Komentíci s ocáskem

Obrázek uživatele neviathiel

Komentíci s ocáskem

Jsme komentíci s ocáskem. Někteří nejsme komentíci, ale ocásky máme. A taky čumáčky a ouška a dlouhé vousky, kterými si ometáme okolí, protože špatně vidíme. Naše pacičky jsou jako ručičky, jen na nich občas vyrostou šavličky.

Když padne tma, nastává náš čas! Ale drabblata píšeme i přes den.

Našemu bydlišti se říká Obludárium nebo taky Potkaní záchytka, to protože jsme roztomilé chlupaté obludky a většina z nás je nalezená nebo zachráněná. Neoficiálně také překladiště, to když tady chvíli bydlíme hlava na hlavě, než si vyjukané nováčky vyzvednou budoucí majitelé. Název fandomu vymyslela naše člověk, neboť neumí vymýšlet názvy.

Naše počty se občas mění, ale jakmile dostaneme jména, zůstáváme natrvalo.

Posádka pro rok 2018: Čestislav, František, Jetřich (bratranec i vrána) a Ester t.č. na detašovaném působišti

Obrázek uživatele neviathiel

Práce je nám nyní již jen koníčkem

Úvodní poznámka: 

Střípek ze života komentíků, tj. tří laboratorních potkanů na odpočinku.

Drabble: 

Stává se to. Někdy večer. Někdy už ráno.
Člověk tvrdí, že nám dává jídla pro šest samic. Ale my jsme tři pořádní chlapáci! Sice ne nejmladší, ale stále jurové. Někdy máme elánu víc než mladí! A když se dáme do jídla, jsme srdnatí a vytrváme!
Někdy jsme tak srdnatí, že přijdeme na buben, držíme hladovku a vymýšlíme, jak člověka co nejrychleji přimět, aby nám dosypala.
Nakonec se osvědčila tato strategie:
Jeden z nás leží ve visacím domečku.
Druhý se opře předními packami o misku.
Třetí se umístí kamkoliv.
A všichni soustředěně koukáme.
Reakční doma člověka je přesně 1,6248954 minuty.

Závěrečná poznámka: 

Téma je schováno v druhém odstavci.

Obrázek uživatele neviathiel

Naše malá tajemství

Drabble: 

Potkaní genetika je velmi zajímavá a složitá.
Kupříkladu na rozdíl od koček nemůžeme být tříbarevní ani želvovinoví. Jedině siamští jako siamská kočka, nebo himalájští jako himalájská kočka, nebo barmští jako barmská kočka.
Většina z nás je ovšem barevnobílá. My komentíci jsme černobílí - máme bílá bříška, černé hlavičky a široký černý pruh přes celá záda. Naše člověk si myslí, že nás má zmapované, ale kdepak!
František má na bílé pacce černý drápek, který objevila paní doktorka.
Čestislav má osm bílých chlupy za krkem, o kterých naše člověk neví dodnes.
Jetřich má bílý flíček na ocásku, o kterém naše člověk taky neví.

Obrázek uživatele neviathiel

Posádka 2018

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Představují se další komentíci a zdraví Aries, Ave, ef77 a Bilkis.

Drabble: 

A nyní tiše středem přicházíme my! Komentíci s ocáskem. Ještě nás neznáte. Jsme všichni tři stejně mladí, protože jsme bratříčci a pracovníci laboratoře na odpočinku.

Jetřich - štramák krasavec s elegentním flíčkem na břiše, který si všechny omotá kolem prstu. Jako komentík vede dvojí domácnost, ale pssst.

František - chlap jako hora s vlastní hlavou. Má bělostné bříško bez flíčku a bělostný charakter s nekonečnou trpělivostí.

Čestislav - poslední, ale v neposlední řadě, drobný, ale svalnatý. Má největší flíček a největší apetit.

Máme tolik osobnosti a půvabu, že potřebujeme dvoupatrovou klec. Taky jsme slušní jedlíci! Sníme vše, na co přijdeme, a nenecháme nic.

Závěrečná poznámka: 

Ester to jistí z detašovaného pracoviště, kde pečuje o osiřelou vrstevnici a dvě puberťačky.

Obrázek uživatele neviathiel

Roztomilé povídání o potkaním spinkání

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní drabble věnované organizátorkám, protože chci skončit pozitivně a fluffy a vůbec. Děkuji vám, SOSačkám, všem píšícím, čtoucím, kachnujícím a komentujícím!

Drabble: 

Nejvyšší čas na zasloužený odpočinek!
Lauri a Filip spinkají v kotoulu. Hlavu schovají pod tělo, vyhrbí hřbet a spořádaně omotají ocásek kolem sebe.
Mirek ve spirále. Vypadá jako klubíčko, kolem kterého je omotaný ocásek.
Pavel stočený okolo spirály. Vnitřní spirála je Mirek.
Evžen v balíčku. Na zádech, všechny čtyři složené u těla.
Prostorově výrazný Veli symetricky vyplňuje dno domečku zvaného sputnik.
Ťufík spí polovinou těla v tomtéž sputniku. Druhá polovina tam nevešla.
Drahoš na boku. Složené nožičky, packy v pěstičkách.
Ester, Ludmila, Strakatá a Gigi spinkají na velké strakaté hromadě ve sputniku.
Béďa je zalezlý v domečku. Rušit ho nebudu.

Závěrečná poznámka: 

Domeček Sputnik

PS: Komentíci a jejich kamarádi jsou v trvalé karanténě, ale to znamená jen že přijímají návštěvy bez kontaktu s jinými potkany. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Pohádka o dobrodružném výletu

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Byla jednou jedna velká klec a v ní bydlelo deset potkanek. Měly se dobře, ale toužily po celonoční procházce.
Jednoho krásného dne člověk zapomněla zavřít klec na zámek.
Tolik pokladů v odpadkových koších! Tolik míst, kam potkanky nesměly!
Hamaka je hamaka, prohlásily ráno tři holky a vrátily se do klece.
Hnízdo je hnízdo, oponovaly jiné tři, rozcupovaly tašku z Gangy a postavily hnízdo z kvalitního materiálu.
Úkryt je úkryt, řekla béžovka, protáhla se pod linku a tam zůstala, dokud člověk nesundala lištu.
Kuku, udělaly dvě na člověka a byly odchyceny.
Mě nechytí, řekla Divoká. Člověk musela zavolat na pomoc kamarádku.

Závěrečná poznámka: 

Stalo se v prosinci 2012, ale pamatuji to jako dnes. :)
Roztahané odpadkové koše mě naštvaly nejvíc, den předtím jsem vytírala.
Lištu jsem dala zpátky až o rok později po vyříznutí většího otvoru pro dvířka od myčky. Dodnes nechápu, jak tam předtím seděla.

Obrázek uživatele neviathiel

Krmení

Úvodní poznámka: 

Věnováno Aries s díky za hned dvojitou inspiraci

Drabble: 

Pach čerstvého masa. Stíny se začnou hýbat. Desítky ostrých zubů a drápů připravených k akci. Hlad. Vůně je lákává i pro ty, kdo dosud neochutnali.
Zuby trhají maso od kostí, do kterých se nedávno zaseklo ostří sekery.
Zvuky zápasu.
Přidušený skřek.
Rudooká striga utrhne kus masa, popadne jej do pracek a zakousne se do něj.
Morek. Sladká odměna.
Mlaskání. Olizování se. Frenetické šmejdění temných stínů.
Tupé nárazy kosti o zem.

Člověk se potácí tmou, zakopne o práh. Bezmocně zalomcuje mřížemi.
Kýžený klid. Na moment. Boj se rozhoří znovu.
Bouchne do mříží. Podruhé.
Krucinál!
Příště dostanou kosti s masem až ráno.

Závěrečná poznámka: 

Přidušený skřek je Evžen, který umí říkat sprostá slova v potkanštině i s plnou tlamou. Nepochybuji, že v tu chvíli byl zježen.
Červenooká striga je Drahoš. Nevylučuji ovšem možnost, že je to nevyspalá Strigga.

Vymyšleno při přípravě masa na recept od Aries. Za nasekání kostí na kousky děkuji paní z řeznictví.

Technická poznámka: Drahoš je albín, ale ostatní aktéři jsou černí

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele neviathiel

Čekání

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Za inspiraci děkuji Terdě.

Drabble: 

Uhnízdil jsem se v krabici od kapesníků. Kolem spousta sněhu, dvě popelnice a zima.
Přicházeli lidé s mláďaty. Dávají mi piškoty. Beru, děkuji. Odnesu si do domečku. Když vykouknu, jsou pryč.
Spím stočený v krabici. Ani nevím, kolikátou noc. Můj člověk se pro mě nevrací. Vždyť ví, kde mě nechal!
Spousta lidí. Piškoty. Kousky mrkve. Nemám hlad, ale je mi zima. Chci domů.
Jeden přijde sám. Zbystřím. Můj člověk to není. Zalezu zpátky do domečku.
Domeček se zvedne i se mnou. Houpání, bouchnutí.
Jsem v teráriu. Kolem chodí Líná mňoukavá a Línější mňoukavá.
Ale prý se budu stěhovat mezi své.

Závěrečná poznámka: 

Zachránce nikdy potkana zblízka neviděl a nevěděl, jak ho vzít do ruky, takže ho mylně identifikoval jako samici. Jaké bylo mé překvapení, když jsem pro holčičku přijela a vytáhla ji z terária...
Od té doby mám doma kluky.
Akseli před časem zemřel v požehnaném věku.

Obrázek uživatele neviathiel

Pohádka o Sněhurce a dvanácti kulíščích

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ roztomilé drabble o zachraňování zvířátek pro Carmen

Drabble: 

Než jsme začali koukat, stěhovali jsme se k jiné mámě. Samí kluci. Poznávací pokus.
Už nás nepotřebují, co s námi bude? Mámu oddělili.
Přendali nás do přepravky, lezeme ven všemi směry, oni nás sotva chytají, ale klap, víko zavřené. Rachotící autobus, metro, houpavé kroky.
Šup do většího bydlení. Průzkum! Honíme její ruku a ona nás, Drahoš se všema čtyřma chytá za zápěstí.
Ráno jí Drahoš skáče do dlaně.
Mámě přibyla spolubydlící. Nazítří obě odjíždí.
Kamera jede, nová hračka, šplháme po dvířkách, ocásky chytáme všechno!
Odjíždíme. Tři. Pak pět. Pak ostatní. Drahoš prý taky. Nakonec ne.
Stěhuje se k místním.
Vtěrka.

Závěrečná poznámka: 

Pětitýdenní kulíšek z kmene Wistar. Všichni včetně matky jsou albíni, ale díky pomoci spousty skvělých lidí se povedlo jim najít nové domovy.

Obrázek uživatele neviathiel

Drobný háček

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní drabble od Evženových spolubydlících.
Děkuji Carmen za inspiraci. Remcání bude, ale... uvidíš

Drabble: 

My, originální série komentíků, jsme vyrostli v chovu výzkumné laboratoře. Slýchali jsme něco o pokusech, nefunkční aparatuře, že jsme přebytky, rosteme, hrozí nám utracení, možná odjedeme pryč. Život v nejistotě je nepříjemný.
Pak, že máme už jen dva dny. Poslední den přijela člověk s autem a odvezla nás. Vysypala nás do prostorných terárek, všude bezpečí, jídlo a hračky.
Jednoho dne nás popadla, strčila k nám ZjE(v)žena (děkujeme pěkně!) a odvezla nás do současného domova.
Velká klec, bezpečí, hračky, hamaky a MASO!
Oslavili jsme kolaudaci. Člověk se nevyspala.
Pak jsme zjistili, že s námi Evžen bude bydlet.

Pavel, Mirek a Filip

Závěrečná poznámka: 

Kluci byli původně ve dvou šestičlenných skupinách - mláďata a dospělí. Po karanténě jsem převzala tři mladé (ostatní tři putovali do nových domovů jinam) a vybrala si podle fotky jednoho dospělého, nejvýraznějšího jedince skupiny zvaného pracovně Vzteklounek. Nebyli zvyklí na lidskou ruku a doma mám další potkany, takže jsem je prozatím za účelem aklimatizace nastěhovala do ložnice. Jakmile jsem zhasla, nastal rachot. Na další noc se stěhovali z ložnice ven. Ačkoli většinu dosavadního života (v případě Evžena asi 8 měsíců) strávili v chovných bednách a jedli výkrmové granule, rychle se naučili šplhat po mřížích, používat potkaní nábytek a bez problémů se adaptovali na normální pestrou stravu. Rostou pomaleji, ale vyrostou (rekordman Pavel má 820 g a to je štíhlý).

Obrázek uživatele neviathiel

Evženovo etymologické okénko

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
Aby bylo jasno, nejsem Evžen, Evžen ani Jevgenij, ale Evžen!
Věnováno Aries, která ještě neviděla svého komentíka.

Drabble: 

Záchyt jest slovo mnohoznačné.
Význam v jaderné fyzice vygooglete za domácí úkol.
Záchyt může též býti bakteriální a z tohohle už by se jeden naježil.
Jednou ráno jsem vytažen z hamaky a dostanu injekci. Moji tři spolukomentíci ani nekvikli na poplach. Ježkovyzraky, jsme vůbec příbuzní?
Kdyby jen jednou! Denně! Dvakrát!
Chtěl jsem varovat holky, ale varoval bych i Béďu a Veliho, což bych nerad.
Plán B! Musím chránit svou rodinu! (Včetně Drahoše, tudíž zvu na návštěvu nazyvatelku)
Číhám v horní hamace, až bude sahat po Pavlovi.
Záchyt!
Takže do odvolání budu drabblata psát JÁ
Evžen Rattus Zježen Vztekloun Čumbrk Mařen

Závěrečná poznámka: 

Evžen se nesnáší s Béďou a Velim, kteří bydlí v jiných klecích.

Obrázek uživatele neviathiel

Větší než malé množství krevet

Úvodní poznámka: 

Za inspiraci děkuji svému alarmujícímu binci v potkaním komodě, kytce a jejímu fascinujícímu drabbleti.

Drabble: 

Krmitelka nás, Komentíky TNG, chce o-cosi. Chočovat. Spočívá to v tom, že Drahoše vozila po všech čertech a pak si vzala mě Ester a Ludmilu pod mikinu. Tak my se teda budeme chočit.
Ludmila ji označkovala. Hihi.
Chočení v mikině je nuda. Jdu na průzkum.
Šuplík plný pokladů! No ne!
Jídlo, sušenky, pamlsky.
Krevetová!
Konzerva!
Krmitelka prý zapomněla, že je tady má.
Otevřela nám ji!
Jupí!
Maso! Já si nesu kus masa větší než moje hlava a sním ho sama!
Ludmila mi ho chce sebrat, místo aby si vzala svůj. Ten můj je prý lepší!
Jsem rychlejší!
Moje moje moje!

Závěrečná poznámka: 

Potkani mají zvláštní preference chutí. Všichni komentíci včetně Drahoše (zdravím Aries) a s výjimkou Ester a Ludmily (zdravím eff77 a Avevu), které kojila domácí potkanka, pochází z laboratorního zvěřince. Prokazatelně nikdy neviděli maso, ani syrové. Přesto, kdykoli v kuchyni odblaňuji maso, koukají skrz mříže s vyvalenýma očima a chuťovými buňkami v pohotovostní poloze. Kromě toho často milují vanilku, až jejich matky byly v době březosti a kojení krmeny pouze vysokokalorickými granulemi.

Technická poznámka: Potkani mizerně vidí, takže se orientují hmatovými vousky a zejména čichem. Konzervu vyčenichali.

Obrázek uživatele neviathiel

Jsme na scéně!

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
nepříčetné
nečlověčí

Drabble: 

Krmitelka říká, že jsme po stěhování z výzkumáku rozkvetli.
To teda ne!
Nejsme žádné květinky.
Jsme komentíci s ocáskem.
Nekveteme, ale rosteme. Někteří ROSTEME. (Třeba Pavel) (Tvrdí kdo?)
Umíme se pěkně navztekat. Když je Evžen zježen, lítají chlupy! (Evženovy:-) (To teda ne!)
Dokonce máme novou generaci, ale to jsou ještě škvrňata a nebydlí u nás. Naštěstí. Drahoš je malá nezničitelná červenooká striga a sousedi z něj mají hlavu jako pátrací balon. Nejhorší je, když se vytahuje před holkama.
Teď však jsme zajedno. Jako lvové lomcujeme mřížemi a ultrazvukem voláme:
"Zvedni zadek od toho počítače a dej nám konečně druhou večeři!"

Obrázek uživatele neviathiel

Volání

Drabble: 

Voní na nás, hle na nás, volají na nás: Sněz mě!
Pamlsky, které nám člověk podává do klece.
Odřezky syrového masa, když člověk zase vaří.
Oříšky v misce na konferenčním stolku.
Banány na kuchyňské lince.
Ty krásně naservírované dobroty na talíři. Kdyby nám je nechtěli dát, nenechají je na stole bez dozoru!
Zásoby nakradených sušenek za lednicí.
Pavouci.
Banánové slupky a další poklady v odpadkovém koši.
Pokojové rostliny. Hlavně ta voňavá s bílými květy.
Kabely.
Komody, psací stůl a skříňky. Chtějí ohryzat, nelíbí se jim ten bílý nátěr.
Samotný konferenční stolek.
A přísaháme, že i ta nabíječka na mobilní telefon!

Obrázek uživatele neviathiel

Tolik tváří ženy

Úvodní poznámka: 

Představuje se Hexík, který se považuje za pravého chlapa.

Drabble: 

Duše ženská jest těžko pochopitelná. Jednou mladá a rozpustilá, jednou mateřská a měkká. Jak v tom má vyznat? Každý den nám ukazují jinou tvář!
Den první slibují lásku, založení rodiny. Běžím po jejich slibných pachových stopách. Už zítra, už brzy, dnes se ještě ztrácejí v dáli.
Druhý krouží kolem mě a já kolem ní, ale dělí nás mříže a za chvíli jsem odchycen člověkem a zavřen do klece. Nepovedlo se. Zítra!
Třetí už není zájem. Utržil jsem kopanec a kousanec do packy. Fňuk.
Den čtvrtý k nim radši ani nelezu. Jsem uražen. Ale vím, že zítra zase bude den první...

Obrázek uživatele neviathiel

Špatné utajení

Drabble: 

"Pssst! Potichu!"
"Vždyť spí. Znáš je, lidi, přes noc chrápou a ve dne jsou vzhůru..."
"Ale ten zvuk je probudí! Nemůžeš těmi dvířky tak bouchat!"
"Tak já je zavřu a schováme se. Oni si nevšimnou, že jsme venku."
"Dobře. Ale jestli zase nestihnu očůrat jeho notebook a rozhrabat kytku, tak si mě nepřej!"
"Ty máš na ten notebook stejnou obsesi jako on. Až na něm najde značku, už tě nebude pouštět."
"Ale mně se ten notebook líbí. A cítím z něj kočku. Ta pukne vzteky, až ucítí, že je náš!"
"Máš pravdu! Tak dělej!"
"Slyšíš? Vstávají! Já ti to říkal!"

Obrázek uživatele neviathiel

Každonoční rutina

Drabble: 

Když padne tma, pole ožívá. Dává se do pohybu. Dravec letící nad stromy zahlédne pohyb; šedohnědá na šedohnědé, leskne se srst, tepe drobné srdce a krev. Dravec se snáší níž, pak zamává křídly a vznese se zpátky nahoru; tohle je velké zvíře, které sotva unese, masožravé stejně jako on. Konkurence v lovení drobných tvorů.
Nebezpečí pominulo. Mladá samice tiše opustí úkryt. Cítí v blízkosti tlustou housenku a hodně sladkého ovoce. Rychle se nají, aby se mohla vrátit do hnízda a vystřídat spoluhnízdící. Ta už sice nakojila všechny jejich děti, ale musí se také najíst a nemůže nechat děti bez dozoru.

Závěrečná poznámka: 

Společné hnízdění je u potkaních samic docela běžná věc. Lesbické vztahy taky. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Ze zahrádky

Drabble: 

Ingredience pro tento recept je ideální opatřit za slunečného dopoledne, ještě než oschne ranní rosa.
Natrhejte několik pampeliškových květů. Poté mnohem více pampeliškových listů. Mohli byste použít i rukolu, ale to pak musíte dojít do obchodu.
Zelený salát není tak zábavný jako barevný. Nasbírejte ještě několik jahod a jahodových listů.
Doma nasekejte pampeliškové listy. Jahody nakrájejte na malé kostky. Přidejte jahodové listy a promíchejte v míse. Část salátu můžete oddělit pro býlo- či všežravé domácí mazlíčky do jejich misky.
Salát určený pro lidi lehce dochuťce medem a kapkou olivového oleje a případně kapkou limetkové šťávy. Podává se ozdoben pampeliškovými květy.

Závěrečná poznámka: 

V původním receptu je rukola, limetková šťáva a ještě i sůl. Množství soli si netroufám odhadnout a pampeliškové listy jsou dost kyselkavé samy o sobě, limetku proto dává jako volitelnou.

Obrázek uživatele neviathiel

Moje říše

Úvodní poznámka: 

Prvotní nápad byl jiný, ale nechci lézt do zelí Esclarte (tedy myslím, že je to její zelí:) a zklamat Danae, která by určitě ráda tento fandom. Věřím, že popis zase parádně sedí i na kočky.

Drabble: 

Je to tady moje, moje moje moje. Moje říše, můj krásný byteček, moje komoda. Zrekonstruovala jsi ho pro nás, nakoupila krásný nábytek, do kterého si můžeme občas hryznout nebo pod ním číhat na kolemjdoucí ponožku na noze, a myslíš si, že je to tady tvoje, ale to je omyl, protože my jsme si tady všechno označkovali. Utřít hadrem? Tsk tsk, označkujeme znovu, to máš marné.
Na noze od stolu je Fredrikova značka! Co si to dovoluje? Tady je to MOJE! A já mám prázdnout nádrž a jestli půjdu do klece dotankovat, tak už tu svatokrádež tady nenajdu! Co budu dělat?

Závěrečná poznámka: 

Představuje se dominantní puberťák Fawn. Fredrik je jeho vrstevník a kamarád a druhá strakatá roztomilost.

Obrázek uživatele neviathiel

Tichá revoluce

Úvodní poznámka: 

Varování: eugenika, prach z koberce

Drabble: 

Revoluce byla pečlivě naplánována. Cíl: Dostat lidstvo na kolena.
Jistě, už se jednou povedlo. Nicméně teď přišla řada na jinou třídu. Malou a prý ošklivou.
První fáze: eugenika. Vybraní dobrovolníci žádoucího vzhledu a povahy spolu plodili potomstvo a patřičně je vychovávali k naší velké budoucnosti.
Třetí generace již byla připravena. Přesunula se na strategická místa, kde vzbudila pozornost a byla přijata do lidských domů.
Nyní nastal den našeho triumfu. Já, roztomile strakatá a chlupata velitelka domácnosti, sleduji zpoza skříně, kterak se pán tvorstva plazí po špinavém koberci, šišlá a prosí mě, abych se uráčila vylézt a vrátit zpátky do klece.

Závěrečná poznámka: 

Zdraví vás Astrid, nejstrakatější a nejchlupatější z potkaní sedmičky.
Jistě uhodnete, kdo takovou revoluci dokázal jako první. Dokonce tady mají fandom dříve než my, potvory jedny.
A stejně je ruská modrá NÁŠ vynález!

Obrázek uživatele neviathiel

Vlčata v rouše jehněčím

Pozn.: Pozor, BJB a nadměrná roztomilost (nepříčetné šišlání jsem snad odstranila při korektuře). Když dva večery po sobě socializujete miminka, podepíše se to na vás.

V klíně se mi hemží hebké chlupaté klubíčko mláďat. Zvědavě zvedají do vzduchu růžové čumáčky, korálková očka mají na šťopkách a maličkými ocásky se chytají všeho kolem včetně vlastních sourozenců. Jedna mi vyleze na rameno, strčí čenich do ucha a poté se mi po obličeji pokusí vyšplhat na hlavu, aby se nakonec schovala pod svetr a spokojeně tam usnula.

O dva týdny později si tu zvědavou odvážlivkyni vezu domů.
Za pár měsíců z ní vyroste další malý tyran, který bude noční rvačky se svými spolubydlícími v kleci provázet pronikavým ječením a krást mi sušenky z misky i tlačítka z klávesnice.

Obrázek uživatele neviathiel

Horrorové okamžiky pod postelí

Jsem krutý, zlý, masožravý tvor.
Mám osm nohou. Dlouhých nohou. A osm krvelačných číhajících očí.
Někteří mi říkají Arachnid. Třeba ta dvounohá, co bydlí v tomto domě. Má důvod se mě obávat. Jsem vyzbrojen. Kusadly. Jeden by řekl, lehce. Jsem také obrněn. Svou velikostí. Těžce.
A teď přichází ony. Dvě štíhlé, elegantní, světlé černooké čtyřnohé s dlouhými ocasy, kterými za chůze ještě koketně vlní. Neviděly mě.
Přicházejí. Ta cizí jde přímo ke mně.
Boleeeest!
„Jé, Katko, podívej, Rikka chytila pavouka!“
„Co?“
Boleeeest! Už i z druhé strany!
„Jé, a Saja jí ho chce sebrat…“
Jsem ponížený tvor. Mám šest nohou…

Rok: 
2010
-A A +A