X-men

I Wolverine se někdy utne

Fandom: 
Drabble: 

Profesor Xavier si rozčepýřeného kulturistu přeměřil pohledem.

„Logane, prozradil bys mi konečně, kdo za to může?“

„No… Jean.“ Podrbal se rozpačitě na hlavě.

„Opravdu? Ve skladišti našli tebe. Válel ses na zemi mezi lahvemi vína, pokrytý květy. Takže co mi k tomu řekneš?“

„Jean... mě poslala vyzvednout ten dárek. Já ty hodiny fakt neměl v plánu rozbít, profesore.“ Rozhodil rukama, opravdu upřímně se kál.

„Mám to tedy chápat tak, že jsi šel do skladiště, tam jsi otevřel všechny bedny, které otevřené být neměly, a nakonec ses lekl tikajících hodin?“

„Přesně tak.“

„Můžeš jit, Logane. Rekonstrukce tvého prohřešku je u konce.“

Obrázek uživatele Tajiš

Noční let

Fandom: 
Drabble: 

Když vás uprostřed noci vzbudí postavy oděné v černém oblečení, které právě teď vtrhly do vašeho pokoje, nemáte moc času na otázky. Logan ani nebyl zvyklý na zadávání otázek. Hned vytasil drápy a výhružně zařval.
Tento čin měl zřejmě lepší efekt, než očekával. Všichni útočníci najednou vzali do zaječích. Vzhledem k tomu, že se do jeho okna dostali zřejmě ze střechy, z něj nemohli vyskočit. Vyběhli z pokoje a utíkali po schodišti přes celou budovu. Logan letěl za nimi, než konečně doběhli ven.
„Srabi! To vás vyděsily adamantiové drápy!?“
„Ne. To je tím, že jsi na Adama,“ zafuněl dobíhající Scott.

Obrázek uživatele Arengil

Nehlaste se všichni

Fandom: 
Drabble: 

"Hanku! Ty zatracenej geniální opičáku, kde vězíš?"
Charlesův zjev se za ty dva roky změnil jen nepatrně. Z ufňukané máničky v hipísácké košili a županu, který svlékal jen proto, aby před studenty nedělal ostudu, se přes noc nestal elegantní gentleman s nablýskanou lebkou v kvádru.
"Tak kdo do toho půjde? ...Hanku?"
Beast si začal zuřivě čistit brýle.
"Scotty?"
Cyclop si nenápadně přepnul hledí na odraz.
"Logane?"
Wolverine začal předstírat dočasnou hluchotu.
"Tak nikdo?" ozval se profesor znovu a hlas mu těžkl zklamáním.
"Jean, má zachránkyně..."
"Co potřebuješ, Charlesi?" rozpukla rty v jemném úsměvu.
Profesor jí podal psí strojek. "Oholit, prosím."

Obrázek uživatele hidden_lemur

První třída

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Erikovi.

Drabble: 

Obsadit První třídu nebyla sranda. S odstupem přiznávám, že jsme se přitom bezmála uchlastali, ale Charlese to evidentně bavilo. I kdybych mu neviděl do hlavy, míra jeho entuziasmu byla nepřehlédnutelná.
Na mne zbyla skepse.
Můj celoživotní problém - schopnost vidět věci, které on, optimista, umí výborně přehlížet. Lidskou dovednost věřit populistům. Nechat se vyděsit čímkoli odlišným. Schopnost politiků toho bezezbytku využít. To už tu bylo. Fakt, že nikdo z Charlesových "studentů" prozatím neriskuje, že se ho dav "slušných a nezmutovaných" pokusí lynčovat, nic neznamenal.
Jenže to jsem já - chlapec, co musel pohnout mincí. Ten, co si pamatuje. A odmítá se bát.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Wolviecat

Další den ráno

Fandom: 
Drabble: 

V noci ho někdo musel zabít, jinak to nebylo možné.
V hlavě mu seděl vzteklý trpaslík a vyhrával bubenické sólo na jeho mozek. Logan by se bodnul do ucha, jen aby přestal, ale to by znamenalo zvednout ruku.
“Říkal jsem ti to.”
Logan zaskučel. Trpaslík ho píchl paličkou do čelního laloku. Calibanův hlas byl otravný i za normálních okolností, ale teď...
“Drž hubu,” zavrčel: “umírám.”
“Máš kocovinu.”
Kocovinu? V životě mu z chlastu nic nebylo.
Něco cvaklo o stůl. Logan rozlepil jedno oko. Tableta a sklenice s vodou.
“Už ti není stopatnáct. Vítej mezi nás smrtelníky.”
Trpaslík praštil do činelů.

Obrázek uživatele Wolviecat

Neklidná noc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jsem si říkala, že už jsem dlouho nebyla vzhůru do půlnoci a nezírala zoufale na obrazovku. DMD, jsem zpět!

Drabble: 

Půlnoc. Léto. Westchester.

Petr Rasputin zíral do stropu a snažil se usnout.
Do této chvíle věřil, že dokáže zaspat cokoli. Chrápání? Mluvení ze spaní? Noční můry? Cha!
To, že Wade dokázal zkombinovat všechny tři dohromady, by nevadilo. Ani to, že jeho noční můry byly zřejmě o ponících. Ale ten podivný, vrzavý zvuk...
Sevřel ruku na klice. Nerad lezl lidem do soukromí, ale...
Otevřel.

Vyvalilo se několik set žlutých... balonků? Pak vyběhl Wade a s řevem "Moje bubliny!" zmizel někam do tmy.
Petr jeden z nich zvedl.
"ZZZZ!" hlásal nápis na jeho boku.
Povzdechl si. Někdy bylo vážně lepší se neptat.

Obrázek uživatele Wolviecat

Varování profesora Logana

Fandom: 
Drabble: 

Tak poslouchejte, děcka.
Jo, myslim i tebe. Tobě už bylo dvacet? To se vomlouvám.
Děcka a tady pan dospělej.
Prožil jsem si svoje. Možná jsem půlku zapomněl, ale i tak je toho dost.
Nepotřebuju žádný ucho, aby mi ukázalo svět. Nezačnu se víc usmívat jen proto, že mě někdo vezme do Grand Canonu.
Jestli jsem něco neudělal do teď, tak to možná nechci dělat vůbec.
Vobjevná myšlenka, co?
Tak padejte votravovat Profesora. Ten bude určitě nadšenej.
A jestli mě někdo zapíše někam na internet, osobně se vrátim v čase a kopnu jejich taťku do kulí. Dobře víte, že si nevymejšlím.

Obrázek uživatele Arengil

Tvář naděje

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No ano, jakpak ne. :) Ovšem hluboko pod rozlišovací schopností nepřátel slashe.
Varování: patos, ostatně jako obvykle

Drabble: 

V opancéřovaných dveřích důvěrně známá tvář. Vlastní mu připadala hrozivě pomačkaná věkem. Jako zmuchlaný starý papír - smutek v hlubokých brázdách kolem úst...

"Charlesi?"
"Díky Bohu, že jsi naživu!"

Z letadla vykoukla střapatá hlava. "Měli bychom se odtud rychle pohnout. Vidím na radaru další transportéry."

"Díky, Storm."

"Zaměřili nás!! Všichni dovnitř!"

"...Tolik nás už umřelo," vyčerpaně se zhroutil do sedačky Magneto. "Na tohle jsem příliš opotřebovaný. Stařec nad hrobem."
"Všichni stárneme, Eriku," namítl profesor.
"Tak unavený..."

"Jenže Sentinelové se nikdy neunaví."

"To je ono, Charlesi. Bojím se, že nemáme naději.
"Vždy je naděje," řekl profesor a tmou probleskl jeho povzbudivý úsměv.

Obrázek uživatele Urrsari

I (of III)

Obdarovaný: 
Blanca

Zhrnutie: Obyvatelia rozprávkového mestečka majú talent na to, aby priťahovali nebezpečenstvo. A keď sa v Storybrooku zjavia postavy z komiksov a mýtov, Ruby vie, že by sa mali mať na pozore. To ale nie je ich štýl.
Prehlásenie: Poviedka nebola napísaná za účelom finančného zisku a postavy v nej patria svojim tvorcom.

Zdravím Blanca,
ospravedlňujem sa za meškanie a za to, že ti budem musieť poviedku servírovať po kúskoch. Dúfam, že sa ti aj tak bude páčiť. No a musím zmĺknuť, lebo prezradím viac než je treba...
Urrsari

Obrázek uživatele Malomocná

Myšlenka za hranicí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

15+
Femslash
Dnešní inspirace: "Let´s be weird together!"

Drabble: 

"No tak, Jean, udělej to..." řekla rozrušeně Storm.
Jean se na ni podívala s úsměvem na rtech. Nechtělo se jí do toho, oč ji Storm žádala. Nechtělo se ji jí číst myšlenky. Bylo to jedno z prvních pravidel, které si určily hned zpočátku. A teď to měla porušit?
"Jean, prosím! Nedokážu to říct, ale chci, abys to věděla..." zaprosila Storm.
Jean váhá, ale nechce Storm zklamat. Miluje její odvahu. Její vášeň a nadšení.
Tak pro ni překročila své hranice.
Vzala její tvář do dlaní, zastrčila jí pramínek vlasů za ucho a pak špitla: "Děkuji." Nato ji vášnivě a vděčně políbila.

Závěrečná poznámka: 

Věnováno jedné osobě, která je vzrůstem nižší než já (a to je co říct), ale je obrovská svým duchem a vnitřním životem. Je mi ctí tě znát.

Obrázek uživatele Sapfó

Zrůda?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble na nestihnuté téma Teď se nedívej.

Drabble: 

„Jsi si jist?“
„Ano! Tedy... proboha, mám na výběr? Říkám ti, Jime, VŽDYCKY narostla znova!“
„Nemůžu slíbit, že...“
„Já vím.“
Warren se trásl po celém těle. NENÁVIDĚL ten pohled, to očekávání a zklamání, tu ochromující hrůzu, která ho zachvátila pokaždé. Někdy to byly dva týdny, někdy skoro tři, ale vždycky tam nakonec zase byla, malá, potměšilá, zrůdná... Ve srovnání s mukami, která u toho zažíval, bylo následné zoufalé pižlání žiletkou zanedbatelné.
Bývala maličká... Proč jen taková nezůstala.
Chlapec s křídly se naposledy podíval do zrcadla. „Můžeš.“
Se zvukem motorové pilky vykřikl, až ptáci za okny poplašeně vzlétli z korun stromů.

Obrázek uživatele erebri

Momentka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předem se přiznám, že o X-manech vim jen, že Wolverina hrál Hugh Jackman, a že bude nový film na který musim do kina.

Drabble: 

Erik se pousmál a olověné kroužky vzlétly znovu do vzduchu.
Byla to maličkost. Ztráta času. Hrál si s kousky kovu, a přidával další, jiné, a pozoroval, jak reagují na jeho vůli.
Pohnout se doleva. Doprava. Zamrazit uprostřed pohybu.
Byla to zábava. Na druhou stranu, občas přišly chvíle, kdy si chtěl být jistý, že jen díky své moci dokáže zastavit kulku co proti němu letí - ať už je z olova nebo ze stříbra (někteří lidé byli pověrčiví, až se musel jejich hlouposti smát).
Rozezněl se alarm. Byl čas.
Olověné a ocelové kroužky se zařinčením dopadly na zem jen co Erik odešel.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Šachová partie

Charles se spokojeně uculil. Slíbil Erikovi, že mu nebude číst myšlenky, ale při pohledu na něj svých schopností vůbec využívat nemusel. Užíval si ty kradmé pohledy, rychle odvrácený zrak, i věčně bušící srdce.
Teď jim oběma bila o sto šest.
Erikovi se třásla ruka ještě o značnou chvíli později, když si do postele přitáhli šachy.
„Eriku, řekni to,“ zašeptal Charles, když střelcem ohrožoval krále. Erik pozoroval černá a bílá pole. Mlčel.
„Ale, ale, ve dne hrdina a v noci? Kam se poděl ten muž, kterého obdivuji?“
Erik si povzdechl.
„Máš pravdu, je něco, co ti chci říct. Charlesi? Šach mat.“

Fandom: 
-A A +A