Bartimaeus (Jonathan Stroud)

Džinova sloboda

Drabble: 

"Sloboda! Rovnosť! Bratstvo! Zase raz prišiel čas volať hrdinské heslá. Ale mágovia sa skrývajú za nás - a prostáci? Hádžu živelné okrúhlice. Bojujeme ich vojny! Nemáš niekedy pocit, že tie heslá sú o nás? Čím je džin džinovi..."
Uznávam, moja výrečnosť trochu škrípala pod váhou budovy, ktorá ma úspešne pritláčala k zemi.
Tučný kuchár sa s gustom špáral v zuboch. "Ale, Bartimaeus. Nehovor, že si sa pomiatol od strachu? Slobodu! Rovnosť a bratstvo radšej nie. Džinovia štvrtej kategórie chutia najlepšie."
Roztočil sekáčik nad hlavou.
Musím konštatovať, že napriek mojej nepopierateľnej snahe sa môj vzťah s Faquarlom za posledné milénium vôbec nezlepšil.

Obrázek uživatele Erys

Boj o poslední slovo

Úvodní poznámka: 

Řekla bych, že povedená slova jsou od Sovátka, zbytek ode mne, ale hádám, že Sovátko doručuje zásilky celé a nepoškozené :)

Drabble: 

Kluk¹ něco kontroluje v knize. Já kontroluju pentagram². Neporušený, bohužel.³ Mám chuť mu navrhnout, že si zahrajeme na Archiméda a římského vojáka. Archimédes bude samozřejmě on. Je mi jedno, že pentagram není kruh, rád zničím, co mě poutá. Dřív nebo později musí udělat chybu.

¹) Pokud si to škvrně takové označení zaslouží.
²) A určitě to dělám mnohem důsledněji.
³) Aspoň tedy zatím neporušený.

*** O několik let později ***

Teď si jdeme pro smrt.¹
„Propouštím tě.“
Cože? Pořád jsem se snažil vysvobodit z jeho moci a on si to pouto nakonec zruší sám. Ten kluk zase vyhrál.

¹) Nemůžu říct, že by se mi chtělo.

Závěrečná poznámka: 

Jsem nejistá z počítání poznámkových číslic. Původně se mi napočítaly jako slova, ale tag sup tu nefunguje (ano, původně jsem si toho nevšimla) a po náhradě za unicodí znaky se slova odečetla. V metodice jsem odpověď nenašla. Zatím tedy tyhle číslice považuji za slovo a kdyžtak se omlouvám.

Obrázek uživatele Layla TB

Ve službách anglického pubescenta

Drabble: 

Opět v jeho pokoji v naneštěstí povedeném pentagramu. Opět stejný svět nenávidějící pohled a nakvašené přecházení na místě. Opět po mně něco chce. Jak bych si přál být džinem v populárním slova smyslu. Odbyl bych si to třikrát a pak bych měl pokoj. Ale ne. Mladý kouzelník má příliš velké ambice, aby se se mnou chtěl vidět v tak malé míře.
"Pozval jsi na oběd, pane? Nebo pro změnu budu plnit tvá přání?"
Ticho. Nathaniel začal přemýšlet. To nemůže dopadnout dobře.
"Hm. Teď jsem někde slyšel, že japonsky džin znamená člověk. Možná bych se mohl zkusit hlásit o svá práva."

Závěrečná poznámka: 

Japonsky je člověk jedním znakem "hito," ve složeninách více znaků se tento znak může číst "nin" nebo "džin." Ale pochybuji, že Bartimeus japonštině nějak moc rozumí. Jedno mu je však jasné: Ten malý záprdek mu už neleze jenom na nervy.

Obrázek uživatele Tenny

Poznámka pod čarou od Bartimaea

Úvodní poznámka: 

Tohle téma si o tenhle fandom přímo říká.

Drabble: 

Dokonce i kouzelníky mate nekonečný počet našich druhů, nicméně stručně řečeno, existuje pět základních kategorií duchů, od nemocnějších po nejslabší: máridi, ifríti, džinové¹, folioti a šotci.

¹ Samozřejmě, stejně jako s jinými magickými termíny, slovo "džin" britští mágové ukradli, pardon, převzali od arabských kouzelníků. Nemá tedy nic společného s ginem na dně láhve ani s džínami, které jsou samozřejmě mnohem mladší než naše existence a přirovnání k nim mou osobu silně uráží. Zatímco zcela jistě jsem bytost, která se snadno skryje lidským smyslům, není na mě nic modrého ani jalovcového. Poslední člověk, který se něco takového pokusil naznačit, skončil vskutku nepěkně.

Závěrečná poznámka: 

Naplňuje mě to nostalgií, asi si to trilogii budu muset zase přečíst. Doufám, že jsem Bartimaeův tón zachytila obstojně. :D

Obrázek uživatele Urrsari

Večné otroctvo

Úvodní poznámka: 

Bartimaeus je džin, ktorého privolávajú mágovia, aby pre nich pracoval. Medzi džinmi a mágmi panuje večná nenávisť. Džinovia sú v podstate ich sluhovia, ale číhajú na pomstu.

Drabble: 

Definovali ma, pomenovali a ukázali mi svet. Slúžil som im. Nachádzal som potešenie možno vo veľkých činoch a v tom, ako som liezol Faquarlovi na nervy.
Potom prišiel Ptolemaios. Avšak jeho iskra vyhasla. Jeho sen ostal snom a nás, džinov, pútali okovy naďalej.
Tisícky rokov ubiehali. Páni prichádzali a odchádzali. To ja som ostával, a bolesť.
A potom prišiel on. Nathaniel. Arogantný, ambiciózny, dvanásťročný mág.
V podstate zavraždil svojho majstra a jeho manželku. Potom, metaforicky, seba. Pomsta a kariéra ho pohltili.
A potom prišla Kitty. Tá sa mu postavila a tá mu ukázala cestu. Preto sa za ňu, nás, obetoval.

Závěrečná poznámka: 

Odporúčam prečítať si (Jonathan Stroud). Dej sa odohráva nielen v Londýne, ale aj Prahe či Egypte, a je to proste úžasné :D

-A A +A