Těžký život
Dnes menší amok nad tím, čeho všeho se člověk od spolubydlících nedočká. Takový malý nástin, jinak by to bylo drabble tak trojité.
Soupis pravidel a následné vyvěšení v kuchyni nepomohlo.
Dveře, co se mají zavřít nechávají zásadně otevřené a naopak. Neumí třídit odpad a když se zadaří, tak raději nebudou nic vyplachovat nebo mačkat, aby to nedejbože nezabíralo méňe místa. Proč taky? On to někdo bude vynášet několikrát do týdne a vymývat koš od zkaženýho mlíka smíchanýho s kofolou.
A o nádobí ani nemluvím. Jako by pravidlo: "Každý si umývá své" bylo něco náročného. A tím umývá nemyslím až o týden později!
Kolikrát jim ještě musím vysvětlovat, že po koupání mají nechat tu koupelnu vyvětrat.
Vítej plísni, kde ses flákala tak dlouho?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ach jo. Co mi to jenom... Á,
Ach jo. Co mi to jenom... Á, už vím. Kdysi jsem bydlel na koleji! :D
Taky tak. Ale tam jsme neměli
Taky tak. Ale tam jsme neměli tolik nádobí a rozhodně na pokoji nebyl dřez. Ale jinak jo, chápu, Pumí.
My tam právě měli dřez. A
My tam právě měli dřez. A někdy by se nad ním oblízl i pan Koch. :D