Je to jen o zvyku
Fandom:
Drabble:
Mycroft stál před otevřenou téměř prázdnou ledničkou. Zvykl si. Bylo to tak nejjednodušší.
Na strohý stůl položil talíř s ovadlou paprikou a sklenku whisky. Povečeřel v naprostém tichu.
Šel spát s kručícím žaludkem. I na to se dalo zvyknout.
Potěšilo ho, když při oblékání zjistil, že jsou jeho pyžamové kalhoty zase o kousek volnější. Dokázalo to utišit hlasy v jeho hlavě. Ty, které se tam usídlily už v dětství. Hlasy jeho vrstevníků i jeho vlastního bratra. Z uštěpačných poznámek a posměšků si na oko nic nedělal, ale zarývaly se mu hluboko pod kůži.
Šel spát hladový.
Bylo to tak nejjednodušší.
Závěrečná poznámka:
No jo, to je tak, když si člověk promítá své komplexy do jiných postav.
Už si říkám, že se musím u zítřejšího tématu vrátit na veselejší notu. ;)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A bazál mu klesl tak nízko,
A bazál mu klesl tak nízko, že přibral i z pohledu na whisky.
Doufám, že ne. Snad mu aspoň
Doufám, že ne. Snad mu aspoň tahle malá libůstka zůstane ;)
Nevím jak to popsat, ale moc
Nevím jak to popsat, ale moc se mi to líbí. Je to takové smutné a opravdové. Uložila jsem to do oblíbených.
Děkuji. Mně ho vždycky bylo
Děkuji. Mně ho vždycky bylo líto, jak do něj Sherlock pořád ryje, zvlášť, když vím, jak to člověka bolí a zůstává mu to v hlavě...