Kroniky rodu Malfoyů: Lektvar šťastného manželství (1. intermezzo)

Fandom: 
Rok: 
Rok 2 009

Shrnutí: O životě a nápravě Luciuse Malfoye (3. část)
Věnováno Chalibdě

1. Intermezzo

2. září 2012
Panství rodu Malfoyů

„Takže…“ zeptala se ho tázavě Andromeda.
„Přesně jak jsi říkala. Zemřela působením toho lektvaru.“
„Nevím, co si myslela,“ povzdechla si Andromeda. „Doufala, že přežije dost dlouho, aby se mohlo dítě narodit – ale to se v historii stalo jen jednou nebo dvakrát. Doufala jsem, že to Luciusovi řekne, snažila jsem se ho kontaktovat…“
„Mrzí mě to,“ odpověděl jí Harry a myslel to vážně. Narcisu sice neznal, ale kdysi mu víceméně zachránila život – a navíc věděl, že Andromedě za poslední léta opět přirostla k srdci.
„Byla za mnou, víš?“ řekla mu nečekaně Andromeda. „Někdy v půlce července začala mít podezření, že něco není v pořádku. Udělala si všechny možné testy – všechno negativní, nebo atypické výsledky. Tak šla za mnou – věděla, že jsem si udělala léčitelský kurz. Měla jsem podezření na nějakou neznámou formu autoimunitního onemocnění… a pak jsem si vzpomněla na ty klepy o Malfoyích a jejich manželstvích. Cisa prohledala jejich knihovnu a našla soukromé rodinné záznamy… pak se šla zeptat Luciuse.“ Andromeda se rozechvěla a objala se oběma rukama, jako by jí byla zima. „Brečela mi doma, a Narcisa nikdy nebrečela… myslela si, že Lucius všechno věděl. Ta hloupá husa ho měla ráda i po všech těch letech – ale už jí tak ani nemůžu říkat, teď, když….“
Andromeda se roztřásla ještě víc. Harry jí nejistě položil ruku na rameno. Měli s Andromedou svá nedorozumění, když se této o téměř třicet let starší ženě snažil mluvit do Teddyho výchovy… ale celkově vzato ji počítal mezi své přátele.
Andromeda si setřela slzu. „Cisa byla strašně paličatá. Chtěla jsem tu pro ni předvčírem být, ale musela jsem jí složit Neporušitelnou přísahu – vyhrožovala, že se jinak přemístí pryč a už ji vůbec neuvidím.“
Na to neměl Harry žádná slova.
„Co dělá Ted?“ zeptala se ho Andromeda po chvíli. „Doufám, že s ním nebyly žádné problémy.“
Harry se pousmál: „Předevčírem hráli s Jamesem a Albusem řachavého Petra. Když James potřetí za sebou prohrál, tak začal vřískat na celý dům, pak se zavřel do pokoje a vztekal se tam. Vylezl až poté, co zjistil, že Teddy čte Albusovi knížku o famfrpálu, a pak na něm visel celé odpoledne. Včera zas James, Albus a dokonce i Lily trucovali, když jsem je nevzal sebou na nástupiště. Takže s Tedem nebyl nejmenší problém; a i kdyby, od toho jsem jeho kmotr.“
„Slib mi jednu věc, Harry,“ požádala ho Andromeda a Harry okamžitě zostražitěl.
„Pokračuj,“ kývl na ni.
„Slib mi, že nenecháš Luciuse obvinit z vraždy jeho manželky.“
„Oh.“
Harry se zamyslel, pak pomalu začal: „Bude těžké dokázat, že nevěděl o jejím stavu. Kdybych to neslyšel od tebe, nevěřil bych tomu.“
„Já vím. Právě proto jsem zavolala raději tebe, než aby přišel někdo jiný.“
„Hm… popravdě řečeno, nevidím jiný způsob, jak ho z toho dostat, než ten lektvar úplně vynechat. Můžeme říct, že Narcisa zemřela při předčasném porodu – to ho sice pořád mohou obvinit ze zanedbání péče nebo něco takového, ale nic lepšího mě nenapadá. Proč ti na tom vlastně tak záleží?“ zeptal se zvědavě.
Andromeda si unaveně povzdechla a začala přecházet po místnosti. „Narcisa mi tenkrát hodně pomohla, když za války Smrtijedi zabili Teda, i když to pro ni bylo nebezpečné… takže předpokládám, že kvůli ní. Hlavně kvůli ní… ale taky jsem ho tady viděla.“ Zastavila se. „Vypadá jako smrt, Harry. Tohle si nezasloužil ani Lucius.“
„Tak dobře,“ řekl po chvilce uvažování Harry. „Mohlo by mě to stát místo, ale doufám, že to nikdo prozkoumávat nebude… Pokus se zařídit rychlý pohřeb a udržet si tisk od těla. Ještě budu muset přesvědčit Rona, aby upravil záznamy... ale udělám, co budu moci,“ pokrčil rameny Harry.
„Děkuji ti,“ odpověděla Andromeda.
„Jestli je to vše…“
„Pozdravuj Ginny a děti.“
„To udělám,“ pousmál se Harry a zamířil dolů přesvědčit Rona, že den zúčtování s Malfoyi dneska opět nenastal.

Klíčová slova: 
-A A +A