Co růží zvou...
Série o Múze a jejím mladém spisovateli. Navazuje na http://www.sosaci.net/node/43299.
Vešla do kuchyně, stále oblečená do mladíkova pyžama.
Ten jí věnoval jeden pohled a rychle jej stočil jinam.
“Ehm… Musíme ti pořídit nějaké oblečení,” podotkl.
“Pročpak? Vezmu si to tvoje a zamaskuju se za mladého spisovatele. Nikdo nic nepozná,“ mrkla na něj.
Útrpně se na ni podíval.
“Věř mi. Pozná.”
“No dobrá,” pousmála se. “Zkusíme dohledat věci…” zarazila se a sklopila oči. Zhluboka se nadechla. “Marie... Tak se jmenovala,” pokračovala po chvíli tiše. “Marie Arbesová.”
“To je moc hezké jméno,” řekl mladík.
“Ano, ale… Cítím se, jako bych ho ukradla.”
“Kdepak. Dělej mu čest. Tak její památku uctíš nejlépe… Marie.”
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je docela smutné, ale
To je docela smutné, ale vlastně má pravdu... A ti dva jsou hrozně roztomilí, asi už jsem to někdy psala, ale stejně :D
Ano tady ta roztomilost je krásně vidět.
A to je na tom právě to krásné. :-))
Hmmm, čekal bych nějaké
Hmmm, čekal bych nějaké problémy.
Já se tady pořád hrozně
Já se tady pořád hrozně opakuju. Ale tak snad to nevadí. ;)
Ti dva jsou hrozně sladcí! <3
Já jsem neskutečně vděčná za
Já jsem neskutečně vděčná za každý komentář. :)) Žádné opakování nevadí! <3