Mona
Nové téma mě okamžitě inspirovalo k napsání tohoto :-) Chvála Akkütlixovi!
Pinky pevně zavřela oči. Nádech, výdech, povzbuzovala se v duchu. Myslela na vlnku energie v podbřišku, na paprsky žluté aury. „My dvě se nedáme,“ promluvila k ní tiše.
Prožívala velmi zmatené období. Její těhotenství, ukončení kariéry v plazmolyžování, Lucasovo… zössenštění… Na jednu mladou ženu toho bylo až až. Navíc pod návalem hormonů.
Pinkertina nechtěla nic než se v klidu usadit a obklopit se svou rodinou, stejně jako se obklopovala svými porcelánovými soškami zvířátek. Ale zatím jí připadalo, že se to všechno rozpadá na střepy, jedno po druhém.
Otevřela oči. Ne, my to zvládneme.
Pocítila odvěkou sílu mateřství, která překoná všechno.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tohle je Pinkertýna, kterou
Tohle je Pinkertýna, kterou bych si (možná) dokázala i oblíbit.. Pěkně napsaná!
Pro mě je to Pinkertina,
Pro mě je to Pinkertina, která se s ní postupně stává. Vyrůstá z naivky v silnou ženskou.
Souhlasím, z roztřesené holky
Souhlasím, z roztřesené holky, která se Luse bojí, se nám stává docela sebevědomá ženská :) ony ty těhotenský hormony mají něco do sebe :D
Taky souhlasím, v těch
Taky souhlasím, v těch posledních knihách je to s ní lepší a lepší! Vlastně těžko hledám jinou postavu s tak zajímavým vývojem :-)
Je to supr.
Fandom sice neznám, ale
Fandom sice neznám, ale drabble se moc líbí :)
To jsem moc ráda! :)
To jsem moc ráda! :)
Věřím, že to tak nakonec bude
Věřím, že to tak nakonec bude, že to zvládne.