Za bouře nezrozená
Navazuje na: http://sosaci.net/node/41113
Přehodila jsem si celu a držkopád, kdybyste se divili.
V Brdech přichází bouře stejně rychle jako ve vysokých horách. V jednu chvíli praží slunce a v další crčí z černých mraků proudy vody.
Hladina, kterou už pozoruje třetí den, se rozbouří. Není kam se schovat, tak nad sebou jen vztyčí kouzlo.
Viděla vodu chovat se všelijak, ale tohle je jiné. Stromy ševelí, žáby skřehotají o sto šest a voda zpívá. Upí, sténá.
A mezi všemi těmi zvuky se nese melodie vzlyků. Čisté utrpení. Symfonie bolesti, žalu a zoufalství. A lásky. Nekonečné, stoleté a ztracené lásky.
Veronika by si moc přála pomoct, ale hladina je uzavřená. A pod ní vězení.
Téma tam snad je.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:'(
:'( Ach, Karle...
Je to blázínek.
Je to blázínek.
:( Mé srdce pláče.
:( Mé srdce pláče.
Moje taky.
Moje taky.
Barvitá scéna.
Barvitá scéna.
Díky.
Díky.
Jau :(
Jau :(
Neboj, bude hůř! :D
Neboj, bude hůř! :D