Zlámaljelitovi

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Úvod do fandomu Zlámaljelitovi

Fandom vznikl spontánně na základě několika drabblat z DMD 2013. Pankrác Zlámaljelito je někdejší dlouholetý mládenec, který se však nakonec přes agenturu seznámil a posléze oženil s Jenovéfou Zubatou, která nyní používá příjmení Zlámaljelitová Zubatá. Mají spolu syna Zdirada a všichni tři spolu prožívají nejrůznější životní příhody.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Znovu o nekonečnu

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na drabble http://sosaci.net/node/30993 .

Drabble: 

"Ten džem jsme tehdy vařili z toho nekonečna borůvek," vzpomíná Zdirad maže si džem na chleba.
"To nebylo nekonečno, tolik nemůžeš nasbírat ani teoreticky," oponuje Pankrác.
"Jak to?"
"Leckdo si myslí, že nekonečno je to nejvyšší, nejposlednější číslo, ale tak to není. Žádné nejposlednější číslo prostě neexistuje."
"A nekonečno je tedy jaké?"
"Víš, je zajímavé, že v matematice jsme operovali s nekonečnem, ale všechny učebnice se vyhýbaly jak čert kříži vysvětlení, co to vlastně je."
"Chlapi, přestaňte filozofovat o nekonečnu a mažte si oba na ten chleba jen konečné, tedy rozumné, množství marmelády!" vrací Pankráce i Zdirada do reality Jenovéfa.

Závěrečná poznámka: 

Vážení čtenáři a spoluspisovatelé, toto je moje poslední drabble v letošním ročníku DMD. Děkuji Vám za pozornost a přízeň a pevně věřím, že toto drabble nebude nejposlednější a že se opět setkáme v příštím ročníku DMD nebo i dříve při jiné literární akci.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Stříhali (téměř) dohola...

Úvodní poznámka: 

https://www.youtube.com/watch?v=AMOVsU8H6mw

V čase nuceně uzavřených kadeřnictví se i postřižiny provádějí v domácnosti svépomocí...

Drabble: 

"Tak se dáme do těch postřižin," praví Jenovéfa.
"Já jdu první!" vykřikuje Zdirad.
"Víš co, prvně vezmu tatínka. Nemusíš sobecky všechno dostávat jako první," rozhoduje Jenovéfa.
Pankrác usedá na balkón na stoličku a zapůjčený strojek v rukou Jenovéfy se dává do práce. Kadeře, tedy spíše části zbývajících Pankrácových vlasů, padají k zemi a zmírají jako v oné klasikově básni. Za chvíli má Pankrác na hlavě slušivého ježka, nic jiného strojek ani neumí.
"Zdirádku, jsi na řadě!"
"Mami, nechceš raději ostříhat ty? Mnou či tatínkem," zdráhá se Zdirádek při pohledu na Pankrácova ježka.
"Najednou jsi ohleduplný, ovšem já se opravdu nestříhám."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pes s duší

Drabble: 

"Tatínku, měli bychom doma nějakou pevnou tenkou šňůru?" táže se Jenovéfa.
"Měli bychom mít toho psa s duší. Jako prádelní šňůru jsme ho tenkrát použili jen malou část," odvětí Pankrác.
"Jaký pes?" zajímá Zdirada.
"Koukej, tady ho mám. Má obalovou vrstvu a uvnitř centrální vlákno. Někdo toto nazval duší. PES je zkratka materiálu polyester. Proto jsme tu šňůru koupili pod názvem PES s duší."
"To je zajímavé."
"Ano, jak vidíš, duši může mít nejen pes jako živý tvor. Zakopaný pes je v těch homonymech. Tohoto psa s duší jsme však tehdy naštěstí nikam nezakopali, a proto jej nyní můžeme použít.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Reminiscence na masky plynové

Drabble: 

"Zdirade, roušku, když jdeme ven!" vyzývá Pankrác.
"Ach jó," praví Zdirad, avšak nasazuje.
"Neachjákuj, neprotiv se vládě a buď rád, že nemusíš mít plynovou masku!"
"Co to je?"
"Gumová maska na celý obličej, jen na oči skleněné průzory, dole chobot či jiný filtr na dýchání. Poprvé jsme se to učili používat už v mateřské školce."
"Vážně?"
"Ano, a potom na základce nám každý rok měřili obličej speciálním udělátkem, aby byla pro každého maska správné velikosti. Naštěstí zůstalo vždy jen u tréninku a žádné zamoření jedovatým plynem jsem nikdy nezažil."
"To jsou věci..."
"Takže ty roušky vydržme, vždy může být hůř."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Obyčejný večer v paneláku

Drabble: 

"Ti podnájemníci pod námi mají zase veselo. Oni tam snad nějaké mecheche pořádají každý den," komentuje Jenovéfa rozléhající se zvuky hudby a hlasitého hovoru do toho.
"To víš, mlaďoši," odvětí Pankrác. "Ostatně, můžeš jim oplácet stejnou mincí. Od čeho tu máš piáno? Ať tu není jen na doprovázení Zdirádka."
"To hraji tak mizerně?"
"Vůbec ne, naopak! Můžeš ty hejhuly kultivovat kvalitnějšími žánry."
"Ale rozléhalo by se to i k dalším sousedům, podsedům a nadsedům. A dohromady s tím odzdola by to nebylo zrovna harmonické."
"To ne," uznává Pankrác, "kdyby se přidal ještě někdo další, byl by to už koncert zkázy."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O zásadách (a kyselinách)

Drabble: 

"Zdirade, musíš být zásaditý!" nabádá syna Pankrác.
"Říká se zásadový, nepleť, tatínku, kluka svým slangem," reaguje Jenovéfa.
"To je pravda, kromě zásad morálních máme také zásady chemické; těch se právě týká slovo zásaditý," uznává Pankrác.
"Co je to chemická zásada?" zajímá Zdirada.
"Opak kyseliny."
"Ještě mu řekni, že kyselina je opak zásady," zaráží Jenovéfa Pankráce.
"Tak jinak, kyselina odštěpuje kationty vodíku, zásada je naopak přijímá. Předvedl bych ti to, Zdirádku, kdybych měl indikátorový papírek. Takový proužek papíru bych ponořil do kapaliny, on by změnil barvu podle toho, zda je to kyselina či zásada."
"To vypadá magicky."
"Ale je to racionální."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Rozmluva o láskách chlapeckých

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble http://sosaci.net/node/42194

Drabble: 

"Dnes hrál Zdirad na flétnu na dálku s Tabitou. A šlo jim to! Oběma," referuje Jenovéfa Pankráci.
"Škoda, že jsem to neviděl."
"Asi to budou brzy opakovat. Mimochodem, všiml sis, že Zdirad chová k Tabitě něžné city?"
"Všiml, byť nemám na city žádný detektor. Zdalipak ovšem budou opětovány?"
"Snad," dí Jenovéfa, "dokud jej Tabita neposlala do patřičných mezí, naděje tu je."
"Jó, mé chlapecké lásky, kde těm je konec," zasní se Pankrác.
"Určitě na ně vzpomínáš s nostalgií."
"To ano."
"Kdyby nic jiného, bude se Zdirádek cvičit v galantnosti."
"Nepochybně, ovšem Tabita by se mi jako snacha líbila," odvětí Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Na dálku

Úvodní poznámka: 

Ani letos nemůže chybět tradiční crossover. A k tématu, které se aktuálně dotýká každého, se to i nabízí...

Drabble: 

"To je blbý, že nemůžu jít vymrskat Tabitu, tak jsem se na to těšil..." smutní Zdirad.
"Tak jí zavolej. Určitě ji potěšíš. Lepší videokontakt, než žádný kontakt," radí Pankrác.
"Ahoj Tabito, tady Zdirad, můžeš si zapnout videohovor?"
Za okamžik již mává mrskačkou do kamery:
"Hody hody doprovody..."
"Jé, škoda, že ti nemůžu nějaké vajíčko poslat virtuálně."
"Moje mrskačka také nešlehá dálkově, takže jsme si kvit."
"Co děláš celé dny, Zdirade?"
"Tak různě. Učím se a cvičím na flétnu. Ty taky?"
"Taky."
"Co kdybych ti někdy takhle zavolal, Tabito, a zahráli bychom si na dálku spolu."
"Tak jo, třeba hned zítra."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

V symbióze

Úvodní poznámka: 

Rodina je zase jednou na chatě.

Drabble: 

"Jejda, žížala," konstatuje záhonek ryjící Zdirad.
"Nech ji tam, zkvalitňuje nám půdu. Takže tu s nimi žijeme v symbióze. A nejen s nimi. Občas nějakou tu žížalku uloví ptáček a ten nám tu libě zapěje," rozvíjí myšlenku Pankrác.
"Tedy je zde takový ekosystém," konstatuje Zdirad.
"Ano, ekosystém, to je to správné slovo," zvolá Pankrác, "každý organismus, malý či velký, v něm má své místečko."
"Hlavně nyní koronavirus," reaguje ironicky Jenovéfa.
"Ano, to je příklad toho, že v ekosystému má každý své nepřátele. A že malí nemusí být neškodní. Člověku už bylo nutno připomenout, že není žádným pánem tvorstva," filozofuje Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Festina lente

Úvodní poznámka: 

Koronavirus, nekoronavirus, příprava na gymnaziální přijímačky musí pokračovat. Pankrác rozebírá se Zdiradem cvičný test.

Drabble: 

"Koukej na to, Zdirade. Tuhle otázku máš blbě. Jak jsi četl ten výchozí text? Kdybys ho četl pozorně, nenapíšeš tam takovou blbost!"
"Já pospíchal..."
"A spěch je špatný rádce! Zbrklostí tam nasekáš chyby a body budou v čudu!"
"Nemůžeš mu, tatínku, radit, aby se loudal," reaguje Jenovéfa.
"To samozřejmě ne," pokračuje Pankrác, "latiníci na to mají heslo festina lente. Čili spěchej pomalu. Jakmile najdeš správné tempo, tak už spěch bude rádcem dobrým."
"A jaké tempo je správné?" táže se Zdirad.
"To si právě budeš trénovat a ladit. Po dnešní češtině dáme zítra matematiku a tak pořád dokola," rozhodně odvětí Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

V časech nestandardních

Drabble: 

Jenovéfa si telefonuje s někým z kolegů:
"...takže teď mám ještě i další povolání: učitelka základní školy, kuchařka; jen z pozice uklízečky jsem se už propustila, to fakt nedávám," nemůže přeslechnout Pankrác.
Uvědomuje si, že je to smutná realita v těchto dnech mimořádných opatření, kdy je Jenovéfa na home office a on v práci dle překopaného systému. Ne, že by doma neudělal pranic, včera dotáhl proviant z hypermarketu, jeho žena má však mnohem těžší úděl.
Pankrác se rozhoduje. Odpoledne umyje všechny podlahy. A zítra i záchod. Snad to Jenovéfu potěší. Byť bude přesvědčena, že k tomu svého chlapa musela nakopnout.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kolíčky, gravitace a nešikovný věšeč

Drabble: 

"Jdu do koupelny pro další kolíčky," konstatuje Pankrác.
"Jak to, že ti došly? Vždyť toho prádla na balkóně není víc, než obvykle," podiví se Jenovéfa.
"Přiznávám, někdy mi nějaký upadne, takže jej už používají sousedi. Vlastně podsedi."
"K nám by však zase měly padat kolíčky od nadsedů," logicky zauvažuje Zdirad.
"Ano, ovšem bydlíme vysoko a máme mnohem více podsedů než nadsedů. A vzhledem k gravitaci se od výškové polohy odvíjí pravděpodobnost přírůstku či úbytku kolíčků," vysvětluje Pankrác.
"Tatínku, ve své teorii musíš zohlednit šikovnost věšečů v jednotlivých polohách," reaguje Jenovéfa.
"Pravda, dosti rozumování, radši si budu dávat bacha," uzavírá Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Trocha filozofie na dobrou noc

Drabble: 

"Ještě ti před spaním vyvětrám," praví Pankrác Zdiradovi, otevře okno a zakouká se ven.
"Nač se koukáš?" táže se Zdirad.
"Jen mne, jako ty Nerudovy žáby v kaluži, napadlo, zda u některé z těch hvězdiček je planeta a na ní tvorové jako my. To ale asi nezjistíme."
"Třeba ano."
"Pochybuji. Je to příliš daleko. Vesmír je plný tajemství a záhad."
"Jakých například?"
"Největší záhadou podle mne je, k čemu by byl vesmír, kdyby v něm nebyli lidé ani jiné myslící bytosti, které by mohly o něm přemýšlet. Ovšem to už jsem sklouzl do filozofie. Ale teď už spi, dobrou noc!"

Závěrečná poznámka: 

Nevím, nevím, zda touto hlubokou myšlenkou nenasadil Pankrác Zdirádkovi na dobrou noc brouka do hlavy.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tábor jako řemen

Drabble: 

"Zdirade, nepřecpávej se tou marmeládou!" peskuje synka Jenovéfa.
"Ano, v jídle musíme být střídmí," podpoří ji Pankrác. "V tvém věku jsem jednou byl na táboře, tam jsme pro celý oddíl, tedy patnáct kluků plus dva vedoucí, vyfasovali jeden talířek másla, k tomu jeden talířek džemu, o to jsme se museli spravedlivě podělit."
"To musel být drsný tábor," konstatuje Zdirad.
"Ano, tábor jako řemen," přisvědčí Pankrác. "Ale zocelilo mě to. Měl bys časem také něco takového zkusit."
"A tam jezdil každý?" ptá se Zdirad.
"Každý ne, ale patřilo to k dobrým mravům. Měkkýšů, kteří to vůbec nikdy nezkusili, bylo naprosté minimum."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Alkohol po ránu

Úvodní poznámka: 

Na cestách si Zlámaljelitovi občas dopřávají i fajnovější přesnídávku.

Drabble: 

"Jsme v končině kavárnami oplývající, dnes svačíme zde," praví Jenovéfa.
"Třikrát sachr, dvakrát horkou čokoládu, jednou latte macchiato," objednává Pankrác.
"Mají zde i alžírskou či irskou," konstatuje Jenovéfa.
"Ano, ale po ránu alkohol nepiji. Výjimku jsem udělal jen jednou za sto let."
"Kdy?" je zvědav Zdirad.
"Po vítězství našich hokejistů na olympiádě v Naganu. To jsem oslavil štamprletem slivovice, ač bylo teprve osm ráno."
"To aby naši sportovci příliš nevyhrávali, sic budeš ohrožen alkoholismem," přehání Jenovéfa.
"Člověk musí pečlivě vybírat a nevytvářet si nejrůznější záminky. Ostatně Nagano dodnes označují jako turnaj století. Dnes tedy budeme hřešit pouze mlsáním," dí Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

V indickém bistru

Drabble: 

1. -Omáčku ostrou či jemnou?
-Určitě jemnou!
2. -To pálí jak čert!
-Je v tom vzácné koření. A v Indii toto jedí i mnohem menší děti.
3. -Nezapomínej, tatínku, že v Indii mají plechové děti, jak bylo řečeno v jistém seriálu.
4. - Proč se, sakra, nedržíme jelit?

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Děkuji tímto své manželce za výtvarné ztvárnění komiksu, já bych to jako naprosté kreslířské dřevo jinak nedal.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Vyznání Tabitě

Úvodní poznámka: 

Co by to bylo za ročník DMD bez crossoveru mezi dvěma tradičními fandomy. Zdiradovo básnické střevo opět úřaduje.

Drabble: 

Život, ten probíhá,
nahoru a dolů,
proto ho, Tabito,
prožijme spolu.
Ač nejsem Tydlitát,
tydlitátuji rád,
když hudba souzní nám,
mám žízeň jako trám.
Tu žízeň po lásce,
tak mne už občerstvi,
má touha čistá je,
není to obžerství.
Být s Tebou napořád,
Tvé duši nablízku,
světem bych prochodil
nejednu tenisku.
Nechť duše souzní nám,
tak jako muzika,
flirty a nevěry,
to se mě netýká!
Na rukou budu Tě
v životě nositi,
proto už začínám
svaly si mastiti.
Neboj se, nezradím,
mám svou rodovou čest,
a o Tvé blaho chci
bojovat ostošest.
Tak prosím, uvěř mi, Tabito,
Tvůj Zdirad Zlámaljelito.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O stavebnickém vkusu

Drabble: 

"Podívej, Zdirádku, to je vila skoro jako zámek," ukazuje Jenovéfa.
"Podnikatelské baroko," konstatuje Pankrác.
"A existuje třeba i podnikatelské rokoko?" ptá se Zdirad.
"Doufám, že ne, ovšem nejsem si jist. V hlavách zbohatlíků se vylíhne ledacos a za peníze architekt vyprojektuje cokoliv," odvětí Pankrác.
"Jednou si postavím něco podobného!" prohlásí Zdirad.
"Doufám, že pokud se na to zmůžeš, tak si postavíš něco vkusnějšího," reaguje Pankrác. "Zatím si můžeš stavět vzdušné zámky."
"Vzdušné zámky?"
"Ano, to může každý. Vzduch je zadarmo. A nikomu se při tom nepodaří vytvořit takovou příšernost," konstatuje Pankrác.
"Protože vzdušný zámek zůstává ve stavitelově fantazii," doplňuje Jenovéfa.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Nejlepší schwarzeneggrárna

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na http://sosaci.net/node/35240

Drabble: 

"Konečně chlapštější využití zrcadla!" konstatuje Pankrác periferně zahlédnuvší Zdirádka zkoušejícího si v trenýrkách kulturistické pózy.
"Koukej, tati, na mé bicáky!"
"No, zatím spíše bicáčky. A taky tricáčky a quadricáčky. Ale začni cvičit a bude to lepší. Také jsem v mládí schwarzeneggřil," vzpomíná Pankrác na svá studentská léta.
"Co?"
"Snažil se přiblížit Schwarzeneggerovi v kolejní posilovně čili schwarzeneggrárně. Koupím ti k narozeninám nějaké přiměřené činky a s nimi můžeš začít. A až povyrosteš, vezmu tě do nějaké schwarzeneggrárny na posilovací stroje."
Tu se vrací domů Jenovéfa a okamžitě reaguje:
"Chlapi, zítra na chatě naštípete dříví! To bude nejlepší schwarzeneggrárna! A nejsmysluplnější!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Potenciální povolání

Drabble: 

"Jdu sklepničit," hlásí Pankrác odcházeje s s čímsi do sklepa.
"Ničit sklep?" ptá se Zdirad.
"Ne, dělat sklepníka."
"To těžko, víno tam nemáme," uvádí rozhovor na pravou míru Jenovéfa.
"To je pravda, já jsem tak nanejvýš sklípkan," přiznává Pankrác. "Sklepník čili sklepmistr, nebo také sommelier, je odborník na víno, který se o ně ve sklepě stará. A radí lidem, jaké víno si mají dát k jakému jídlu. Je to zajímavé povolání."
"Tohle by mne bavilo," praví Zdirad.
"Proč ne, tak se dobře uč!" odvětí Pankrác.
Stejně je mu jasné, že to Zdirádka brzy přejde, podobně jako automechanik či módní návrhář.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Trable subordinovaného Zdirada

Drabble: 

"Zdirade, co to píšeš za úkol?" táže se Pankrác.
"Opisuji školní řád!"
"Co???"
"Někdo kecal v hodině, a tak máme celá třída tento zvláštní úkol. Nejradši bych se na to vy..."
"Žádné vy..., pěkně to dopíšeš, budeš zkrátka držet krok a pusu!"
"Proč?"
"Protože jsi paní učitelce subordinován!"
"Tatínku, vysvětluj rozumně!" zasahuje Jenovéfa.
"Tak jinak: škola bez kázně je jako mlýn bez vody, pravil již dávno sám veliký Jan Ámos Komenský."
"Ale kolektivní trest je nespravedlivý, tati..."
"Zdirádku, teď jsi především členem kolektivu, kde musí být disciplína, jinak byste všichni takříkajíc lezli po stromech jako opice, v individuum musíš dospět."

Závěrečná poznámka: 

Někdy se člověku těžko vysvětluje to, s čím sám vnitřně nesouhlasí.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Cool Zdirad a marnivá komorná

Drabble: 

"Zdirade, co děláš pořád před tím zrcadlem? Nic proti upravenosti, ale toto se už na chlapa nehodí!" hubuje Pankrác.
"Vyčesávám si vlasy nahoru, chci být cool!"
"Nemyslím, že by to bylo až tak úchvatné. A rozhodně v tom není holá závist," přejede si Pankrác mimoděk rukou přes svou pleš. "A taky není cool říkat pořád cool."
Pankrácova slova nepadají na úrodnou půdu, proto kázání pokračuje:
"Dej si bacha, ať nedopadneš jak ta marnivá komorná z Pernštejna!"
"Jak?"
"Musíme tě s maminkou brzy na ten hrad vzít," praví Pankrác věda, že správný efekt bude mít ta pověst jen na místě samém.

Závěrečná poznámka: 

Onu pověst zde necituji, abych čtenáře, kteří ji neznají, neochudil o zážitek při prohlídce hradu. Kdo by ji chtěl přesto poznat bez cestování na hrad Pernštejn, může si ji přečíst například v knihách Hynka Jurmana Pernštejnský tis a Zubštejnské dědictví, viz též www.jurman.wz.cz .

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Nevyslyšená tetovací touha Zdiradova

Drabble: 

"Nechám si vytetovat srdíčko a do něj jméno Tabita!" praví Zdirad.
"Chraň tě ruka páně, to bych ti zmaloval zadek do fialova!" vyskočí Pankrác jak čert.
"Tatínku, mírni se!" zasahuje Jenovéfa.
"Takže argumentačně," pokračuje po svém uklidnění Pankrác, "jsi, Zdirade, přesvědčen, že to Tabita ocení? Když ne, bude ti to vadit pro známosti s jinými slečnami. Můžeme se pobavit o tričku na zakázku s nejrůznějšími obrázky či nápisy, třeba i Tabitou, ale svou kůži máš jen jednu. Tak si ji neprzni ani sebebohulibějšími motivy. Pamatuj, chlapče, my Zlámaljelitové jsme vždy byli, jsme a budeme seriózní džentlmeni, tetování tedy přenecháme hejhulům!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pokroky telekomunikační

Drabble: 

"Mami, k narozeninám chci, prosím, mobil," ventiluje touhu Zdirad.
"Ten ještě nepotřebuješ," odvětí Jenovéfa.
"Máme doma dva mobily a k tomu i stabil," konstatuje Pankrác. "Představ si, že když já byl malý, byly telefony jen stabilní. A ani ty nebyly v každé rodině!"
"A jak jsi volával kamarádům?"
"Na ten stabilní telefon, který měli jeden pro celou rodinu. Musel jsem se představit a slušně požádat dotyčného k telefonu, když to zvedli třeba jeho rodiče. Kdo telefon neměl, k tomu jsem musel dojít pěkně pěšky, zvednuv svoji línou zadnici."
"A kdy tedy dostanu svůj mobil?"
"Sečkej, Zdirádku, času, jako husa klasu!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Idylka jarní neděle

Drabble: 

Pankrác, Jenovéfa a Zdirad pochodují po pěšině na zalesněné stráni. Občas spatří veverku, případně nějakého ptáčka, jinak kromě nich tam není ani živáčka. A to se drží turistické značky! Idylku nenaruší ani občasné prosvištění rychlovlaku po trati zamaskované v zeleni na dně údolí.
Uvolní pěšinku na projetí cyklistovi, který je nadlouho posledním člověkem, kterého potkávají. Ten si ale dá, v tomto náročném terénu!
Přicházejí ke zřícenině, či spíše zbytkům hrádku. Tam též pusto, jako by tam od jeho zániku ve středověku nikdo nebyl.
Lidé jsou dnes líní, myslí si Pankrác. Ale zase si to tu sami můžeme mnohem lépe vychutnat!

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Borůvky a nekonečno

Drabble: 

"Zdirade, pohni trochu, stále ještě nemáš zakryté ani dno toho kyblíku," popohání Pankrác synka sbírajícího borůvky.
"No jo, tatínku, když ty mu dáš tak obří nádobu, to pak nepřibývá," zastává se Zdirada Jenovéfa.
"Ať je rád, že jsem mu nedal padesátilitrový barel..."
"Legracisto, chtěl bys, aby nasbíral nekonečno borůvek."
"Kolik je nekonečno?" ozve se Zdirad.
"Strašně moc, tolik borůvek se nevejde ani do toho padesátilitráku," odvětí Pankrác.
"A kolik se tam vejde?"
"Takových sto tisíc, dvě stě tisíc..." odhaduje Pankrác.
"Sakra, chlapi, pusy vám jedou a ruce stojí," péruje oba Jenovéfa.
"Tak tedy do toho, nezůstávejme na dně!" zvolá Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Není třída jako třída

Drabble: 

"Zdirade, do toho vagónu ne, tam je první třída" usměrňuje Pankrác syna.
"Prvňáci?"
"Ne, ve vlaku to znamená něco jiného. První třídou jezdí patriciát, elita, prostě ti
hodně bohatí a vysoce postavení, pokud nezhrdají veřejnou dopravou, a druhou třídou plebs, tedy my ostatní."
"A dalšími třídami?"
"Jsou tu jen dvě. Kdyby jich bylo devět, jako ve škole, tou poslední by musel být asi dobytčák."
"Však pro některé by se hodil," komentuje Jenovéfa nepořádek v kupé.
"My se tu ovšem budeme chovat čistotněji, než ti pasažéři před námi. Pamatuj, Zdirade, ač plebejec, můžeš být jemný a kultivovaný jinoch," praví významně Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Lvi na Západě středoevropském

Úvodní poznámka: 

Rodina se chystá na výlet do oblasti druhdy obsahující železnou oponu.

Drabble: 

"Tuhle starou mapu, Zdirádku, brát nebudeme, raději si vytiskneme novou, podívej, hic sunt leones," praví Pankrác.
"Co??"
"Zde jsou lvi."
"V Rakousku mají lvy?"
"V přírodě tam samozřejmě lvi nejsou a nebyli. To se říkávalo o neprobádaných končinách, které na mapách značili právě takto bíle. Rakousko ovšem nebylo neprobádané, ale tajné."
"Jak to?"
"Aby se tam našinci nepokoušeli uprchnout. Ono by to stejně ani s mapou nebylo lehké, neboť tam byla železná opona."
"Co to bylo?"
"Vysvětluj, tatínku!" pobízí Pankráce Jenovéfa.
"To ti povím na místě samém, ještě tam z té opony mají malé zbytky na památku," odkládá odpověď Pankrác.

Závěrečná poznámka: 

V mém mládí byly turistické mapy oblastí sousedících s Rakouskem či západním Německem opravdu tištěny výše popisovaným způsobem.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O pionýrech a mladých disidentech

Úvodní poznámka: 

Když Zdirad najde doma pionýrský šátek z dob tatínkova dětství, má Pankrác co vysvětlovat.

Drabble: 

"Tati, co to je?"
"Tento pionýrský šátek tu mám jako memento na něco, na co nejsem hrdý. Jako většina ostatních jsem myslel, že stát se pionýrem je něco, co nelze odmítnout. Jen výjimečně se mezi námi našli disidenti, kteří mezi pionýry nevstoupili."
"A teď mu, tatínku, vysvětli, co je to disident," zareaguje Jenovéfa.
"Disident je ten, kdo jde proti proudu, proti tomu, co většina ostatních považuje za správné. Já to, bohužel, na rozdíl od jednoho mého kamaráda, nebyl."
"Proč?"
"Protože jsem věřil většině. Buď rád, Zdirádku, že tebe už dnes nikdo do žádné organizace nenahání, to je opravdu vymoženost demokracie."

Závěrečná poznámka: 

Ano, dnes, s odstupem času, opravdu hodnotím své vrstevníky, kteří nevstoupili do pionýrské organizace, jako disidenty.

Stránky

-A A +A