Game of Thrones

Obrázek uživatele angie77

Jsou tu... a zase pryč

Drabble: 

Co už, pomyslím si rezignovaně. Šílenou rýmou měsíc začal, ještě šílenější končí. Nicméně aspoň jsem se díky tomu neomezila na jeden fandom a mohla jsem vyvenčit více oblíbenců.
Saturnin vejde, vzorně se ukloní, ale jiskra v očích napovídá, že je připraven reagovat na každou špatnost.
Hawkeye ležérně popíjí, cokoli se vylinulo z kolony, spokojeně přitom klábosí s B.J.em i s Margaret.
House přátelsky (cože?!?) kyne holí. Zjevně je předávkovaný Vicodinem.
Neo se vrhá zachránit svět.
Jon nic neví.
Bodie se culí jen a jen na mě.
Tak zase za rok, přátelé, zamávám jim. A nezapomeňte na šetření energiemi.

Závěrečná poznámka: 

Inu, všichni, které jsem tento měsíc venčila, se mi do rozloučení nevešli, ale pevně věřím tomu, že na mě nezanevřou.
Jako každý rok děkuji KaTužce, Nifredil a sosačkám za možnost se vyřádit. Bylo to opět skvělé.
Letos jsem nestíhala ještě víc než obvykle. Všem, kdo má díla komentovali, velmi děkuji. Všem, kterým jsem jejich díla nekomentovala, se velmi omlouvám a pokusím se to napravit.
Hasta la vista, baby! Zase za rok :-)

Obrázek uživatele angie77

Spolupráce

Drabble: 

Jak mohl být tak hloupý? Cožpak si neuvědomil, o jaké hrdlořezy jde? Štval koně zpět a modlil se, aby přijel včas.
První pohled ho uklidnil. Dali jí meč. Věděl, co s ním dokáže. Ale…

„Soubojový meč?!?“ zavřískl. „Vy hajzlové!“

Odpovědí mu bylo posupné pochechtávání.
Neváhal ani vteřinu. Vrhnul se do jámy a snažil se medvěda odlákat od zkrvavené Brienne. Spoléhal, že jeho zemřít nenechají? Snad. Ale vlastně o tom neuvažoval, věděl jen, že ji musí zachránit.
Teprve když dostal ven ji, začal se starat i o svůj život.

„Držte mě!“ vykřikla Brienne, visící dolů a hmatající po jeho zmrzačené ruce.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Přidej se k nám

Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

Jak tady někteří nadávali, že je kreslící téma, tak to mi nevadilo. Mně začalo peklo až po namalování: Nejdřív jsem zjistila, že nezprovozním tiskárnu se skenerem, takže jsem se musela spokojit s vyfocením obrázku na mobil (tím bych se chtěla omluvit za děsnou kvalitu obrázku, ta tuš hází strašný odlesky...). A pak mi po neúspěšném zlobení s tiskárnou ještě několikrát spadnul GIMP a tak jsem tam místo důkladných retuší a vymazlení písma ty nápisy spíš jen tak plácla a byla jsem ráda, že to jakž takž stíhám.
Proto bych měla prosbu na organizační tým: Jestli bude zase někdy kreslicí bonus, mohl by vyjít aspoň na jeden volný den? Je to podstatně náročnější než psaní a během dvou pracovních dnů se to dost blbě stíhá (Nestihla jsem to tak, abych mohla být na 100% spokojená, a to jsem kvůli tomu zmeškala 2 standardní témata).

Drabble: 

Tuš a vodovky + GIMP

Obrázek uživatele angie77

Složité plánování

Drabble: 

„Chceme zaútočit na Černý hrad, to jsi zřejmě pochopil,“ obrátil se na něj Mance.
Jon přikývl, vyčkával.
„Znáš současnou situaci lépe než já, jaký postup doporučuješ?“
Přemýšlel. Bylo jasné, že ho testují. Nevěřili mu a těžko se mohl divit. Nemohl si dovolit zjevný nesmysl.
„Všichni na Zdi předpokládají, že Divocí nemají žádnou strategii, žádnou disciplínu. Prostě se vrhnou vpřed a zabíjejí všechno, co jim přijde pod ruku,“ začal pomalu.
„Takže nám radíš nějaký složitý propracovaný plán?“ zaksichtil se Tormund.
„Jak se to vezme…“ pokrčil rameny a popsal jim postup, který by mohl fungovat… tedy pokud by Noční hlídku nikdo nevaroval.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Promrhané dědictví

Úvodní poznámka: 

Miluju u fiktivních postav jejich neřesti a slabá místečka. Stannisova ukřivděnost a komplex ze staršího bratra do této kategorie rozhodně patří.

Drabble: 

„Ti licoměrní hlupci!“ pěnil Stannis, když skončilo vyjednávání s lordy Bouřlivých krajin. „A ještě mají tu drzost mi předhazovat Roberta!“
„Milovali ho,“ zkusil situaci uklidnit mistr Cressen. „Za jeho vlády království žila v míru a prosperitě.“
„To byla stěží jeho zásluha! Zdědil bohatou říši vybudovanou Maekarem, pátým Aegonem, druhým Jaeharysem. Dokonce i Aerys vládl dobře, než ztratil rozum. Královská pokladna byla tak plná, že i Robertovi trvalo deset let, než všechno rozházel za víno a děvky. A teď? Dluh šest milionů zlatých dragonů a království v rozkladu! Kdepak, mistře. Robert říši žádnou prosperitu nepřinesl, jen zničil, co jeho předchůdci vybudovali!“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Propast v kaluži

Úvodní poznámka: 

Dnešní téma jsem využila k ironizaci scény, přes kterou se pořád nemůžu přenést.

Varování: 

Scénař od D&D

Drabble: 

Byl jednou jeden rybníček mezi poli. Nebyl nikterak veliký, taková větší louže, ve které voda sahala sotva po kolena. Ne však všude. Už dva metry od mělkého brouzdaliště kolem břehů pod stojatou hladinou zela propast zvící hlubokomořského příkopu.
Ptáte se, jak je to možné? Inu, věc se má tak:
Bylo předurčeno, že podél břehu tohoto rybníčka se útokem na draka požene Jaime Lannister na bělouši, z nějž ho srazí jeho věrný společník Bronn, kterému se nějakým záhadným způsobem podaří proplížit přímo drakovi za záda. Jak by to vypadalo, kdyby po tak efektní záchranné akci oba dopadli do mělké louže, že?

Závěrečná poznámka: 

A to už nevyšlo místo na to, jak Bronn dokázal z toho "Mariánského příkopu" vytáhnout Jaimeho v plné plátové zbroji...

Obrázek uživatele angie77

Jiný

Drabble: 

Celé dětství si připadal… no, jako bastard, nechtěné dítě. Trpěný. Pocit o to horší, že se s ním nemohl nikomu svěřit. Otec by byl udivený a zklamaný – byl přece spravedlivý, zacházel se všemi svými syny stejně. Rob by se mu vysmál, Bran by mu vysvětloval, že se plete.
Teprve když přišel na Černý hrad, uvědomil si, jak privilegovaný ve skutečnosti byl. Uměl zacházet s mečem, měl tvrdý výcvik i dobré vybavení. Měl znalosti a přehled o světě, o jakém se většině jeho druhů ani nezdálo. Měl domov.
Opět se vymykal.
Černá ovce rodiny a bílá vrána mezi bratry na Zdi.

Obrázek uživatele angie77

Drobné vítězství

Drabble: 

Život mezi Divokými byl snazší, než by si býval myslel. Jistě, jejich způsob života, uvažování, přístup ke světu kolem, byl tolik odlišný od výchovy, kterou získal na Zimohradě. Přesto… nebo právě proto… mu byl blízký.
Komplikací byla Ygritte, pochopitelně.

„Svobodný muž kráčí, s kým se mu zachce.“
„Jsi žena.“
„Hm… všimnul sis. Možná přece jen něco víš, Jone Snow,“ ušklíbla se. „Jenže nechápeš podstatu. Žena nebo muž, to je jedno. Důležitý je svobodný duch. Ten ti chybí. Jsi vrána a vránou zůstaneš.“
„Že mi chybí svobodný Duch? Nemyslím…“ ukázal Jon na bílého zlovlka, prohánějícího se kolem nich.

Tuhle diskuzi vyhrál.

Obrázek uživatele angie77

Podivná válka

Drabble: 

Velkolepý turnaj. Rytíři v nablýskané zbroji, koně dokonale vyhřebelcovaní… někteří měli v hřívě mašličky!
I bitka byla jaksi uhlazená. Jediným osvěžením byl vítěz, tedy vítězka.
Dobře, ale pořád se jednalo o nějaký způsob boje, ačkoli hodně vzdálený reálnému. Večer se však konalo čtení poezie! Byla váženým hostem, její přítomnost se očekávala, stejně jako to, že zvolí společenský oděv. Schválně přišla v jezdeckém.
„Renly,“ oslovila mladíka s korunou ve vlasech co nejdůrazněji, „chápeš, že jsme ve válce? A to hned na několika frontách. Měli byste debatovat o plánu útoku, ne milostných básních.“
Obávala se, že jediný, kdo ji poslouchal, je Brienne…

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

V rouše vraním

Úvodní poznámka: 

Drabble značně utrpělo krácením :-(

Varování: 

Varováním budiž fandom

Drabble: 

Přítomnost bojovníků aliance pěti kmenů svobodného lidu nešlo před vránami dost dobře utajit. To však jejich sjednotitel ani neměl v úmyslu.
Průzkumníci v černém se přibližovali k improvizovanému táboru, zatímco je z okolního houští pozorovaly desítky očí.
„Dej znamení a vracíme se,“ rozkázal jejich velitel, když už si byl přítomností divokých jistý.
Po prvním zatroubení však trubače umlčel šíp a sprška střel zasypala i ostatní vrány.
Když byl poslední raněný průzkumník doražen, vyrazila skupinka Thennů v černých pláštích směrem ke Zdi obsadit bránu dřív, než vrány zjistí, že obličeje zachumlané v šálách nepatří jejich bratrům.
Toho dne byla Zeď pokořena.

Závěrečná poznámka: 

Říkám si, že systém varování pomocí počtu zatroubení je dost na prd. Co když se někdo přeslechne? Nebo když zdroj nebezpečí zabije trubače dřív, než stačí zatroubit podruhé/potřetí?

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Dusno na malé radě

Úvodní poznámka: 

Krácení dneska hodně bolelo...

Drabble: 

„Cech dehtářů už měsíc nedostal odpověď na svou stížnost, že Braavoští obchodníci prodávají pod cenou,“ vyčetl hned Stannis mladšímu bratrovi, který ve svém novém kabátci vešel do síně Malé rady.
„Braavos nebo Bleší zadek, jejich dehet smrdí stejně,“ ušklíbl se Renly.
„Podle toho království vypadá, když mistr práva zanedbává povinnosti, protože si nechce ušpinit kabátec!“ pohoršil se Stannis.
„Ne každý se obléká do lodní plachtoviny,“ poznamenal správce pokladny.
„To má být obvinění ze zpronevěry královského majetku?“ obrátil se k němu rozezlený mistr lodí.
„Ovšemže ne,“ hájil se Malíček.
„Jen z nedostatku vkusu, bratře,“ uchechtl se Renly. „Zato však zcela oprávněné.“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Nelze zůstat uprostřed

Úvodní poznámka: 

Po včerejším náhlém nápadu, zase pot. Je to těmi letošními tématy nebo mi v mém sedmém ročníku DMD už vysychá zdroj inspirace?

Drabble: 

Seděl nad tím proklatým dopisem, už od chvíle, kdy mu jej mistr předal, vraštil čelo a skřípal zuby. Byl na hranici mezi dvěma zradami a věděl, že si bude muset jednu z nich vybrat.
Na jedné straně stál jeho starší bratr, kterému byl povinován poslušností. Na druhé stál král, jemuž podle práva náležela celá říše. Věrnost koruně by měla mít přednost před poslušností vazala pánovi. Krev je však krev a pak tu byly ještě ty hořící hranice se skutečnými i domnělými nepřáteli…
Zřejmě právě to rozhodlo. Nikdy ti to však, bratře, neodpustím, pomyslel si Stannis, když překročil tu pomyslnou linii.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Očkávaná událost

Úvodní poznámka: 

Dnešní téma jsem pojala poněkud ironicky. Ne že by u mě šlo o něco výjimečného... :-D

Drabble: 

Nejdražší Mino,

škoda, že nejsi v Králově přístavišti s námi.
Přípravy jsou v plném proudu a už teď je nad slunce jasné, že to bude nejvelkolepější svatba, jakou Západozemí zažilo za hodně dlouhou dobu. Kromě toho to Margaery s králem opravdu sluší.
Nemůžu se dočkat. Jak mě znáš, na svatbách si vždycky popláču. Jsem si jistá, že na této v tom rozhodně nebudu sama.

Zdravím Tě a líbám.

Tvá milující matka.

Olenna přeložila pergamen, na dotýkající se okraje kápla zelený vosk a otiskla do něj pečetidlo s růží.
"Levý!" přivolala strážce, "odnes to krmičům havranů, ať to pošlou do Arboru."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Šli jsme na průzkum

Úvodní poznámka: 

Měla jsem docela problém vymyslet, jak přenést jenom styl, abych zároveň z napodobovaného díla nepřenesla i nějaké reálie a nevytvořila tak místo nápodoby stylu crossover. A ještě ten Kmen do toho... Vypečená výzva. :-)

Drabble: 

Když nám lord velitel řekl, že půjdem za zeď, měli jsme děsnou radost, protože průzkumy jsou senzační dobrodružství. Jen Sam se netěšil, jelikož je hrozný strašpytel a taky pořád něco jí, což při průzkumu nebude moct.
Chett se Samovi posmíval, že ho Jiní určitě chytí jako prvního. Sam začal popotahovat a Pyp Chettovi řekl, že je pitomec a taky šereda. Chett mu chtěl vlepit facku, ale Gren, který děsně silný, mu dal do nosu.
Ollo Jednoruký chtěl Grena nakopnout, ale lord velitel ho viděl a řekl, že kdo se bude prát, bude štípat kmeny na ohniště. Lord velitel je prima.

Závěrečná poznámka: 

Výjev ze života Noční hlídky psaný ve stylu Mikulášových patálií od geniálního spisovatele R. Goscinyho, na kterém jsem vyrostla a k kterého si dodnes občas ráda přečtu.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Překážka klidného života

Úvodní poznámka: 

Docel BJB. Říkala jsem si, kolik toho na takový hezký téma nevymyslím, a nakonec úplně vygumováno.

Drabble: 

Být celý den zticha, na tom nebylo nic složitého. Stejně nikdy nebyl kdovíjaký mluvka. Ani lopata a krumpáč mu nijak nevadily – oproti ohánění se mečem či sekerou to není zas až takový rozdíl. Kromě toho trávil svůj čas na čerstvém vzduchu a nemusel nikam daleko chodit, což jeho noha ocenila víc než cokoliv jiného.
Horší to ovšem bylo s jídelnou. Čočka, hrách, tuříny, suchý chléb… Jen při výjimečných příležitostech kousek vařené ryby. A co bylo nejhorší - k pití vždy jen čistá voda.
To byl pro opuštění Tichého ostrova dost dobrý důvod. A kromě toho zaslechl tu zvěst o Starkově dceři...

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Pravděpodobně poslední večeře

Úvodní poznámka: 

V prvním knižní dílu ASOIAF se Malíček zmiňuje, že se ho lady Tanda Stokeworthová snaží uhnat, aby se oženil s její dcerou Lollys, která, kromě toho, že moc krásy nepobrala, tak je taky poněkud retardovaná. Malíček ovšem v Lollysině matce udržuje naději, protože ho pravidelně zve na honosné večeře...

Drabble: 

„Ty křepelky jsou vskutku znamenité,“ vychvaloval Malíček, tento týden již potřetí večeřící u lady Tandy. „Musím dávat pozor, abych kvůli nim nezanedbával vaši dcerku.“
Zmíněná slečna se rozhýkala smíchem, až do ní matka musela šťouchnout loktem.
„Když mluvíme o Lollys,“ odhodlala se lady Tanda, „už má nejvyšší čas na vdávání.“
„Ovšem,“ usmál se úlisně Malíček. „A také velmi dobře rozumím, jakého ženicha potřebuje mladá dáma jejího půvabu a duchaplnosti.“
Lady Tanda se spokojeně usmála a zvedla ke rtům pohár Arborského zlatého.
Malíček pokračoval: „Slyšel jsem, že Walder Frey má vnuka, kterému říkají Zvoníček…“
Víno z Tandiných úst vytrysklo jako gejzír.

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, Zvoníček je syn Stevrona Freye, o kterém už jsem letos jedno drabble psala, a je na tom intelektuálně podobně jako Lollys.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Trpělivý následník

Úvodní poznámka: 

Nevím čím to je, ale kdykoliv se v tématu objeví slovo "optimista", můj mozek si k tomu okamžitě doplní slova: "a jeho střet s realitou". :-D

Drabble: 

Byl prvorozeným synem svého otce a jeho dědicem. Nepochyboval o tom, že mu bude důstojným nástupcem. Pravda, již při svém čekání na dědictví zažil vládu nejednoho krále, nemálo zim, a dokonce několik válek, ale neztrácel trpělivost.
Na rozdíl své matky a šesti po sobě následujících macech se těšil dobrému zdraví – kořínek totiž zdědil po otci. Tomu však nyní již začaly dosluhovat nohy, oči i uši. Teď už cítil, že jeho čas se přiblížil. Konečně…

*****

Stevron Frey padl v bitvě u Volského brodu ve věku šestašedesáti let, zatímco na trůnu podobném vyřezávaném křesle ve Dvojčatech dál neotřesitelně seděl jeho nesmrtelný otec.
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Hvězdný okamžik

Úvodní poznámka: 

Uff, bála jsem se, že mě s tímhle nápadem někdo předběhne. Je, pravda, trochu prvoplánový, ale to je tak, když se člověk k něčemu upne...

Drabble: 

Nikdy nebyl oblíbený. Nebyl hezký, nebyl příjemný ani dobrosrdečný, dokonce ani nebyl rytíř. Zato uměl pít, karbanit, rvát se, nadávat, a hlavně uměl zabíjet.
Přesto teď stovky lidí sledovaly, jak mu miláček davů, Rytíř květin, tiskne pravici a až k přeplněným tribunám musela dolétnout jeho pochvalná slova: „Vděčím ti za svůj život, den patří tobě, sere.“
„Já nejsem žádný ser,“ ohradil se nevrle proti oslovení, ale naditý měšec s výhrou si vzal rád. A rozhlédl se po kolbišti.
Diváci, kteří jindy povzbuzovali jeho soupeře, mu nyní nadšeně provolávali slávu a tleskali. Stočil pohled jedním určitým směrem: I pobočníkova dcera tleskala.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

O Jonquil a zbytečně odhodlaném Florianovi

Úvodní poznámka: 

Rating, TW: Nevhodné pro osoby, které ještě neumí číst (Moc by z toho neměly, je to bez obrázků). Jinak bez omezení.
Pairing: To by byl spoiler...
Další: AU, ale doufám, že IC

Drabble: 

Zatímco venku tančily hrozivé zelené plameny, Ser Dontos se svíčkou v ruce stoupal po točitém schodišti. Tohle byla ta chvíle, kdy bylo možné pomoci své mladé Jonquil k útěku. Nemohl se dočkat, až se z šaška stane opět rytířem.
Konečně byl nahoře. Otevřel dveře a zůstal zkoprněle stát. Komnata byla prázdná. Kromě mihotavých světel vkrádajících se dovnitř oknem ani nejmenší hnutí. Jen na podleze ležel špinavý zakrvácený kdysi bílý plášť, ale po lady Sanse nebylo ani památky.
Ta mezitím, s ohněm sevřeným hlavním městem za zády, ujížděla tmou na uhlově černém válečném oři s docela jiným Florianem. Konečně v bezpečí.

Závěrečná poznámka: 

Já, starý cynik, nemůžu napsat dokonce ani pairing, na kterém jsem svého času docela ujížděla, aniž bych si přitom do někoho rýpla. :-D
Jinak co se týče mého čtenářského vztahu k FF, tak už ani nevím, u jakého fandomu jsem začínala, ale dodnes dělám to, že si převážně vyzobávám díla, která se věnují mým oblíbeným postavám, často ne úplně hlavním. Takže fanfikce jsou pro mě často způsobem, jak jim dopřát prostor, který si zaslouží. :-)

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Pokušitelka na kančím plese

Úvodní poznámka: 

Letos jsem toho na Hru o trůny moc nenapsala, ale tohle téma na to nakonec vyšlo úplně ideálně. Napadlo mě totiž, že nějaký rod ze Západozemí určitě bude mít ve znaku prase, a když jsem k němu dohledala podrobnosti (přiznávám, že nazpaměť všechny menší rody opravdu neznám), tak už se to drabble napsalo skoro samo. :-)

Drabble: 

Hudba hrála a tanečníci kroužili hodovní síní vyzdobenou černobíle pruhovanými kanci rodu Crakehallů, mezi nimiž na počest hostů zářili zlatí lvi. Tywin Lannister se obvykle slavností svých vazalů neúčastnil, ale dnešek byl výjimkou – jeho syn byl totiž panošem lorda Sumnera.
Když píseň skončila, Cersei se nenápadně vytratila ze společnosti potomků starého lorda Crakehalla a přitočila se k bratrovi. „Pojďme na chvíli odtud,“ špitla mu do ucha.
„Nemůžu,“ oponoval. „Musím být lordu Sumnerovi nablízku, kdyby mě potřeboval.“
„Probírá s otcem obchody, to jim vydrží dlouho,“ usmála se sladce.
Otočila se k odchodu a Jaime ji následoval. Nikdy jí nedokázal říct ne.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Za peníze (skoro) cokoliv

Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli to je úplně dada, protože jsem se pořád držela jakési nosné myšlenky, a to chronologicky. Ale psala jsem to jak mě zrovna napadlo.

Drabble: 

„Lannister vždycky splácí své dluhy.“

Bezva, pár švihů mečem a budou chechtáky. Vyzraju na ryby, vyzraju na ptáky. Ať se ta hysterická matrona třeba pomine.
Cesta, pobudové, ocel, bitva. Prachy. Sem s nima. Tenhle chlap je zlatej důl.
Město, pletichy, dědek s uřízlýma vousama.
Spratek. Může bejt víc na přesdržku? Může. Jednou to evidentně bylo málo.

Přípravy, panika, zelená bitva. Peněz jak šlupek. Titul. Fajn, ale na nic.
Velká sláva, spousta žrádla.
Spratek pořád na přesdržku.

Ještě větší sláva, spratek, bezva kost. Fialová.
Průser.
Hora? Ani prd. Za to prachy nestojí.
Manželka. Blbá jak necky, ale těch chechtáků. Těch chechtáků.
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Zlatá růže

Úvodní poznámka: 

Tenhle nápad jsem včera dostala, přes noc zapomněla, a dneska ve sprše jsem si na něj zase vzpomněla. :-D

Drabble: 

Luthor Tyrell byl bezpochyby mužem, po jakém musely toužit všechny ženy. Zářil na turnajích, s obdivuhodným citem recitoval básně, byl pozorný a navíc až nadpozemsky krásný. Co víc, zůstal takový i po svatbě.
Brzy však Olenna zjistila, že její manžel je jako myrská váza – oslňující leskem a umně vyrytými ornamenty, ale uvnitř dutá. I proto si k její nelibosti úřad králova pobočníka místo něho uzurpoval prohnaný Tywin Lannister.
Když Luthor zemřel – stejně hloupě, jako žil – Vysokou zahradu zdědil jejich syn. Olenna dělala vše pro to, aby byl Mace úspěšnější než jeho otec, ale mělo to háček – byl celý po něm.

Závěrečná poznámka: 

K té smrti Luthora Tyrella: Při lovu se hnal za nějakým ptákem, nedával pozor na cestu a i s koněm zahučel do propasti. Jestli tohle není idiotská smrt, tak už žádná.

Obrázek uživatele Carmen

Je třeba usměrnit fanouška

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poněkud bujabéza, ale únava materiálu, no.

Drabble: 

"Přesně tuhle zápletku jsem čekal ve druhé sérii, dost slabý." Rychlokvaška trpící potřebou sdílet světu svoje názory na YouTube.

"Mám teorii, že hradní brána je ve skutečnosti chytře sedící drak."
"To by bylo trapně předvídatelný!" Komentáře na fanouškovské stránce.

*

Tvůrčí tým vyčerpaně polehává v zasedačce. Kafe došlo.
"Nezapínej to!" hystericky zařve jeden ze scenáristů na druhého, který otvírá laptop.
"Tvůrci zjevně trpí jistou únavou myšlenkového materiálu," přečte hluše.
"Únava materiálu?! A dost! Já toho mám dost!"

*

Zombie staví domeček z kostí hlavních postav.
Pak se objevil meteorit. Pak už nebyli ani zombíci.
Kamera najíždí na pustou pláň.
Konec.
Trhněte si.

Závěrečná poznámka: 

(Mimochodem předposlední série podle mě fakt stála za starou bačkoru, ale pst.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Do vzdušného zámku a výš

Úvodní poznámka: 

Malíček je postava, která mi připadá fascinující tím neuvěřitelným vzestupem téměř z nuly až do nejvyšších pater království. Jistě, k takové báječné kariéře si vypomohl nejedním podrazem, ale musí se mu nechat, že má velké sny a zároveň odhodlání si je vyplnit. Proto ho mám já (a nejen já) tak ráda. :-)

Drabble: 

Jeho pradědeček byl braavoským žoldnéřem, dědeček potulným rytířem a otec nejmenším z malých lordů, jehož panství tvořil jen nepatrný kousek skály. Přestože jeho rod s každou generací zlepšoval své postavení, neměl toho mladý Petyr Baelish mnoho, oč by se mohl opřít. Jen své schopnosti a sny. A sny, na těch rozhodně nešetřil. Mnozí mu říkali, aby místo stavění vzdušných zámků zůstal nohama na zemi. Petyrovy nohy však nestály na ploché zemi. Kdepak, neúnavně našlapovaly na další a další schody, stoupaje čím dál výše, až do „vzdušného zámku“ s Měsíčními dveřmi a nebeskými celami. I odtud však bylo pořád kam stoupat...

Jejich první setkání

Úvodní poznámka: 

Pokus o drabble z pohledu Ducha, čímž se doufám vysvětluje i téma.

Drabble: 

Když jsem se narodil, byl jsem nejmenší, pořád hladovej a navíc bílej.
Nevím jestli vadilo to, že jsem měl barvu jako krajina okolo a byl jinej než ostatní, nebo mě bylo mojí mamince líto, ale vzala nás jinam. Bylo tam tepleji a zem byla také tmavá a teplá.
Už jsme měli se sourozenci zoubky a začali jsme jíst maso a tak nám maminka chtěla ulovit jelena. Ale měl velké parohy.

Měli jsme co jíst, ale maminku už ne.

Pak se objevil ten člověk.
Podival se na mne a věděl jsem to, my oba.
Byl jsem doma.

Tu noc jsem proplakal.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

To pravé nebezpečí

Úvodní poznámka: 

Budiž pochválena kouzelná moc koupelny! Pořád jsem nevěděla, co s tím tématem, pak jsem vlezla do sprchy a za pět minut bylo drabble skoro komplet vymyšlený.

Drabble: 

Ser Jacelyn Bywater stál na městských hradbách a sledoval, jak Stannisovi vojáci vypalují les na protějším břehu Černovodého proudu.
„Zaútočí brzy?“ vyrušil ho z chmurných myšlenek čísi hlas. Bylo to Derek Ewerclay, správce královských sklepů.
„Počítám, že hned, jakmile dorazí jejich flotila. A to bude brzy, velmi brzy,“ odpověděl ser Jacelyn a svou železnou rukou se podrbal v prošedivělých vlasech.
„To se mi ulevilo,“ vydechl Ewerclay.
Ser Jacelyn k němu prudce otočil hlavu. „Ulevilo?!“ Ten člověk se musel zbláznit!
„Kdyby obléhání trvalo déle než další týden,“ začal objasňovat správce, „musel bych královně regentce vysvětlovat, že nám došlo všechno Arborské červené.“

Obrázek uživatele nettiex

Posel dobrých zpráv

Úvodní poznámka: 

crack

Drabble: 

Nadechl se. Odvahu, Same. Zabil jsi Bílého chodce. Tohle zvládneš. Prostě si to natrénuj.
„Jone. Jsem štastný, že ses vzpamatoval ze smrti své první lásky a Daenerys je skvělá. Jenom je tady taková… maličkost?“
Maličkost. Ha.
„Uhm… Tvoje macecha tě nenáviděla zbytečně?“
Vážně?!
„Nemůžu jim přece jen tak říct, jsi manželským synem Lyanny Stark a Rhaegara Targaryena, Aegon - což tedy brrrr, dost neuctivé, vždyť tvůj stejnojmenný bratříček byl krátce předtím brutálně zavražděn – a právoplatným dědicem trůnu… ale teto Daenerys, nezoufej, pořád můžeš být královnou, incestní manželství jsou nakonec prakticky rodinná tradice!“

„Cože?“ ozvalo se za ním.
Ach.
No… očividně mohl.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Královský život

Úvodní poznámka: 

Tohle mi teda dalo zabrat...

Drabble: 

Jak sladce, blaženě žije si král,
hostiny, turnaje, co týden bál.

Jelenem zdobený zlatý tvůj praporec,
v království každý ví, že nejsi lakomec.

Turnaje pořádáš za velké slávy,
zdaleka na ně se sjíždějí davy.

Potoky vína a pohoří masa,
vše lehce unese královská kasa.

Manželka hraje si na tichou domácnost?
Náhradnic najde se pokaždé víc než dost.

Potomky svoje už spočítáš stěží,
Spokojeně však tvůj život dál běží.

A když tě omrzí paláce lesk,
v královské oboře zaženeš stesk.

Lovecká smečka tvá vesele štěká,
na zásah oštěpem divočák čeká.

Žes zklamal poddaných nezměrnou naději?
Litovat vždy bude dost času později.

Převlečená pomsta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedna velmi známá scéna známého fandomu z opačného úhlu pohledu malého kluka. Proto je skryt. Není potřeba ho znát :)

Drabble: 

Klečel v tom chladném sněhu před námi a tvářil se jako by mu vůbec nedocházelo proč. Těkal očima z jednoho na druhého a nejspíš hledal nějakou oporu, vysvětlení, alespoň v jednom z našich pohledů, zatimco mu z děr v břiše vytékala čerstvá krev.
Nevěděl vůbec jak hrozně to bolí. Jak strašné je se koukat, když vám před očima podříznou oba rodiče.
Pokud ano, nikdy by to neudělal. Nikdy by je sem nepřivedl.
Stoupl jsem si proti němu, zahleděl se mu do očí a vrazil mu nůž rovnou do srdce. Snad ho to bolelo stejně jako mne každý den.

"Pro hlídku."

Neviditelný fandom: 

Procitnutí

Úvodní poznámka: 

Prvni pokus o fanfiction po letech - doslova.

Drabble: 

Pozorovala svůj odraz v zrcadle a nepoznávala se. Ohnivé vlasy si razily cestičku chlupatým límcem pláště a volně splívaly k pasu. Jemná linie rtů, pravidelné obočí...
Ta dívka naproti ní byla velmi krásná. Jen v očích bylo cosi, co tam být nemělo. Bolest, utrpení, smutek, nenávist, odhodlanost...
Byla ještě malá, když jí to zrcadlo otec přinesl. Pozorovala se v něm, když jí chůva česala, občas taky matka...
Jak ráda se v něm pozorovala a představovala si nádhernou budoucnost.
Tolik se toho stalo.
...
Váza stála příhodně po ruce a střepy lživého obrazu skončily na špinavé zemi.
Už nikdy do něj nepohlédne.

Závěrečná poznámka: 

Tolik toho měla na srdci, ale 100 slov je 100 slov.

Stránky

-A A +A