nový film na který musim do kina.

Drabble: 

Erik se pousmál a olověné kroužky vzlétly znovu do vzduchu.
Byla to maličkost. Ztráta času. Hrál si s kousky kovu, a přidával další, jiné, a pozoroval, jak reagují na jeho vůli.
Pohnout se doleva. Doprava. Zamrazit uprostřed pohybu.
Byla to zábava. Na druhou stranu, občas přišly chvíle, kdy si chtěl být jistý, že jen díky své moci dokáže zastavit kulku co proti němu letí - ať už je z olova nebo ze stříbra (někteří lidé byli pověrčiví, až se musel jejich hlouposti smát).
Rozezněl se alarm. Byl čas.
Olověné a ocelové kroužky se zařinčením dopadly na zem jen co Erik odešel.

Obrázek uživatele Saya

Plýtvání zdroji

Fandom: 
Drabble: 

Hůlky se nedědí.
Prstence už vůbec ne.
Jsou jedinečné. Začínají jako naprosto obyčejný předmět s bazální úrovní magie, ale užíváním... užíváním se změní.
Podléhají trendům, jako všechno. Poslední dobou bylo v módě vsazování drahých kamenů. Často jste mohli potkat kouzelníky, jimž se na prstech třpytilo malé klenotnictví.
Útočník ale očividně patřil k staré škole. Preferoval střízlivou nenápadnost. Pocit váhy mu dodával materiál.
Opravdu stará škola.
Olovo vyšlo z módy někdy před padesáti lety.
Teď ležel na zemi a upíral nevidoucí zrak do místa, jež živí nevidí. Jeho srdce dobilo.
Jeho cestovní hůl se začala rozplývat. Zanedlouho ji následovaly i prstence.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kterak chytrý český Honza nechal olovo vysublimovati

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Má-li se olovo rozplynout ve vzduchu, tak vyhovím tomuto zadání.

Drabble: 

Šel český Honza s ranečkem buchet do světa. Došel do jednoho království, kde uzřel vyhlášku, že král hledá odvážného uchazeče o princeznu. Vydal se tedy ke králi.
"Dokážeš-li, že se tyto olověné kruhy rozplynou ve vzduchu", praví král, "dostaneš princeznu a půl království, jinak budeš o hlavu kratší."
"Dejte mi, pane králi, dobře žhnoucí pec a do ní výkonnou vývěvu, s tímto to dokážu."
"Máš to mít."
Roztopil tedy Honza pec, spustil vývěvu, a když dosáhl té správné teploty a toho správného tlaku, olověné kruhy vysublimovaly a rozplynuly se ve zbytku vzduchu.
Král dal vystrojit veselku, zazvonil zvonec, pohádky konec.

Závěrečná poznámka: 

Technická poznámka: "dokážeš-li" počítám jako jedno slovo.
Odborník na tom možná najde mouchy a nazve to popletenou pohádkou, mně to však přišlo jako nejsmysluplnější způsob, jak se popasovat s tímto tématem.

Obrázek uživatele Tess

Jednoduché řešení

Drabble: 

Obrátila svůj nález v rukou. Tušila, ne, věděla, že tu někde je.
Mnohopal.
Smrtonoš už ho potřebovat nebude.
Mocná zbraň, přestože může fungovat jenom v Zóně. Při troše úprav... dostřel by mohl být značný.
Zbraň polykala magii. Tiše jí předla v rukou, svůdně, podbízivě. Naprosto dokonalá.
Smrtonoš... byl génius. Ničitel i tvůrce.
Jít v jeho stopách...
Prudce udeřila zbraní do kamene. Znovu a znovu. Dokud se kruh nerozžhavil doběla a výbuch ji neodmrštil na skálu.
Žebra se zahojila brzo. Temně šedé kruhy se jí promítaly před očima mnohem déle.
Trvalo měsíc, než se úplně rozplynuly.
Radši půjde svou vlastní cestou.

Obrázek uživatele Sindual

Dýmkový turnaj

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nejprve jsem na ocelové kruhy jenom vyděšeně zírala, pak jsem se upnula na tuto myšlenku a už se jí nedokázala zbavit, tak snad je to snesitelné :)

Drabble: 

Kořínek byl vzdáleným příbuzným samotného Starého Tobbyho. A jako takový si velmi pečlivě hlídal každoroční vítězství v Dýmkovém turnaji pořádaném na Kopci.
Jenže s přibývajícími léty bylo pořád těžší a těžší prvenství si udržet. Zejména letos se pan Kořínek o své vítězství obával, vždyť všichni mluvili o tom, že za mladým Bilbem přišel čaroděj Gandalf, který kromě svých ohňostrojů byl proslulý i velkou dovedností ve vyfukování.
Kořínek ale stále ještě doufal, že jeho letošní zlepšovák vyhraje i nad poučkami od čaroděje. Vždyť on nevyfukuje kroužky, ale kruhy. Krásně šedavě olověné kruhy, které se ve vzduchu dlouho drží, než se rozplynou.

Noc zármutku

Fandom: 
Drabble: 

Zas přišel ke mně, když se zešeřilo
a všechno světlo v šeď se proměnilo,
zármutek, který potichu se vkrádá,
posedne duši, jež o samotě strádá,
zármutek větší, než kdo vypoví
a sevřel duši jak těžké okovy.
Obruče z olova, tísnící k nesnesení,
a žádná naděje, že přijde vykoupení.

Až po tíživé noci přišlo kuropění
a temné přízraky zahnalo světlo denní,
to ranní slunce, jež tolik zahřeje,
na louce zelené jako je naděje,
v té záři měl svět všechny barvy duhy,
tak přestávaly tížit olověné kruhy
a jako dým se v čirém vzduchu rozplynuly.
Kdyby ty chmury jen už navždy pominuly!

Závěrečná poznámka: 

Tohle téma se mi opravdu nelíbilo. A tak vzniklo toto, protože jak praví klasik, ono je to většinou blbost, ale když se to dá do veršů...

Obrázek uživatele Lady Vader

Zase vedle

Fandom: 
Drabble: 

Soustředit se.
Nechat Sílu protékat nitrem.
Nedívat se očima, které zakrývá speciální helma.
Nevidět kruhy barvy roztaveného olova.
Cítit je.
Vnímat, jak se vznáší ve vzduchu a přelévají.
Seknout světelným mečem dříve, než se rozplynou.
„Zase vedle,“ poznamenal Mistr Yoda směrem k Obi-wanovi.
Anakin si strhl z hlavy přilbu.
Vztekle ji nakopl.
Yoda bezděčně přitáhl ouška k hlavě, když ho letící přilba těsně minula.
„Více soustředit se musíš.“
„Marné žvásty. Dneska končím,“ odsekl Anakin.
Doslova utekl.
Obi-wan se zamračil.
Yoda zelený spárek vztyčil: „Jeho budoucnost nejistá je. Aby on pravým rytířem byl, na to nátura jeho příliš zpupnosti spratkovské vykazuje.“

Obrázek uživatele Stevko

Kostolné okienka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trochu BJB. Ako ináč pri tejto téme, že?

Drabble: 

Bežal a hľadal, kam sa schová. Dobehol ku kostolu. Kostol je pevný, odolá aj veľkým nárazom a dvere sú pre jeho prenasledovateľa primalé. Vbehol dnu a uvedomil si, že sa ocitol na omši. Našťastie si ho nikto nevšímal. Keď však okno s vitrážou zakryl tieň tvaru draka a všetko potemnelo, to už si všimli. A kto si nevšimol, ten si určite všimol,čo hneď nasledovalo. Drak sa nadýchol a vypustil do okna plameň. Olovené kruhy, ktoré spájali sklenené tabuľky vitráže sa rozplynuli a vyparili do vzduchu. Roztopené sklo začalo kvapkať na najbližšie lavice. Našťastie prázdne. Tu nemôže ostať, musí ďalej.

Závěrečná poznámka: 

Pôvodne som chcel scénu zo Shreka: "Mám draka a nebojím sa ho použiť." Ale to poriadne nefunovalo.

Vedeli ste, že sklo má vyššiu teplotu varu ako olovo?

A že na internete nájdete aj rozbor toho, akú teplotu má dračí oheň? Môj drak je lepší.

A v kostole sa pred lietajúcimi potvorami schovával aj Doktor. Aj keď tie boli bez ohňa.

Stránky

-A A +A