Budeč

Fiktivní (no, my víme své) svět české kouzelnické školy. Bližší info na stránkách Budečské společnosti

Obrázek uživatele ef77

Zaklínání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na: http://www.sosaci.net/node/29383.
A na scénu přichází kouzelný hrdina...

Drabble: 

Karlova matka nevnímá, jak se Franta s Natálií představují, pozvala by dál kohokoli. Zoufale vypráví o synových záchvatech agrese, které střídá apatie.

Teď je to ta druhá varianta.
Franta a Naty vezmou Karla za ruce. Uspí jeho vnější mysl a zlehka probudí tu vnitřní, ukrytou. Karlovýma očima vidí noční les, náruč měděného obra, podzemní prostor a v něm bytost, jejíž tvář není možné uchopit. V Karlových představách je nadpozemsky krásná. Pojednou ucítí její nelibost a jsou vyvrženi zpět nahoru. Jehličí studí.

------

Je půlnoc. Franta tiše pronáší zaříkání. Černé skály se probouzí a Naty náhle zalituje, že nikomu neřekli, kam jdou.

Obrázek uživatele Aveva

Rozcestí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ze série o Adamovi.

Drabble: 

“Jsou cesty, které tu začínají. Jsou jiné, které zde končí. Málokterá proběhne, aniž by alespoň zavadila.
Toto je prostor nekonečné moudrosti v celé její šíři. Ale je to prostor rovnováhy, takže je to i prostor hlouposti v celé její hloubce.
Zde stojíte uvnitř ztělesnění potenciálu. Tudy vedou všechny cesty, ale směr, kterým vykročíte, volíte jen vy sami.”

Na dni otevřených dveří, kdy tam byl poprvé, připadal Adamovi květnatý projev provázející knihovnice trapně patetický, ale přesto mu uvízl v hlavě. A když teď přemýšlel, kde začít, vzpomněl si na něj.
Cíl byl jednoduchý a jasný.
Budečská knihovna - královna začátků a konců.

Obrázek uživatele ef77

Poslední hrdina.. na telefonu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Pomáhat v obchodě pomáhá rovnat myšlenky a Natálie právě zuří.

Blbec. Proč zrovna já si musela vybrat Mirka Dušína? Old Shatterhanda kříženého s Aragornem? Vždycky hodný. Vždycky kladný. Vypadám vedle něj jako bezcitný cynik. Kdyby byl Karotka černovlasý, můžou ho podle něj kreslit.

Do proudu zloby se zavrtá hlas místní drbny.

"... a je prej úplně zmámenej, nejí, nespí, pořád by jen do lesa k černejm kamenům, máma ho musí doma zamykat. Doktoři i policajti jí poslali do háje a kluk je úplně jak uhranutej.."

Natálie si povzdechne.

U Kazi! Jsou chvíle, kdy je hrdinova přítomnost nevyhnutelná.

Natáhne se pro telefon.

Závěrečná poznámka: 

Natálie i hrdina (modří vědí) jsou hrdiny mojí povídky Silvestr z letošní Vánoční nadílky (čímž si vůbec, ale vůbec, nedělám reklamu :o)).

Obrázek uživatele ef77

V lese

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Do ložnice vpluje Karlova matka. "Aby vaši neměli strach..."
Přeslazeným tónem vykázaná se odpotácí domů.

Odpoledne přijde parta a otázky.
Klopýtavě vypráví, jak duněla zem, jak měděně zazářil les a Karel náhle zmizel. Jak hledala, padala, hledala, až našla, jiného k uzoufání.
Nevědí, co jí říct.
"Nepodíváme se tam?" prolomí mlčení Jarda a ona k svému podivu souhlasí.

Les voní, zelený, krásný, dokud ticho nepřerve křik. Karel, strhané nehty i tvář, zatíná prsty do černé skály.

"Nemůžu ji najít!"
"Koho?"
"Královnu! Královnu podzemních cest."
"Kájo!"
"Nech mě!"
"Jsem těhotná."

Ozvěna si se slovy chvíli pohraje.
Pak spadnou do mrtvého listí.

Závěrečná poznámka: 

Krácení, krácení - drabblistovo moření.

Obrázek uživatele neviathiel

Ta, která přežila

Úvodní poznámka: 

Okénko do života tajných agentů.

Drabble: 

Militia byla tolerantní k jejím úletům. Jen občas slýchala, že nedopadne dobře. Neposlouchala.
Poslední objev se jmenoval Aleksandr a byl stejně nevázaný a neopatrný jako ona. Prozradili se oba. Zůstala spoušť a mrtví na její straně. Přežila jen ona a smrt se jí pověsila na paty.
Našel ji i v Bukurešti. Čekal na ni doma. Nohy na stole a drzý úsměv. Pak šel do bezpečného domu, který krátce předtím opustila, usmál se na recepční a dal jí pět minut, a pak vypálil dům do základů.
Marina zametla stopy a zmizela.
Tentokrát ji místo Aleksandra našel bratr a splnil svou povinnost.

Obrázek uživatele Aries

Neviditelné zuby

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Po půlnoci

Drabble: 

Cosi se na něho nehlučně vrhlo, hryže to a drápe. Marně se brání, ruce projíždějí nehmatnou tmou. Bezmocně se svíjí do klubíčka v kluzké kaluži. Řve bolestí a nechápavou hrůzou.
Maňas vyleze z pelechu, ňákej záchvat, myslí si, chce kamaráda pohmatu zklidnit. Vtom na vlastním předloktí zblízka rozezná pravidelný oblouček hlubokých vrypů, pálí jako ďas, už teče červená.
Vašek se probere poslední. Rozsvítí baterku.
S čím se to rvou, nic tam není!
Rozmáchne se spacákem, tu máš, neviditelná bestie!
„Ven, pryč!“ Vykope chlapy na ulici. Ze Zdendy krev jen crčí, Maňas v šoku.
Vašek zoufale mává na projíždějící auto: „Pomoc!“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Danae

Svatojánský večer

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Něco jako prequel k Písni o kovářce.

Drabble: 

Čemeřice. Blín. Zlatobýl.
Kovářova dcera prochází soumračnou loukou, sukně jí těžkne rosou. Dnes nesbírá býlí po nemocné. Je svatojánský večer.
Jitrocel. Chrpa. Vlčí mák.
Před dvěma lety se vrátila z Budče do rodné vsi. Navlékla si ji jako starou rukavici, znovu zapustila kořeny. Rodí děti, rovná údy, léčí bylinami, dotekem. Nikdo jí neříká čarodějko.
Čekanka. Koukol. Mochna.
Je jí dvaadvacet, snad by se mohla vdát. Točí se kolem ní několik hochů. Její srdce krčí rameny, čeká, co řekne devatero bylin. Vkládá si je ve tmě pod polštář.
V noci jí propálí duši žhoucí zrak. Ráno přitáhnou do vsi černí myslivci.

Obrázek uživatele Aries

Kdo tady velí?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na První tři kroky

Drabble: 

Hodinářův Jirka pozvedne svou očarovanou lucernu: „Aby bylo jasno, vůdce výpravy jsem já. Jsem nejstarší a nejlíp prokouknu tmu.“
„Jenže já,“ opáčí Bořek naježeně, „jsem tady na rozdíl od tebe už jednou byl. S tátou pro dřevo na hůlky.“ Tehdy ho Evžen bezpečně provedl tajnými liščími cestičkami. „Liškomágovi v černém lese nic nehrozí, stačí vědět, kudy jít,“ opakuje otcova slova.
Radka mlčí, dokud ji role mladší sestry neomrzí.
„Jirka není liška a ty si cestu beztak nepamatuješ. Tamhle někde šumí voda. Vezmeme to podle potoka, ať nezabloudíme. Potom se uvidí.“
První sebejistě vyrazí naznačeným směrem.
Klukům nezbývá než ji následovat.

Závěrečná poznámka: 

Příště Proti proudu

Obrázek uživatele netopýr budečský

Konkurence

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Předchozí: http://sosaci.net/node/29177

Drabble: 

Vyšplhal jsem na další květinu; křídla spořádaně složená, prstíky s drápky jako háčky zachycené o stonek, drobné prstíky nožiček pevně obtočené. Stonek se se mnou prohnul. Nespadl jsem. Oddechnul jsem si. Pak jsem echnul a rozeslechl se kolem. Někde v dáli něco plesklo.
Po zemi lezl poslední nebojácný brouk. Snesl jsem se na něj jako tichá smrt.
Vedle mě najednou přistála plácačka na mouchy.
Uskočil jsem obloukem a vyšplhal na nejbližší strom, který tady před chvílí ještě nebyl a navíc se hýbal.
"Ty nejsi hmyz," všiml si strom. "Tady nemůžeš zůstat. Drž se, jdeme."
"Nikoliv," odpověděl jsem. "Ještě jsem nedojedl."

Závěrečná poznámka: 

Speciální poděkování patří Aries.

Další: http://sosaci.net/node/29660

Obrázek uživatele neviathiel

Březen

Úvodní poznámka: 

Kousek cesty zpátečkou.
Navazuje na Město a hvězdy, to je tak na okraj - drabble je snad srozumitelné samo o sobě.

Předchozí: http://sosaci.net/node/29065

Drabble: 

„Tisíce cest. Svět nekonečných možností.“
Jednu zaslechla v hlase čaroděje z Vyšehradu, před pár týdny. Cosi je špatně. S ní.
„To vše je jen iluze.“
Jedna sestra jí obarvila vlasy na hnědo, vybrala novou kosmetiku a nové oblečení. Nepoznají ji. Ona se nepoznává v zrcadle.
„Ve skutečnosti máš pouze dvě. Je načase, aby ses rozhodla. Můžeš zavřít oči a čekat jako ovce, až si pro tebe přijdou vlci.“
Jako dosud.
„Anebo můžeš otevřít oči a být na pozoru jako ovčácký pes. Jsi mezi ovcemi, ale chráníš je před vlky.“
"Jak?"
"Možností je spousta. Je to na sobě. Jak se rozhodneš?“

Obrázek uživatele ef77

Domů

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Noční les přetvořil měsíc v labyrint, který kromě prostoru ohýbá i čas. Hodina a půl nekonečna, než najdou Věru, potlučenou, podrápanou, plačící. Téměř bezvládného Karla svírá v náručí.

Jarda a Tomáš ho, bledého a zpoceného, podepřou.

"Pojď, vole."

U křížku na kraji lesa ho náhle neudrží, rozpálenou tváří padne do trávy.

K božím mukám v polích je vystřídají Lukáš a Robin, pak z ledu do ohně, zimnice sklátí Karla do oranice.

Domů jej donese Libor sám, má sílu za dva.

Věra u něj prosedí celou noc. S myšlenkou na to společné, co přijde za devět měsíců, hlídá každý jeho dech.

Obrázek uživatele Aveva

Krátký hovor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak já to oficiálně prohlašuji za sérii.

Drabble: 

“...musím končit. Jsem ráda, žes zavolal.”
Mobilní signál v Budči je mizerný a tak má každý žák možnost třikrát denně na tři minuty vyběhnout před bránu. Většina spolužáků kolem kontrolovala facebook, Adam volal domů.
Telefon oněměl dlouho před tím, než jeho tři minuty uplynuly.
“Stalo se něco?” oslovila ho spolužačka, když si všimla jeho výrazu.
“Utekl jsem,” přiznal konečně nahlas, co ho několik měsíců trápilo, “měl bych být tam… doma...”
Nevěděla, co se děje a nejistě pokrčila rameny.
“Někdy je lepší na chvíli utéct, nabrat sílu…”
Adam na ni zíral. Nabrat sílu, najít řešení. To bylo to, co musí udělat.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Třikrát tři bum

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Opět jiný pohled, tentokrát od naší ochránkyně.

Předchozí: http://sosaci.net/node/28999

Drabble: 

Důstojní strážci dimenze si rozdali plácačky na mouchy a důstojnost byla tatam.
Co jiného s nebezpečnými vetřelci?
"Aspoň to nemusím dělat sám," zavrčel první, který se tvářil jako vyhazovač v klubu nepatřičně vysoké cenové kategorie.
"Kdoví, jak se to sem dostalo," nadhodila druhá, která se tvářila jako znuděná recepční.
"Já to sem nepřinesl."
"I bez toho budeme tvůj průšvih žehlit ještě dvě stě let," usekl hádku postarší budečský vrátný. "Budečská brána si vždycky dělala, co chtěla. Ještě jsme se nezeptali spirálové chodby."
"Někdo mě hledá?" ozvalo se stočeně za nimi.
"Mlčte a tlučte," uzavřel konverzaci vyhazovač a podal chodbě plácačku.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

První tři kroky

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ.
Navazuje na Soumrak v lese

Drabble: 

Natřikrát zamčený les, aby sem nikdo nevlez.
Třikrát smočit prsty v kaluži ze srnčí stopy.
Třikrát se otočit pod lískou.
Třikrát zaťukat na bezový kořen.
A už jsou tu všichni tři, vážní a obezřetní a zároveň dychtiví poznat taje začarovaného lesa. Natrhat ty nejsladší jahody. Najít devatero divotvorných bylin a sedmero zázračných hub. Nakouknout do měsícem postříbřené studánky a spatřit vlastní budoucnost. Přeskočit bludný kořen. Dotknout se rozpraskaného kmene tisíciletého mluvícího dubu. Možná i tajně pozorovat víly, z bezpečné dálky rozeznat ohnivý tanec fajermonů. Hrdinsky snést vytí hejkala a poprosit skřítka o šálivý zlaťák.
Temný les tiše šumí. Láká. Varuje.

Závěrečná poznámka: 

Příště Kdo tady velí?

Obrázek uživatele ef77

Ze zábavy

Drabble: 

Z pouti v Pošné se chasa vracívá s veselou lesem. Noc je chladná, přesto lze létu ukradnout chvilku ke krátkému milkování, k laškovnému pomuchlání. Stromy ani kameny nic nevidí, nic neřeknou.

Ráno na zlátenském statku chybí děvečka i čeledín. Rychtář dlouho nepátrá - oba mladí, oba svobodní. Rozáru, která mluví o zemi, co divně duněla, nikdo neposlouchá, všichni přece ví, že je bláznivá.

------

Z pouťovky se jezdí svozovým autobusem, jenže Lojza se vyblil na sedačky. To se nedá. Flašku rumu na cestu a vezmou to lesem.
Zem zaduní. "Techno, vole," zasměje se Jarda, ale pak zvážní.
"Kde je Karel a Věra?"

Závěrečná poznámka: 

Asi jsem začala psát na pokračování. Glorie stůj při mně!

Obrázek uživatele Aries

Po půlnoci

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Útočiště

Drabble: 

Paprsky z pouliční lampy se s námahou prodírají skrz kalné luxfery. Špinavě oranžová se pravidelně mění na červené a zelené cákance semaforu. Tři minuty po půlnoci souvislý hukot ulice přešel v občasné svištění pneumatik.
Tři ležící postavy v černém koutě prozrazuje jen disharmonický bezútěšný koncert trojího chrápání.
Vtom se jeden chrčivý vzdech zlomí v půli. Zdenda se zachruje, zaheká a vyhrabe se zpod deky. Příroda velí. Šouravě tápe místností, až na chodbě škrtne sirkou. Pořád rovně a dostane se k vylomeným dveřím na zadní zarostlý dvůr.
Po třech krocích sirka zhasne. Zdenda zkusí další tři kroky poslepu. Zakřičí jen jednou.

Závěrečná poznámka: 

Příště Neviditelné= zuby

Obrázek uživatele neviathiel

Duben

Úvodní poznámka: 

Nucený odskok do budoucnosti.

Předchozí: http://sosaci.net/node/29039

Drabble: 

„Pověz nám tvůj příběh, Oleno.“
Třikrát tři, devět židlí. Odpolední čaj a sušenky po dvakrát čtyřech hodinách výuky a výcviku.
„Poprvé jsem chtěla někomu pomoci. Chtěla jsem zavolat čarodějnickou policii. Bylo pozdě. Málem jsem zemřela.“ Zjizvená pravačka.
Účast.
„Vyšetřovali to?“
„Pachatelka zabila mnoho dívek.“
„Čarodějek?“
„Taky.“
Mlčení.
„Podruhé mě… napadl nějaký muž.“
„Co jsi měla na sobě?“
„Šaty na ramínka.“
„Jak dlouhé?“
„Do půl stehen.“ Obejme si ramena. Je unavená.
„Mohla sis za to sama?“
„Nevím.“ Slzy.
„Zasloužila sis obtěžování a kdyby tě někdo znásilnil v parku, nemáš se čemu divit. Ale nezasloužila sis napadení kouzlem. Nikdo si to nezaslouží.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Říjen

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Aleksandr má v pokoji velké zrcadlo v těžkém rámu. Zrcadla odrazí a obrátí vše, co vidí, ale nemají paměť. To Aleksandrovo má rám odřený a popálený od kouzel a plochu křišťálově čistou. Občas v něm vidí minulost, když je zrovna Olena poblíž zrcadla.
Kdysi mu zachránila život, ale za jakou cenu? Nepamatuje si jeho jméno ani své vlastní. Nesmí se k ní přiblížit, ale musí splatit dluh. Nic menšího než život. A tak pozoruje a čeká. Nechává se vidět. Někdy na ni promluví. Ona mu někdy odpovídá.
Někdy, když zírá na svůj vlastní odraz, má chuť rozbít zrcadlo na kusy.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aveva

Dát volnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Víceméně stejná poznámka jako včera :o)
Jestli budu pokračovat v seriálu, je to Budeč, jestli ne, tak je to realita.
Nicméně, drabble stále funguje samo o sobě.

Drabble: 

Cesta z nádraží ji unavila. Zatímco manžel vařil čaj, seděla a oddechovala. Byt byl náhle tak prázdný. I když...
Na jídelním stole Adama přebalovala. Smál se, když se tam počůral.
Prádelník v rohu pokoje poškrábal, když se učil chodit
Z polštářů pohovky stavěl pevnosti a vesmírné lodě.
A tady seděli, když zjistil, do jaké školy ho přijali. Internátní školy. Nechtěl jít, ale přesvědčila ho. Přesvědčila ho, že musí využít příležitost. Přestože v ní všechno křičelo: “Zůstaň!”
Nechtěla, aby jí to někdy vyčetl.
Manžel přišel s šálkem čaje.
Usmála se.
Jejich byt nebyl prázdný, byl plný vzpomínek.
A venku byla budoucnost.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Květiny vypráví

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Nyní pohled němých svědků.

Předchozí: http://sosaci.net/node/28814

Drabble: 

Žily jsme v tajné magické dimenzi. V tom velkém světě, kde jsme nikdy neexistovaly, bychom nepřežily. Strážci, kteří kráčeli mezi námi a vypadali jako lidé, mluvili o hmyzu a tvářili se vážně.
Pak přišli lidé skuteční, z toho velkého světa. Strážci se dlouho hádali. Pak o tom už nikdy nemluvili.
Pak jakousi zapomenutou branou přišel hmyz a my pochopily. Kousal, trhal a ničil.
Strážci nemohli najít bránu. Otevírala se a zavírala, jako kdyby měla vlastní rozum.
Pak přišel velký jakopavouk. Prý brutopýr nebo tak nějak. Hmyz zpanikařil, neboť nastala ultrazvuková válka. Smrt vysílala sebevědomě do okolí a neúprosně lovila hmyz.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Soumrak v lese

Úvodní poznámka: 

Pro ave.

Slíbené pokračování tohoto loňského drablete.

Drabble: 

Lahodná chuť. Trnoucí zuby. Čarovná ledová voda v kolébce z dětských dlaní. Přebytečné krůpěje se marnotratně rozstříknou po zelených listech. Krvavě zrudnou. To nic, jen poslední červánky.
Tři páry hbitých nohou, stébla trávy se ohýbají pod lehkými kroky. Tudy vede stezka.
Výbuch smíchu probudí prvního nočního ptáka. Sýček mžourá ještě poloslepýma očima. Nevidí, ale ví.
Ruka pohladí kůru vonící pryskyřicí. Borovice vpije otisk prstů.
Měkké podrážky hledají oporu, pár kamenů se skutálí ze svahu. Hranaté milníky v temně zeleném příšeří. Tudy prošli.
Děti se prosmeknou úzkou průrvou do černého lesa. Zakázané území. Nikdo netuší, kam se vydali.
Omyl.
Někdo ví.

Závěrečná poznámka: 

Tohle je moje asi největší challenge vůbec. Vím, že tady fůra lidí s přehledem dává dvě a víc sérií jakoby nic, ale mně se nikdy v životě nepovedlo soustředit se na víc než jeden příběh naráz. Ale letos se to tak semlelo. Tak zkusím pokračovat s tímhle i s příběhem z holešovické prádelny na střídačku podle toho, kde vyjde lepší téma. Budiž mi Gloria milostiva.

Příště První tři kroky

Obrázek uživatele Aveva

Obětina

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jsou dvě možnosti, buď si ulehčím život psaním seriálu a pak bude tohle drabble budečské, nebo se mi nebude hodit příští téma a pak je tohle drabble obyčejná krutá realita.
Každopádně, funguje samo o sobě.

Drabble: 

Dan pořád o čemsi žvanil, ale Adam ho neposlouchal. Byl celý den duchem mimo. Promítal si před očima všechny své věci. Sbírka autíček. Milovaná koloběžka. Dort se Spidermanem, který měl slíbený k narozeninám. Kapesné, klidně za celý rok. Všeho by se vzdal.
Rozloučili se před domem. Otočil klíčem. Máma už byla doma.
Našel ji u kuchyňského stolu zírat do prázdna. Na stole ležely papíry. Zahlédl v jejich záhlaví adresu nemocnice. Výsledky.
Podívala se na něj a nemusela nic říkat.
“Mami,” zašeptal a polykal slzy, když ji objímal. Nebylo nic, čeho by se mohl vzdát, nic, co by mámu udrželo zdravou.

Obrázek uživatele Aries

Útočiště

Drabble: 

Uštípnout visací zámek z chatrných dveří byla hračka. Teď byla celá bývalá prádelna jejich.
Obhlédli trubky zježené spečeným rezem, černé čmáranice na špinavé omítce. Tlustá vrstva prachu proměnila popraskané dlaždice v měkký koberec. Našli dokonce obrovskou zapomenutou pračku. Třeba z ní ještě půjde vymontovat nějaká součástka, co se dá střelit.
Odkopali nejhorší svinstvo do jednoho kouta a v druhém nastlali roztažené kartóny. Vašek si velkopansky rozložil svůj pečlivě opatrovaný spacák, památku na lepší časy.
Sesedli se kolem vařiče na tuhý líh, který Maňas včera čórnul. Když v ešusu zabublala hrachovka z pytlíku a Zdenda poslal kolovat flašku, nechybělo jim nic.

Závěrečná poznámka: 

Příště Po půlnoci

Obrázek uživatele neviathiel

Září

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena schovala část svého života do krabice, tu důkladně zapečetila a přilepila na ni nápis „Neotvírat za žádných okolností“. Tak důkladně, že sama zapomněla na její existenci. Život však jde dál a jeho části taky. Ta jedna tiše rostla. Chvíli se dala přehlížet. Chvíli.
„S námi můžeš mluvit o čemkoliv. Na ty ostatní zapomeň.“

---

„Máš prudký zánět spojivek.“ Sestřenice se pousmála a pokrčila rameny. „Nekoukej do toho počítače aspoň tři dny.“
„Musím —“
„Počká to.“

Aleksandr zaostřil na dokument vydolovaný z disku nalezeného v narychlo opuštěném bytě tajné organizace Militia.
Oči začaly pálit a slzet.
Aleksandr vypnul počítač a šel spát.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele netopýr budečský

Průzkum

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Předchozí: http://sosaci.net/node/28766

Drabble: 

Cítil jsem v kostech, že už nejsem v knihovně. Ani v Budči. Možná ani na tomto světě. V Budči je možné všechno.
Kolem mě byly rostliny, jaké jsem nikdy neviděl. Plné brouků a housenek a červů a pavouků. Takže práce. Mohli mně to taky říct hned. Vzal bych s sebou kamarády. Tohle totiž bude pěkná fuška. Na pavouky jsem si nechal zajít chuť. Vypomůžou s dezinsekcí.
Vyšplhal jsem na nejbližší rostlinu jako tichá smrt a skočil jsem. Ham. Mňam.
Trvalo mi skoro čtvrt hodiny, než jsem keř vyčistil do posledního škodlivého hmyzáka.
Teprve pak jsem se vydal k další rostlině.

Závěrečná poznámka: 

Téma je v předposledním odstavci.

Další: http://sosaci.net/node/28999

Obrázek uživatele neviathiel

Kam zmizel štramák

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahoj Charlie,
věnuji ti kousek letošní DMD série. Skončí dobře a zkoumá se v ní strašidelná kniha, snad se ti bude líbit.

Předchozí: http://sosaci.net/node/28745

Drabble: 

Těžká pergamenem a kůži vonící kniha působila idylicky jen na první pohled. Ve skutečnosti byla děsivá. Neznámé písmo popisující neznámý svět, o kterém nikdo nic nevěděl. Kdo ji četl o půlnoci, prý záhadně zmizel. Kdoví. Jeden nikdy neví.
Ornamentální listy a zářivé květy nevídaných tvarů a barev, tahy archaického písma, shluky písmen nedávající smysl.
Zatím.
Kniha pocházela z šestnáctého století. Autor nejenže neuvěřitelně škrábal. On navíc ještě šifroval.
Lingvistka zívla, pohlédla do tmy za okny a naklonila se nad knihou.
Pak zaostřila a sáhla po lupě.
Skutečně.
Listy neznámých rostlin byly okousané.
Ještě včera nebyly. Určitě. Na to mohla přísahat.

Závěrečná poznámka: 

Za předposlední odstavec děkuji Aries.

Další: http://sosaci.net/node/28814

Obrázek uživatele netopýr budečský

Z voliéry do pohádky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Drabble: 

Léto je docela nuda. Dámy lítají kolem dětí. Lidské děti jsou doma. Mám klid, ale za pár týdnů se mi stýská po dobrotách.
Z nudy mě vysvobodil knihovník. Se slovy "Máš noční, štramáku" mě odnesl do knihovny.
Nejdříve jsem posvačil pěkně rostlého pokoutníka a teprve pak hodil echo ven. Vrápo ani drobek by na něj pusu neotevřeli, ale co kdyby. Přiletělo i pár dam. Za chvíli už v knihovně echa lítala, jen to svištělo.
Já vyšplhal na pěkně tlustou knihu. Sotva jsem se drápky chytil desek. Nohou jsem šlápl do listů, a pak to udělalo -plop- a kniha mě vcucla.

Závěrečná poznámka: 

Více o netopýru budečském: http://sosaci.net/node/28681
vrápo = vrápenec malý,
drobek = netopýr nejmenší,
které si chutě vygooglete.

Další: http://sosaci.net/node/28766

Obrázek uživatele neviathiel

Červencový večer

Úvodní poznámka: 

Navazujeme tam, kde jsme loni při DMD skončili - jen se skokem o dva roky dál.

Drabble: 

Sraz o prázdninách. Karolína šije do holek a nakrucuje se před klukama. Eliška pije druhé pivo a moc nenamluví. Všichni pijí pivo, jen Olena červené. Olena přemýšlí, proč sem chodila.
O loňské aféře s čarodějnicí nepadne ani slovo.

Aleksandr si přidržuje na koleni sáček s ledem. „Chci pokračovat,“ vyhekne.
Jeho znovunalezená instruktorka zavrtí hlavou. „Běž domů a pár dní se šetři.“

„Umět se porvat s lidma z Milice je k ničemu. Potřebuje jinou pomoc.“
„Můj syn není žádný blázen,“ odsekne Vasyl Kosturak.

Olena zaťuká na sousední dveře. Nikdo doma. Možná dobře. Po třech sklenkách se špatně dává pozor na jazyk.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Bublifuk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zdravím vespolek

Drabble: 

Zvláštní místo k představení si ten chlapík vybral. Z celé naparáděné Nerudovky zrovna zákoutí s oprýskanou cihlovou zdí počmáranou nevzhlednými grafitti. Možná lepší plac nenašel. Jarní chodníky přetékají štěbetajícími turisty, strakatými suvenýry a všelijakými kejklíři.
Muž předvádí pouliční bublifuk, ale chodci ho lhostejně míjejí, tohle už viděli mockrát.
Vtom se nad chodník lehce vznese neuvěřitelně obrovská duhová koule. V přízračné bublině klokotají barevné fasády, groteskně zkřivený svět se převrací naruby.
Lidé se konečně zastavují, fotoaparáty cvakají, odraz užaslých tváří se kroutí jako v petřínském zrcadlovém sále. Bublina je zachytí všechny.
Plonk!
Konec divadla.
Kejklíř sebere kbelík. Tiše opouští liduprázdný plácek.

Obrázek uživatele ef77

Silvestr

Obdarovaný: 
Aries
Fandom: 

Milá Aries, přeji ti krásné a požehnané Vánoce. Přeji pohodu, klid a štěstí, úspěšné vykročení do nového roku a všechno dobré v něm. Přidávám skromný dárek, je to takové nedochůdče, takže mi nezbývá než doufat, že i špatně zabalené dárky v pomuchlaném papíru můžou přinést alespoň trošku radosti.

Povídka navazuje na Čeřenův zvon (Letní dobročinnost), povídku Lich z Vánoční nadílky a na sérii drabblů Stražiště. To jen pro úplnost - obdarované čte a komentuje všechno, což je jeden z důvodů, proč ji všichni milujeme :o)).

Stránky

-A A +A