Jak to bylo, proboha?

Obrázek uživatele Vinpike
Úvodní poznámka: 

23. 5. 1978 19.45 Pomezí

Drabble: 

Zastaví na dohled od signální závory. Únosci vyšlou dalšího mládence, ať ji pohraničníci otevřou.
Vstřebává, že je velmi zle: v autobuse má tři pologramotné grázly, proti nim tupou totalitní mašinérii, v jejíž hierarchii je lidský život, totiž jeho, na tom nejnižším stupínku.
Aby se nezbláznil, musí to dát dohromady. Vteřinu po vteřině rekonstruovat. Ano, sháněl se na poslední chvíli po zapalovači, asi i zvedl hlas, nesnáší zašantročování věcí!, ale s tím se přeci s Irenou nerozžehnal. Z dětského pokoje vyběhl kluk, dal mu pusu na čelo. A pak – pak se na svou ženu usmál. Kývl v něze na rozloučenou.
Určitě!

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

hodně působivé

Obrázek uživatele Faob

Děkuji moc!

Obrázek uživatele kytka

Strašný, strašný. Nechtěla bych být na jeho místě.

Obrázek uživatele Faob

Já také ne, to máš pravdu!

Pěkně napínavé!

Obrázek uživatele Faob

Děkuju.

Obrázek uživatele Aveva

Tak bolavé :o(

Obrázek uživatele Faob

Ale možná naivně věřil v lidskost pohraničních sil. Díky!

Obrázek uživatele Scully

To je napínák!

Obrázek uživatele Faob

Děkuji!!!

Obrázek uživatele KattyV

To je strašná představa, že to poslední, co jsem se svými milovanými pronesl, je nevlídné vyjetí. Naděje, že to tak nebylo, bere za srdce.

Obrázek uživatele wandrika

K tomu sa pridávam, mám z toho rovnaký pocit.

Obrázek uživatele Faob

Děkuji moc! Paní Irena si i po letech pamatovala, že hledali před jeho odjezdem ten zapalovač...

Obrázek uživatele Killman

Vzato kolem a kolem, je prostě v prdeli...

Obrázek uživatele Faob

Je to bohužel tak. Dík!

Obrázek uživatele Aplír

Jak je možné, že mi tohle uteklo?
Až se mi srdce sevřelo. Ta krátká retrospektiva tak moc umocňuje bezvýchodnost situace. Při četbě jsem najednou byla já na místě řidiče. Huh!

Obrázek uživatele Faob

Děkuji moc!

-A A +A