Pán prstenů

Obrázek uživatele Tenny

Naděje v předvečer bitvy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Otočme list

Drabble: 

Byl to hloupý a naivní plán, jak by řekla jeho matka. Samozřejmě, že ho gondorské hlídky chytily dříve, než se zvládl proplížit ke královskému stanu.
Jeho protesty, že chtěl s králem pouze mluvit a ne mu ublížit, byly nevyslyšeny.
"Měli bychom ho zabít hned, haradského červa."
"Ne," řekl kapitán, "svažte ho. Co to máš na krku, skrčku?"
"To je moje!" bránil se.
"Ukradl to gondorské mrtvole, vsadím se."
"Přísahám, dostal jsem to! Od jednoho z vás!"
Strhli mu přívěšek z krku, jeho jedinou ochranu, jedinou vzpomínku. Zoufale se vzpíral, ale pouta byla příliš pevně utažená.
"To se ještě uvidí, haradskej."

Závěrečná poznámka: 

Naděje umírá poslední, takže možná se všechno ještě v dobré obrátí. Já rozhodně doufám, že se bude hodit další téma, abych to nemusela utnout tady. :D

Bratříček (odehrává se zhruba ve stejnou dobu) Otcovo zoufalství
Pokračování: Hvězda ve tmě

Obrázek uživatele Tenny

Otočme list

Úvodní poznámka: 

Kdesi v Dálném Haradu...

Drabble: 

Mé srdce se sevřelo bolestí a strachem, když ho můj syn přivedl do sídla našeho kmene. Vysoký, s šedýma očima a bledou pletí, působil jako zjevení.
"Zachránil mi život, matko! Zabil lva, který mi chtěl roztrhnout hrdlo! Musíme mu poskytnout pohostinství!"
Můj syn byl příliš mladý, než aby pamatoval ohnivé Oko a temnotu. Nestál u bran Bílého města, když hořelo. Doufala jsem, že nedělám chybu.
"Vítám u nás vzácného hosta. Posaď se u našeho ohně, pověz nám o svých cestách... Jsi daleko od domova."
Čekala jsem slova plná pohrdání a výsměchu, ale cizinec jen přikývl a posadil se.
"Děkuji," řekl.

Závěrečná poznámka: 

Kousek z fanfikce na Pána Prstenů, kterou snad jednou napíšu. Odehrává se až po válce o Prsten.
Haradští mi vždy přišli jako zajímavý národ a bohužel se o nich v knížkách moc nedovíme, protože jsou na straně Saurona. Ale z knihy se dá usuzovat, že je Harad částečně inspirovaný Afrikou a jeho obyvatelé mají tmavou pleť.

Tento kmen vede žena kvůli scéně z filmových Dvou Věží, která mi utkvěla v hlavě - když Frodo a Sam spadnou a hrozí jim odhalení před Černou bránou, dva vojáci, kteří to jdou vyšetřit, vypadají pod pokrývkami obličeje jako ženy (nebo alespoň jedna z nich). Ať už je hráli ženy nebo ne, líbí se mi představa, že Haradská kultura je trochu víc rovnocenná co se týče postavení žen a mužů.

Dokáže si někdo tipnout, kdo je vysoký cizinec? A napovím, že se nejedná zcela o mou vlastní postavu, ale že je v knihách zmíněn.

Navazuje: Naděje v předvečer bitvy

Obrázek uživatele Šmelda

První přípravy

Fandom: 
Drabble: 

Bilbo Pytlík přispěchal ke konvici, která právě začala zpívat. Odvrátil tvář před parou stoupající ze šálku s čajovými lístky a oči mu padly na kalendář na stěně. Dvaadvacáté září se pomalu začalo blížit.
Posadil se s čajem na lavičku před Dnem pytle. Měl by začít s přípravou, dlouho očekávané dýchánky měl totiž mnohem raději než ty nečekané. Při vzpomínce na talíře létající vzduchem a trpasličí zpěv ho polil ledový pot. Usrkl horkého čaje.
Začal sepisovat seznam hostů. Po dopsání jména Lobélie Pytlíkové ze Sáčkova pero zaskřípalo na papíře. Čaj už byl úplně studený.
"Frodo!" zahulákal do nory, "začni schovávat lžičky!"

Obrázek uživatele Šmelda

Hříchy otců

Drabble: 

Toho večera členové Společenstva seděli u ohně a jedli ulovené zajíce.
"Můj otec se jmenoval Arathorn, syn Aradorův," vyprávěl Chodec, "byl náčelníkem Dúnedainů tři roky, než ho zabili skřeti."
"Mým otcem je Denethor, správce Gondoru," přidal se Boromir a upřeně se díval na Chodce.
"Já jsem synem Thranduila, krále elfů v Temném hvozdu," navázal Legolas.
"Mého otce, který se spolu s Bilbem a Gandalfem vydal k Osamělé hoře, všichni znáte, potkali jste ho v Roklince." Gimli se mračil směrem k elfímu princátku.
Frodo se mlčky klackem přehraboval v ohništi, na svého otce a čtyřicet tisíc jezdců jeho khalasaru nerad vzpomínal.

Závěrečná poznámka: 

Všimli jste si, že Tolkien jen opravdu zřídka používá jiné uvození přímé řeči než said, answered a cried?

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Co oko nevidí, co srdce zapomnělo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

To fakt nevím, jak tohle vzniklo.

Drabble: 

Upřeně, zoufale hledá odpověď. Proč, pročpročproč...

Na zemi leží malý chlapec, kolem něj hromada pastelek. Kreslí si. Samým soustředěním vyplazuje jazyk.

Zelenou vybarví travičku, přidá červené tečky. Na modré obloze poletují - dráčci?

V rohu obrázku stojí malá křivá věžička, měla být bílá, ale je spíš žlutá. A červená. Před ní pobíhají - mravenci?

Ještě něco chybí! Přece sluníčko!

"Táák, a ještě tomu sluníšku namalujeme hežké ošíško," zamumlá nakonec chlapeček a znovu bere do ruky červenou a černou.
Pak se ohlédne.
Na čele se mu objeví vypálená bílá ruka.

Saruman zbledne, vyhodí palantír z okna a už se do něj nikdy nepodívá.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele ef77

Šedá, žlutá, červená a zelená

Fandom: 
Drabble: 

„Nemáme šedou.“
„Kresli černou a míň tlač.“
Šedá. Šedá je cesta, struska, nálada, kamení, obloha. Šedý je strach..
„Podej mi žlutou, prosím.“
Žlutá. Žluté jsou plameny a mraky. Žlutý je žár. Žlutá je únava.
„Potřebuješ ještě červenou?“
Červená. Červený je oheň, kruh před očima. Červená je krev. Červená je Oko.
„Nevíš, kde máme zelenou? Nemůžu najít zelenou.“
„Na co zelenou? Kreslíme Mordor! Tohle je Hora Osudu, nepotřebuješ zelenou.“
„Tati, v Mordoru nebyla zelená? Vůbec žádná?“
Zelená. Zelený je Kraj, klíček obilí, zelená je pentle v Růžiných vlasech. Zelená je naděje.
„Byla, Elanor, ale nebyla vidět. Alespoň ne na první pohled.“

Od devíti přes tři k jednomu

Fandom: 
Drabble: 

Původně nás bylo devět.
První padl do stínu v Morii. Chtěl jsem se pak od ostatních oddělit. Bylo to nezbytné. Jenže se ke mně přidal Sam. Nemohl jsem ho tam nechat, aby se utopil.
Po nějaké době bezvýsledného bloudění a chození v kruhu jsme získali průvodce. Tehdy jsme byli tři.
Společnými silami jsme se stoupali po schodech nahoru. V průběhu nastaly rozepře a já poslal Sama pryč. Pak už jsme šli jen dva.
A nyní? Jsem v tunelu do Mordoru. Je tu tma a samé pavučiny. Smeagol někam zmizel. Nevím kam.
Dál už jdu jen sám. Zvládnu to a uspěji?

Obrázek uživatele Elrond

Maturita

Drabble: 

Curufin ležel na gauči a hleděl upřeně do papíru. Maglor se mu díval přes rameno.
„Ty se učíš?“ zeptal se. Curufin tvrdil, že mu stačí, když se na to podívá večer předtím.
„Hm. Je toho docela dost.“
„Tohle jsou dobrý knížky.“
„Jsem to nečetl a u filmu jsem usnul.“
„Jak víš o čem to je?“ zeptal se překvapeně Maglor.
„Stáhnul jsem si obsah. Pořád někam jdou. Nejdřív jich bylo devět, pak jen tři a postupně odpadávali. A na konci zničil nějaký prsten.“
„Náhodou mě se ten příběh líbí hodně. Jsem zvědav, co ti dají u maturity, když jim řekneš tohle.“

Obrázek uživatele angie77

Nenápadné hrdinství

Fandom: 
Drabble: 

Nesourodá trojice. Jeden na sebe vzal těžký úkol. Druhý by se nejraději vrátil domů, ale nemohl prvního opustit. Třetí neměl rád druhého a podlézal prvnímu.

Měli za sebou mnoho dnů obtížné cesty, cíle se však stále nepřibližoval.

První se choval divně. Druhý měl strach – o prvního a ze třetího. Třetí hrál své vlastní hry.

Hádky, podezírání, souboj.

Třetí je zradil a opustil. Druhý to čekal, ale přesto nedokázal útoku zabránit. Obětí byl první.

Druhý zůstal. Zmatený, nejistý. Osamocený a daleko od domova. Bez vůdce a bez plánu.

Samvěd Křepelka vzal do ruky ten proklatý prsten a vykročil vstříc Hoře osudu.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele vatoz

Společenstvo malých hrdinů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zkuste si text broukat na melodii k Deseti malým černouškům.
Pořadí mizení ze skupiny občas nesedí. Zkracování ze 120 bylo krušné.

Drabble: 

Devět malých hrdinů, Morií běželo,
jeden most nepřešel, osm zůstalo.

Osm vzalo kánoe, chlastali rum,
jeden byl zeskřetěn, přežilo sedm.

Stepí sedm statečných, okovaná pěst,
jeden Enty pozdravil, zbylo jich šest.

Pustinou šest statečných, není cesty zpět,
jeden bude panovník, zbylo jich pět.

Pět odvážnejch hrdinů stezkou mrtvých míří
jeden sebral Palantír, zbyli jen čtyři.

Čtyři rychlí hrdinní, chtěj mír nejvíce,
jeden zůstal horníkem, zbyla trojice.

Tři chtěli zničit převzácný dar
jeden lukem vystřelil, zbyl jenom pár.

Dva bloudili Mordorem, nějaký týden
jeden našel Miláška, zůstal jen jeden.

Ze skupiny zůstává, jenom poslední,
Jenže ten byl zahradník do konce dní.

Obrázek uživatele Lejdynka

Nebylo by to takhle lepší?

Úvodní poznámka: 

Nebylo!

Drabble: 

"Whatever, hlavně mě vytáhni z týhle zatracený díry," zaskuhrala nachcípaná Zlatovláska. (Kromě toho, že Jiřík dostal infarkt a utekl.)

"To už jsme dostali zaplaceno za ten patent na létající kolo?" podivil se Jarka. Mirek smutně kývl. (Kromě toho, že zbytek roku neměli co dělat.)

"Tak nám zabili Jerryho, paní Millerová," povzdechla si Tomova majitelka. Tom seděl na plotě, koukal do země a bylo mu nějak divně. (Kromě toho, že ho měl rád.)

A nakonec Legolas dostřelil šíp s prstenem do Orodruiny a všichni žili šťastně až do smrti.

(Kromě toho, že autoři těchto příběhů měli díkybohu větší fantazii, než já.)

Závěrečná poznámka: 

Aneb "když nemáte nápad, šoupněte tam crossover." Plus narážku na Švejka.

Obrázek uživatele KattyV

Návraty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Byla jsem nějaká nostalgická.

Drabble: 

Tři přátelé stáli na břehu a sledovali oslnivě bílou loď klouzající šedavou hladinou. Její ladný tvar pomalu proplouval zálivem, pak napjatá plachta splynula s pohasínajícím obzorem.
Stáli dlouho, mlčeli, vzpomínali, ponořeni do šepotu vln ševelících v písku. Večer se pomalu měnil v noc.
Ze zamyšlení je vytrhl pohyb u bosých nohou. Ve světle třpytivých hvězd, zářících tak jasně jako oči paní Galadriel, zahlédli drobného tvora, hemživě couvajícího stříbřitou mořskou pěnou.
Sam s povzdechem šťouchl palcem u nohy do malého ráčka.
„Je nám souzeno být jako on. Vrátit se, znamená jít vpřed.“
A konečně, společně s Pipinem a Smíškem, zamířil domů.

Závěrečná poznámka: 

Nějak se mi letos ten Sam motá v hlavě.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Lapeni

Fandom: 
Drabble: 

Hrubé ruce je strčily dopředu a oni se zařinčením jejich převleků dopadli k nohám vysoké postavy v černém hávu.
„Co to má znamenat?“ zeptala se hlasem, který se do nich zabodnul jako jehličky chladu.
„Špehové, pane. Našli jsme je na cestě k Černé bráně,“ odvětil jeden ze skřetů.
Mezi špinavým oblečením jednoho vězně se cosi třpytilo. Přízrak se sehnul a ruka v rukavici strhla řetízek z půlčíkova krku.
„Tenhle patří Oku.“
„Co s tím druhým?“
„Hoďte ho do jam.“
Dva skuruti se symbolem oka bez víčka drapli jednoho z půlčíků a následovali svého pána směrem k citadele z černého kamene.

Nevidoucí oko

Fandom: 
Drabble: 

V Minas Tirith se šikovala vojska. Udatní mužové gondorští, rohanští jezdci, hraničáři, ti všichni pod vedením Aragornovým vyrazili z Pelennoru a pochodovali vstříc Mordoru, aby k sobě upoutali pohled Oka a tím usnadnili cestu Tomu, který nese prsten. Ale oko na ně nehledělo.
Ten, který nese prsten se plahočil mrtvou zemí Mordoru. Myslel, že čím blíž bude k Hoře osudu, tím hůř se bude ukrývat před Okem, jež nikdy neusíná. Navzdory očekávání Oko na něj nehledělo.
V Barad-dûr Ústa Sauronova řval na skřety. "Sežeňte borovou vodu, ale rychle! Tolik nepřátel všude, a Temný pán musí zrovna teď dostat zánět spojivek!"

Obrázek uživatele Borch

Sféry vlivu

Úvodní poznámka: 

Doufám, že ty fandomy mám dobře.

Drabble: 

Vidoucí Oko. Strašlivý bůh, který ztrativ své dvě hmotné podoby, do plamenů se oděl. Na vrcholu Barad-dûr, mezi dvěma sloupy, pátrá, nemrkající, nespící. Pod jeho strašlivým dozorem houfy skřetů budují, tvoří a vyrábějí zbraně, zbroje a strašlivé dobývací stroje. Pod jeho strašlivým dozorem vyjelo devět Nazgûlů pátrat po tom, který ukradl Prsten. A sám Sauron splétá a rozhazuje sítě svého vlivu. Pomocí palantírů, vytvořených elfy v čase Stromů, uplácí, slibuje a přemlouvá beze slov...

"Dělejte s tím něco, Ctibume!" zakřičel Výsměšek a praštil do omniskopu holí, "už je tam zase to ohnivé oko!"

Je lépe poohlédnout se po spojencích jinde...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Galadion

Dohlédnout dál

Fandom: 
Drabble: 

Dva roky krvavého obléhání a nesnesitelného čekání. Konečně město Minas Ithil padlo a jeho sláva byla minulostí. Černý kapitán si jej chtěl ponechat a učinit z něj své sídlo. Budiž, ať si má své město na hranicích s Gondorem.

Samotné město ho nikdy vlastně nezajímalo. Mělo sice určitou strategickou polohu, ale zásadnější byl poklad, který se nacházel za hradbami. Ten teď patřil Sauronovi. Už si ho nenechá znovu vzít a odveze ho do bezpečí Barad-dûr.

Palantír, vidoucí kámen, kterým bylo možné se rozhlédnout po celém světě, byl v jeho moci. Teď stačilo jediné… zjistit, kde mají elfky v Lothlórienu koupelnu.

Obrázek uživatele Keneu

Blýskavý sen

Fandom: 
Drabble: 

V oku třpyt
v uchu cink
pod nosem kých
na paži štíp
v ústech...

... nic. Iluze skončila, ale ve tmě se stále něco leskne.
Snažíš se dosáhnout - marně.
Hledáš zdroj světla - marně.
Zkoušíš se vzbudit - marně.

Je to vůbec sen?
Světlíška ti mrkají do očí stále častěji.
Třikrát třpyt
Sedmkrát lesk
Devětkrát svit

A pak tak silně jako by před tebou uhodil blesk. Padáš. Padáte oba, ty i světlo.
Blíží se dno.
Blíží se rozuzlení.
Blíží se hladina lávy.

S výkřikem se probouzíš. Ruka ti sjede ke krku, ale tam už dávno nic nenosíš. Jen ještě níž, v srdci, vzpomínky.

Závěrečná poznámka: 

Frodo a Glum byli na sebe kvůli Prstenu dost napojení, a proto s ním i ve vzpomínce/snu Frodo leccos sdílí.

Neviditelný fandom: 

Zlatý les

Úvodní poznámka: 

To slovo ve mně neodbytně vyvolalo představu prchavé záře slunečních paprsků prosvítajících skrz větve stromů...

Drabble: 

Věnovala jsem té zemi tolik dobré moci, kolik mi bylo dáno. Proměnila se v místo, jemuž podobné nelze spatřit na východ od Moře.
Z požehnané půdy vyrostly ušlechtilé stromy. Na podzim a v zimě jejich listy v každém záblesku slunečních paprsků září zlatem. Na jaře se nanovo zazelenají a ozdobí se zlatými květy.
Pod jejich korunami se alespoň načas rozplynula má touha po Moři, ačkoliv vím, že je Lothlórien pouze vzdáleným odleskem Blažené země. A mallorny připomínají to nejkrásnější z ní. Zlatý strom Laurelin.
Z jeho záře však přetrval pouhý záblesk. Jediný květ, jenž nyní svítí vysoko nad Zlatým lesem.

Závěrečná poznámka: 

Podle jedné autorovy poznámky byl strom Laurelin tím, co Galadriel ve Středozemi nejvíc postrádala.
A tohle je jen slabý odlesk toho, jak jsem si to představovala. Ale chtělo se mi to napsat.

Obrázek uživatele KattyV

Nad všechny mocné muže

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Martian, protože při čtení jejího dnešního drabble, mne napadlo to mé.

Drabble: 

Podsaditá ženička si dala ruce v bok a spustila: „Zase tě zdrželi v radě, pane starosto? Zase otravovali hromadou nesmyslných problémů? Měls jim říct, co je tady práce. Trávu je třeba pokosit, dříví nasekat, vodu nanosit…“
Z trouby vytáhla voňavý jahodový koláč, rázně postavila na plotnu hrnec s polévkou, přitáhla nejmladší dcerku k oloupání košíku brambor, syna poslala nakrmit králíky… Všichni bez protestů kmitali podle jejích příkazů.

A takové má krásné něžné květinové jméno. Sauron by na ni byl krátký, pomyslel si pobaveně Sam, políbil svou ženu Růžu Křepelkovou na tvář, vzal do ruky džber a šel pro tu vodu.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Birute

Proměna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Původně to měl být crack začínající slovy "Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě..."

Děkuju Ave za nápad!

Drabble: 

Válka je změnila. Sebrala jim síly a ony se staly menšími a křehčími.
Získaly však tolik barev.
Celý svět jim ležel u nožek, které šly tak snadno vytáhnout a vzájemně se proplétaly do sítí a tajných závojů. Jejich vlasy a písně letěly, kam je vítr zavál. A jejich dcery s nimi.
Pak přišla další válka a s ní nohy, drápy, kopyta a strašný, odvěký oheň.
A ony po tisící úpěnlivě volaly své muže enty, ale ti jejich slabé hlásky neslyšeli.

Avšak i ta poslední z nich dokázala znovu vyspravit potrhanou tkaninu jejich kořenů. A vítr přinášel nazpět dcery jejich dcer.

Obrázek uživatele Galadion

Čestný souboj

Fandom: 
Drabble: 

Rány pršely z obou stran. Meče se do sebe zakusovaly a oba protivníci opisovali pomalý půlkruh. Zdálo se, že převahu má vyšší rytíř, který se snažil využít své velikosti a hrudním plátem tlačil svého soka zpět. Postupně jej dostal k okraji náměstí a chystal se zasadit rozhodující úder.

Tu ale menší z bojovníků provedl nečekaně hbitý půlobrat, kopl protivníka zezadu do kolene, vrazil mu hlavici meče mezi lopatky a pak mu dřevěnou čepel roztříštil o spánek. Meč vybuchl v oblak třísek a velký muž padl do bahna.

Éowyn Rohanská si strhla helmici a ještě naposled nakopla protivníka do žeber. „Úchyláku!“

Obrázek uživatele Arengil

Těsné přes prsa

Úvodní poznámka: 

BJB jak Brno

Drabble: 

Taky nesnášíte nakupování oblečení a závidíte trpaslíkům železňákům?

Trpasličí spodní prádlo se totiž (jak každý ví) kupuje u kováře a na velikost se tudíž moc nehledí, když stačí tu i onde utáhnout matku a hned je model o dvě čísla menší.

Proč se s tím tedy tolik nadělá...? Nýt tady a šroubek támhle, v nejhorším se do toho trochu praští kladivem, čtyři rány budou stačit, hotovo dvacet!

Lze samozřejmě namítat, že je to trochu těžké na běžné nošení a jsou i tací, co si stěžují na kdovíjaké vyrážky, které stejně pocházejí jen ze změkčilosti.

A pro krásu je třeba trpět!

Obrázek uživatele galahad

Premena

Fandom: 
Drabble: 

Rada sa prechádzala v záhradách pri veži. Ležala v tráve a kvety voňali. Niekedy spala pod holým nebom, niekedy u Ezuna v jeho domčeku.
Dnes spala, než sa ozval Ezunov výkrik. Stál vonku a jeho roztrasená ruka ukazovala na stĺpy dymu a postavy v diaľke. Stromy padali.
"Schovaj sa." povedala temne. Videla niečo podobné, ďaleko na východe. Nemohlo sa to stať, nie tu!

Vybehla do veže, schody brala po troch. Stála pred čarodejom.
"Pane, čo to má znamenať?" opýtala sa drzo.
"Neboj sa, Tiléviel. To len Isengard je konečne hoden svojho mena," povedal Saruman a poklepal si spokojne po bedrách.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Marble

Tiché večeře ve dvou

Fandom: 
Drabble: 

MORGULSKÝ TÝDENÍK

HLEDÁ SE

Postarší,ale stále čilá a zachovalá dáma hledá spřízněnou duši, se kterou by mohla trávit čas. Mám ráda tiché večeře ve dvou. A co víš, možná by předtím byla i nějaká legrace ;;;;).

Šagrat s hlasitým chechotem poplácal Uftaka po rameni. "Pořád koukáš po nějaké babizně? Chlape, alespoň odpovídej na ty inzeráty s obrázky, ta poslední babucha byla šeredná jak elfí gatě."

-o-

O pár dní později objevila Šagratova družina Uftaka v jedné z Oduliných spižíren, vysátého málem až do sucha. Odula si mezitím v jedné z vedlejších jeskyní čistila klepeta a v duchu už spřádala další inzerát.

Obrázek uživatele galahad

Osamelý

Fandom: 
Drabble: 

"Tak stromček, ty si tu takýto osamelý," povedal Finglas a prezeral si statný gaštan uprostred lúky.
"Poďme ho do lesa k ostatným!" prikázal netrpezlivo, ale potom sa zarazil.
Pôda je tu dobrá. Strom má silu a mladú miazgu. Áno, tu to pôjde.
"Prepáč braček, musím ísť," rozlúčil sa pastier.

O rok sa vrátil.
"Tu som ti toto priniesol. Pozri sa, či sa ti niečo z toho pozdáva."
Finglas nad strom roztriasol uschnuté gaštanové kvety.
Tento môže byť? Aj tento? Tento najlepší? Výborne, hneď som späť.

O dva roky stáli na lúke gaštany dva. O sto rokov lúka nebola, len les.

Obrázek uživatele angie77

Jen náhoda?

Fandom: 
Drabble: 

"Ale ale, zaskočený Hraničář?" zazněl pobavený hlas.

Zatímco Aragorna ta slova uklidnila, hobiti se tvářili ostražitě.

"Elfka? Kde se tu vzala? To se mi nelíbí," šeptal Sam.
"Jo, nejdřív se nám do cesty dostal tenhle sadista, co nezná druhé snídaně, a teď ženská, se kterou se zřejmě zná," přitakal nezvykle zachmuřeně Smíšek.
"A mezitím nás objeví černí jezdci a jako naschvál jdou přímo po Frodovi," připomnlě Pipin.
"Prostě moc náhod najednou," uzavřel Sam.
"Pánové, nebuďte paranoidní," vložil se do hovoru Aragorn, který je celou dobu poslouchal. "Zdejší lesy jsou tak husté, že se do nich pár náhod s přehledem schová..."

Obrázek uživatele Arengil

Další nadějná, když jeden ví, jak to dopadne

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes (zhruba v době, které se ještě nedá říkat ráno) mi to zčistajasna přišlo na mysl. Nic převratného (znáte to - co si neobšlehnu, to nemám)...
Ovšem pozor, je to čistě filmové! (Kapesníky vytáhnout teď!) :)

Drabble: 

Kulatina se mu drolila pod rukama a nohy pracně hledaly oporu na slizkém kameni. Teď se může stát cokoli...

Může se smeknout noha nebo uvolnit kámen.
Seschlý kmen může povolit a rozdrobit se v červotočí kašičku.
Dřevo může být vlhké a oheň nechtít hořet.
Zlé síly se mohou postavit proti nám a udusit milíře na pahorcích pod Amon Dînem*.
A nakonec se může spadnout a rozmlátit se na maděru.

Na dřevo vyšplíchl olej.
Trocha napětí, než oheň vzplane a rozroste se natolik, aby byl patrný i z velké dálky. Aby silnější překročil hory a neztratil dech.

"Amon Dîn! Naděje zahořela!"

Závěrečná poznámka: 

...protože v knize majáky zapálili ještě předtím (pokud mě má chatrná paměť neklame), než Pipin do Gondoru vůbec přibyl. Nicméně nadějné to je a patetické jakbysmet - očividně ještě jedu na vlně první povídky. :D

*případně pod Eilenachem nebo tím od eN, co si už nepamatuju (až po Halifiriblablaen - skalní prominou)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Sauronova zhouba

Úvodní poznámka: 

Původně to měli být Jeníček a Mařenka. Hups.

Drabble: 

Pokud po vstupu do Fangornu zahnete vlevo, otočte na stránku 15.

Potkali jste Stromovouse. Myslí si, že jste skřeti.

Šlápl na vás. Tududumtum.

****

Pokud po vstupu do Fangornu zahnete doprava, otočte na stránku 80.

Kráčíte Fangornem. Hledáte cestu k Železnému pasu. Pokud vytáhnete kompas, otočte na stránku 45.

list

Ve Středozemi kompas neexistuje. Nepodvádějte! Zpět na stránku 15.

****

hráč zuřivě otáčí na poslední stránku

OPUSTILI JSTE PŘÍBĚH! JSTE PŘIPRAVENI VRÁTIT SE DO REALITY?!

Hm.

list

Vítejte zpět! Potkali jste Toma Bombadila.

*****

"Safra," povzdechl si Tolkien, zmuchlal další papír a hodil ho do koše, "ten experimentální modernismus mi byl Sauron dlužen."

Závěrečná poznámka: 

Funguje to asi na tom principu, že kdyby se Tolkien trochu zajímal o to, co se děje v literárním světě mimo okruh jeho přátel, pravděpodobně by došel k tomu, že musí psát modernistickou literaturu, protože to tenkrát bylo in. Ještěže ho to vůbec nezajímalo.

Elfka a estetika

Fandom: 
Drabble: 

Nerada se na sebe dívala do zrcadla.
Měla ráda obličeje které poznamenal čas, fascinovalo ji, jak se v průběhu let měnily podle toho, jak jejich majitelé rostli, dospívali a dozrávali, a stárli. Jak se jim do tváří vpisuje vše, co je v životě potká, přibývají vrásky, vějířky od smíchu kolem očí, jemné jak pavučinka, nebo hluboké rýhy, které vyryla strázeň. Lidské tváře.
Její obličej, sličný a nestárnoucí, ustrnul v bezvěké nádheře, a stovky let, prožité bolesti, radosti ani ztráty jej nijak nepoznamenaly, jako by nikdy ani nebyly.
Bylo jí to líto. I když v duši měla všechny své roky zapsané.

Obrázek uživatele Rya

Dva na cestě

Fandom: 
Drabble: 

Podpírali se navzájem, stařec a muž.
„Ku…“, vyhekl muž.
„Jakže?“
„Kupodivu i tady někdo žije.“
Byla to spíš knajpa než hospoda, ale dvojice se vděčně uchýlila k zčernalému stolu u krbu.
„Tohle zachraňování světa mě jednou zabije,“ zabručel stařec. „Jenže nechat to na těch, co vůbec nestárnou…“
„Myslíš…“
„Jasně.“
„Nebo na infantilních…“
„… zakrslících!“
„A víš, co je nejhorší? Žena, která je každý den o něco mladší než ty!“
Stařec přikývl a sáhl po dýmce. Upadla mu na zem.
„Stáří, když pevné je, neohýbá se,“ zabručel znechuceně. „A víš proč, Aragorne?“
„Proč, Gandalfe?“
„Protože když se ohne, tak už se nenarovná!“

Stránky

-A A +A