DMD č. 14 pro 14.4.2010. Téma: Přítulný domácí mazlíček

Maznáčik

MVDr. Hruštička ju uvidel v čakárni a prevrátil očami. Tá rozmaznaná potvora ho raz bude stáť život. Fenka yorkshirského teriéra Fifinka. A jej panička.
"Potrebovali by sme ostrihať pazúriky. Ale opatrne, prosím, minule jej váš kolega zastrihol do živého, myslela som, že vykrváca... A tuto na labke má nejakú hrčku, nemôže na to umrieť?"
Fifinka paničkine obavy nezdieľala. Okrem toho, na vyšetrovanie nemala práve náladu. Po hodine boli pazúriky úspešne ostrihané, hrozivá hrčka identifikovaná ako štípanec od komára a Fifinke bolo dovolené urazene odkráčať z ambulancie. Doktor Hruštička si prelepil ranku na ruke a odovzdane zavolal dnu pána s dogou.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Dangerous

Kocourek

Poznámka: Nevinní se nezhrozí a ti, co pochopí, nemají co nadávat. ;) Ale děti, hušte.

Vždycky jsem chtěl domácího mazlíčka… Pomýšlel jsem na nějakou kočku. Ale ať jsem si vybíral, jak chtěl, nikdy mě žádná neuchvátila natolik, abych si ji přivedl domů. Nakonec jsem ho ale našel… je to mladý kocourek. Známý jich prý choval víc a už mu přišlo, že na ně v bytě nemá místo.
Je roztomilý. Srst má hebkou, lehce nazrzlou, očka se mu zavírají, když ho hladím, a nádherně vrní.
Právě teď spí, vyčerpaný, v nohách mé postele. Vždycky se stulí do klubíčka, hlavu si položí na tlapky a ocásek si stočí kolem sebe.
Pomalu otevře oči…
A pronese: „Dobré ráno.“

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Ebženka

Tygr se rozhlíží

Fandom: Tracyho tygr, kniha Williama Saroyana
Poznámka: Dneska to nějak není ono, tygr asi potřebuje víc než jen sto slov...

Thomas Tracy měl tygra. Byl to sice černý panter, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr. Měl velké bílé zuby.
Včera se Thomas s tygrem procházeli v parku. Neměli k tomu žádný důvod, kromě toho, že byl pěkný den.
I dnes byl krásný den. Thomas přenesl poslední pytel s kávou, a pak zamířili znova do parku.
Kolem chodili lidé, ale nikdo neměl tygra. A když, obvykle měli zrovna napilno nebo byli moc daleko.
Tygr se rozhlížel a něco hledal.
Thomas si toho nevšímal. Vymýšlel slova nové písničky.
Když ho nic nenapadlo, vstal.
"Jdeme na kávu."
Uajííí, řekl tygr.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Julie

Svítání na Mompracemu

V očích má moře. Černou masu vln vzdouvajících se nocí. Jeho pohled dokáže vzít dech stejně jako slaná záplava valící se přes lidské tělo. Převrátit pevnou palubu pod nohama.
Jeho ústa jsou palčivým sluncem. Drsná a žhnoucí jako písek v poledním žáru. Jejich polibky se vpalují do srdce jako světlo do sítnice. Zanechávají za sebou rudé stopy.
V rukou se mu skrývá obloha. Krutá a bouřlivá v období dešťů. Jindy však plná hvězd ukazujících cestu.
Teď však, po té, co se až do rozednění dotýkal očima, ústy i rukama milovaného těla, Malajský tygr spí hlubokým a krotkým spánkem domácí kočky.

Fandom: 
Rok: 
2010

Krize

Probudila se uprostřed noci a cítila, že vedle ní neleží. Zase se jí chtělo brečet. Za poslední tři dny se pohádali třikrát. Kvůli morčeti. Takového skóre nedosáhlo ani plánování zahraniční dovolené. Děti přece mají mít domácí zvířátka, ne? Všichni to tvrdí.
Jenže on proto začne po nocích vymetat hospody nebo co. A ani nezhasne v předsíni. Jasný příznak partnerské krize, blesklo jí hlavou, když si oblékala župan.
Přede dveřmi do kuchyně se zarazila.
Seděl za stolem, v jedné ruce kousek jablka, druhou drbal chlupatá zádíčka a upíral do korálkových očí zarmnoucený pohled plný sounáležitosti.
„Nám tady nikdo nerozumí, viď, Mufíku.“

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele ioannina

Splněné přání

„Měla bys Mickymu udělat pěkný hrobeček, miláčku. Třeba někde na kraji lesa.“
„Jo,“ řekla. Bylo to jednodušší. Dospělí by stejně nepochopili, že zvířátka dávno mají vlastní hřbitov.
A tak teď kráčela sama širokou lesní cestou, v ruce krabici od bot nabarvenou na černo fixkou. Mýtina byla trochu strašidelná, ale to bylo v pořádku. Dokud jste nešli k tamté hromadě roští, nebylo se čeho bát.
Upravila hrobeček, trochu si poplakala. Tajně si přála najít nějakou jinou kočičku, ještě než dorazí domů.
Když odcházela, vyplížil se zpod hromady roští žlutooký kulhavý kocour se zvláštními jizvami na boku a přidal se k ní.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele eliade

Stoprocentní věrnost

Cítíte se sami a toužíte se samotou navždy skoncovat? Chtěli byste někoho, kdo Vás už nikdy neopustí? Kdo Vám bude věrný navěky, dokud vás smrt nerozdělí? Kdo bude Vaším stálým společníkem?
Nebo uvažujete o koupi domácího zvířátka, ale bojíte se, že by péče o něj byla náročná? Že by se Vám krmení prodražilo? Že by se Váš mazlíček roznemohl? Nechce se Vám shánět pro svoje zvířátko hlídání, až pojedete na dovolenou?
Pak tu máme jedinečnou nabídku přímo pro Vás na míru. Kupte si naší čistokrevnou blechu obecnou (i s papíry a rodokmenem) a věřte, že potom už nikdy nebudete sami!

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Danae

Stvoření

Poznámka: Tenhle fandom se mě dneska nechce pustit...

Došla k němu nádherným plavným krokem, pak se pružně stočila k jeho nohám. V očích se jí odrážely výjevy ze stovek obrazovek na stěně. Slastně jí zabořil ruku do srsti. Bubastis. Jeho dokonalé dílo, jehož stvoření jej učinilo bohem. Z Veidta se stal Ozymandias, povznesený nad dobré i zlé, tvořící dokonale krásné i zrůdné.
Opřel se a nechal na sebe dopadat zprávy ze stovek obrazovek, které skládaly dokonalý obraz jen jemu. Neexistoval nikdo, komu by mohl svěřit své plány. Nikdo, kdo by se povznesl nad přízemní morálku, pochopil nezbytnost božského činu. Nikdo, kdo by mu zůstal po boku.
Jen Bubastis.

Fandom: 
Rok: 
2010

Princezna

„Jé, mami, to je krásná kočička, můžu si ji vzít domů?“
„Ale zlatíčko, co bys s ní dělala?“
„Prosím...“
„No dobře, ale pospěš si, ať nás nikdo nevidí.“
Ačkoliv se kočka úporně bránila, dívenka byla silnější. Popadla zvíře a odvlekla ho.
„Budu se s ní mazlit a říkat jí Princezna. A když bude zlobit, zamknu ji a nebudu jí dávat najíst.“
Jakmile děvčátko odešlo na večeři, kočka se změnila v důstojnou ženu s drdolem a zamířila ke dveřím.
„Princezna?“ zakroutila profesorka McGonagallová hlavou, vytáhla hůlku a stáhla ústa do tenké čárky. „A ještě nedostávat najíst... No to je dneska mládež!“

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Lunkvil

Úprava jídelníčku

poznámka: Asi bych měla psát víc i v jiných fandomech, ale když tenhle je tak inspirativní a pro drabble jako stvořený...
----------------------------------------------------------------
Zářná vzora si popostrčila brýle. Už třetí den kromě nezbytných mrkví dostávala i solidní stravu. Dneska přišla sama diktátora a dala jí kus čokoládové tyčinky. Je to jasné: musí se udělat nové propagační fotky a diktátora chce, aby na nich Vzora měla zdravější barvu. Pohrdlivě si odfrkla. Proč ji radši nepustí na chvilku na sluníčko?
Změnu jídelníčku ucítila i šedivá myš, Vzořina stará známá. Po očku na ni hleděla a váhala, jestli má jít blíž. Vězeňkyně vzala kus sýra a nabídla ho myši. Byla ráda, že má chvíli společnost. A zvrhle doufala, že z té čokolády bude mít ošklivé uhry.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Aveva

Inovace

pozn. Tak u tohohle tématu jsem po včerejším drabblu prostě nemohla jinak. Takže tohle je prachsprosté pokračování :o)

Kostka cukru letí. Chňap!
Kostřička upaluje až chrastí. Pouští kostku do čaje. Mlada ji pohladí.
"Teď se předváděj," zabručí Tomáš.

Tomáš nenápadně šťouchá do krysích kostřiček, ležících v magickém kruhu načrtnutém na katedře.
"Třída čeká, pane Kotlíku."
"Oni... jsou asi... unavení..." Tomáš se potí.

"Tady blázněj, ale na prezentaci hrály hodinu mrtvé!"
Druhá kostřička na Tomáše drze zdvihne ocas.
"Málem bych jim uvěřil, prevítům!"
"Neber si to," zasměje se Mlada a nechá kostřičku třít čumáčkem o svůj nos. "Doležal ti určitě povolí opravu."
"Prevíti pomstychtivý," procedí Tomáš.
"Ale jako domácí mazlíčci nepřekonatelní," mrkne na něj Mlada, "nech si je patentovat."

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Lady Vader

Yoda utěšitel

Mistr Obi-wan Kenobi se v Chrámu Jediů ukládal ke spánku.
Zhasnul světlo. Přikryl se peřinou.
Ledva oko zamhouřil – cvak, cvak, cvak.
Tvrdé nožky šmejdily po podlaze.
Obi-wan si povzdychl. Pomocí Síly stiskl vypínač.
Nikde nic.
Zhasnul. Otočil se na bok.
Cvak, cvak, cvak.
Obi-wan vyskočil z postele. Rozhlédl se tmou.
Pěstí rozmázl po podlaze capkajícího brouka.
A dalšího, a dalšího.
O patro níž se Mistr Yoda zavrtěl v postýlce.
Nakoukl pod peřinku.
Něžně pohladil zeleného ušatého medvídka, jehož před celým vesmírem skrýval.
„Nic se neboj, maličký,“ chlácholil plyšáčka. „Dnešní noc vpravdě rušná bude. Mistr Obi-wan už zase domácí havěť honí.“

Fandom: 
Rok: 
2010

Vejce

Seděli v Hagridově srubu a popíjeli čaj. Hagrid byl nervózní.
„Kde jsi byl o prázdninách?“ ptala se už poněkolikáté Hermiona.
„Nikde,“ zabručel Hagrid. Bylo jasné, že se vymlouvá. Červenal se.
„Někde přece.“
Než stačil odpovědět, ozvalo se podivné tlumené klepání.
Hermiona vyskočila, přistoupila k lůžku a strhla přikrývku. Spatřila vejce. Neznámý tvor s velkými křídly se už dral ven.
Nevěřícně zírali na dlouhý zobák.
„Snad sis zase nepořídil draka!“ zvolal Harry.
„To není drak. Draci nemaj´ zobáky,“ pravil moudře Ron.
„Tak co to teda je?“
„Vím já?“ zavrčel Hagrid. „Chtěl jsem něco milýho. Přivez sem si to z Jurskýho parku.“

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Sothis Blue

Spolubydlící

Tohle je klobouk kouzelníka Pokustóna a v něm bydlí tři králíci.
„Vstávat!" velí Bob. „Vstávat a cvičit!"
„A proč?" protahuje Bobek. Tomu se nikdy z vyhřátého klobouku nechce.
„Protože je ráno!"
„Jenomže já mám ještě noc." A při první příležitosti skočí zpátky do pelechu a spí dál, zatímco Bob poctivě klikuje a dělá prostná. Když je rozcvička u konce, zavelí Bob znova: „Vstávat! Jde se do práce!"
„A proč?" opakuje Bobek.
„Protože práce šlechtí!" Pak se Bob zahledí na třetího spolubydlícího, který se dosud mlčky rozvaluje v měkoučké podšívce a nemíní se ani hnout. Vzdychne.
„Budeš tady, až se vrátíme?"

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Lejdynka

To

fandom: ten se odhalí v posledních větách a na konci
poznámka: lehoučká nenáročná věc a další z mých splněných snů :)

Bylo to všude.
Nedalo se toho zbavit.
Dráždilo ji to.
Vyvolávalo to v ní myšlenky na jed na krysy, pastičky, kyselinu či libovolnou atomovou zbraň.
Pak si to vyčítala.
Jenomže –
Odpoledne vešla do spíže.
Vynořilo se to z nádoby s mlékem, vyskočilo to ven a oklepalo se to.
Zničilo to celou denní dávku! Zase!
Zavřela oči a tiše počítala do čtyřiceti tisíc Nac mac Fíglů.
„Mňáááá?“ udělalo to rozpačitě.
Vzdychla.
„Byla bych ráda, kdyby sis ty triky odpustil, Robe. A mimochodem, tvoje kočičí kůže zůstala ve džbánu,“ oznámila mu rezignovaně.
Na odpověď nečekala.
Věděla, že Nac mac Fígly prostě nenapraví.

fandom: Zeměplocha, konkrétně knihy o Toničce Bolavé

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 2.

Varování: Výskyt hadů
---
Vítám vás opět ve školních sbírkách. Vidím, že se vám mé kostry líbily. Rád bych vás s nimi seznámil více, bohužel se mi dnes poněkud nedostává času. Je totiž den pravidelného krmení mého domácího mazlíčka. Můžete se dívat, pokud chcete.
Ne, nebojte se, nepůjdeme ke mně domů. Mám ji tady. Je jedním z několika živých exponátů mé sbírky. Žádám vás, žádné prudké pohyby, je trochu bázlivá.

Seznamte se, prosím. Jmenuje se Julie. Stará přesně tři roky. Vskutku krásný had, že?
Zatím je malinká, ale počkejte až vyroste. To může mít k deseti metrům.
Nebojte se, Julinka vás neuštkne. Anakondy škrtí.

Rok: 
2010
Obrázek uživatele Tess

Kamarád

Poznámka: Obávám se, že tato stoslůvka opět tvrdě narazí na hranice fandomu. Nechci to vysvětlovat polopaticky v povídce, tak se kdyžtak hlaste v komentářích.
--------------------------------------------------------
V parčíku, kudy chodím cestou do školy, se objevila jedna z těch nových kytek. Je vážně zajímavá. Když vyrostou, můžou prý chodit. Asi ji budu pozorovat.

Roste opravdu rychle. Baví mě vedle ní sedět. Někdy tam zaběhnu večer, rozsvítím baterku a ona lapá přilétávající můry.

Už je docela vysoká. Zkouším ji vábit na žížalu, ale moc se nehýbe. Nezabral ani slimák. Asi ještě budu muset počkat.

Zvykl jsem si s ní mluvit. Jasně, řeknete – kytka, ale je to můj kamarád. A třeba mi jednou odpoví…

„Bude mrznout. Radši si tě vezmu domů.“
Šlahoun stočený do těsné spirály se jemně zachvěl.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Kleio

Problém

Fandom: sice RPS, ale můžete to brát jako originální
Varování: píše to Kleio, takže víte co, ne? ;)
Poznámka: Věnováno Dangerous.

„Promiň, já nemůžu,“ ozvalo se zpod peřiny rozpačitě.
„Problém?“ otázal se provokativně Matěj.
Julius cítil, jak rudne. Naposledy se mu tohle stalo ještě na škole, to už bylo dávno. Připadal si hloupě.
Rozpačitě se uvelebil na Matějově rameni. První společná noc byla neskutečná, oba se těšili na další, ale tentokrát se vyskytl problém. Malý, roztomilý a chlupatý problém.
„Promiň, ale já nemůžu, když se na nás dívá.“ Tváře planuly.
„Je to jen kotě.“ Matěj se hlasitě zasmál.
„Ale ono se jí to líbí!“ Julius se díval na kotě stulené v nohách postele. Tak rozzářené oči u kočky ještě nikdy neviděl.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele angie77

Miloučký mazlíček

Občas jí jeho galantnost poněkud lezla na nervy. Ne, znovu a bez eufemismů… Jeho galantnost ji vždy vytáčela k nepříčetnosti. Nicméně když je člověk… žena… ne tak zcela člověk… nemůže mít přehnané nároky, že.
Navíc to myslel dobře, naprosto bezelstně. Což ji rozčilovalo i fascinovalo.
„Město je plné válečníků, bude lepší, když se nebudeš příliš ukazovat,“ vysvětloval omluvně.
A tak poslušně ťapkala vedle něho.
Konečně našel ubytování.
„Dobrá cena, pane, výborná.Exkluzivní pokoj pro jednoho , pelíšek pro vašeho mazlíčka gratis.“
Angua mezitím vydusala nahoru a rozvalila se na posteli. Uchechtla se.Přemýšlela, kde bude spát ten galantní a čestný Karotka.

......................................
AN: Pro neznalce fandomu jen vysvětluju, že Angua je vlkodlačice... Zeměplošská odrůda vlkodlaků se ovšem odlišuje od těch potterovských, takže se Angua může přeměňovat více méně podle libosti a nebolí ji to jako třeba Remuse. Kapitám Karotka je potom její harryovský (čti natvrdlý) přítel.

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Jana Varga

Panika na mieste...

„Je to vaša chyba!“ jedovala sa Hermiona. „Nie vaša chyba... Vaša sprostosť!“
„Chceli sme ho len zabaviť,“ zamračene sa obhajoval Ron. „Bol smutný...“
„Nebude to taký problém...“ skúsil Harry.
„Nebude to problém? A ako si myslíš, že to dopadne? Čo si myslíš, že teraz spraví?“
„My... sme... len...“ koktal Ron.
„Určite to dopadne dobre...“
„Používate niekedy mozog? Zrejme nie... Toto mu proste nemôže prejsť, to neutají... Vyhodia ho kvôli vám dvom!“
„Už sa prestaň paprčiť,“ urazil sa Harry. „Nemysleli sme to zle.“
„Vy ste nemysleli vôbec! Nikdy totiž nemyslíte! Mohlo vás napadnúť, že Hagrid zmagorí, keď mu pustíte Zachráňte Willyho!“

Fandom: 
Rok: 
2010
Obrázek uživatele Rebelka

Mazlíček

Dveře klaply hlasitěji, než měla v plánu.
Zadržela dech. Skoro slyšela šepot zdí kolem sebe.
Nic. Plížila se dál. Zvířátko poslušně ťapkalo za ní.
„Už jenom kousek,“ hlas se jí chvěl a její šepot zněl jako výstřel.
Odolala nutkání zvířátko pohladit. Na to bude mít času dost. Usmála se.
„Tak tady je můj pokoj. Než to oznámím našim, budeš bydlet za tím stolkem.“
Zvířátko se jí otřelo o nohy. Měla pocit, že se rozpouští štěstím.
„Skočím ti pro nějaké rybičky.“
Zazněly kroky.
Dveře od pokoje se otevřely.
Uslyšela pobavený povzdech.
„Už zase? Rebelko, padej vrátit toho tučňáka zpátky do zoo!“

_____________________________________________________________________

Takže... Chápu, že většina z vás nepochopí, ale já si touhle stoslůvkou udělala strašnou radost. Znáte to. Bylo to silnější než já :).

Fandom: 
Rok: 
2010

DMD č. 14 pro 14.4.2010. Téma: Přítulný domácí mazlíček

Téma pro 14. 4. 2010: Přítulný domácí mazlíček
Toto téma bude uzavřeno 14. 4. 2010 v 23:59.

Na této stránce můžete sledovat statistiku bodů.
A tady pro změnu fandomový seznam od Ave.

Kdyby byla někde nějaká chyba, hlaste se, ať někomu neukřivdíme:o).
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Rok: 
2010

Ďábel s místní pravomocí

pozn. aut.: něco podobného mne napadlo, když jsem poprvé četla Psa Baskervilského. Jedná se o jakýsi dodatek k předposlední kapitole…

Přes blata kráčely tři postavy.
„Stále tomu nemohu uvěřit,“ opakoval sir Henry.
„Přitom je to prosté,“ opáčil Holmes.
„Pro vás,“ odvětil sir Henry. „Jste geniální, Holmesi.“
Holmes kývl.
„Nechápu, jak mohl to zvíře tak dlouho skrývat. Já v tom domě několikrát byl. A doktor Watson rovněž.“
„Watson vidí, ale nevšimne si,“ řekl Holmes a omluvně se na svého přítele usmál.
Prošli branou baskervillského zámku.
„Ale kletba rodu Baskervillů zažehnána nebyla.“ Ta slova pronesl Barrymore.
„Je-li tam další ďábel, myslím, že si Lestrade…,“ začal Holmes.
Jeho slova přerušilo hlasité zavytí.
„…neporadí.“ dodal. „Kde… kde je sir Henry?“
Ticho prořízl hlasitý výkřik.

pozn. aut. č.2: název tohoto drabble pochází ze slov, kterými se Sherlock Holmes vysmívá při návštěvě dr. Mortimera příběhu o kletbě rodu Baskervillů…

Rok: 
2010
-A A +A