Přišel jsem ze tmy
NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD!
Píše se 21. září roku 1109, kníže Svatopluk z rodu Přemyslovců je opět ve válce. Spolu s králem Jindřichem útočí na Polsko. Hrad Hlohov se dobýt nepodařilo, vypáleno bylo jen pár vesnic podél řeky Odry. Svatopluk se vrací z Jindřichova ležení - zima se blíží, je nutno se dohodnout, jak budou vojska postupovat dál.
Ještě pořád je ale poměrně teplý zářijový večer, na krajinu se snáší tma.
Jedou!
Soumrakem se blíží skupina jezdců, družina knížete Svatopluka.
Dech se mi zrychluje, krev vaří ve spáncích. Chvíle odplaty! Za Mutinu, Vnislava, Damašu, Neuše, zabité zradou na Vraclavi! Za Bořutu a Božeje, usmrcené na Libici! Za další tisíce mužů a žen, povražděných jak dobytek v Praze! Nemnozí jsme se zachránili, ale my, co jsme přežili, nezapomínáme.
Pobídnu koně, ve tmě se vmísím mezi jezdce.
Teď!
Oštěp zasviští vzduchem, smrtící špice vnikne do útrob. Se zadostiučiněním sleduji, jak kníže padá k zemi. Vrah Vršovců vypustil duši ještě dřív, než dopadl na zem.
Pomsta je sladká.
A teď leť, můj rychlonohý koni!
Historie je opravdu krutá a její zátočiny a záhyby jsou nepředvídatelné.
V roce 995 byl na Libici vyvražděn rod Slavníkovců. Pachatelé přesně určeni nebyli, ale s nějvětší pravděpodobností tento hrozný čin spáchali buď Vršovci či Přemyslovci (nebo oba rody ve vzájemné shodě).
Historie má sklony se opakovat (to bychom si měli uvědomovat stále) a tak uplyne něco málo přes sto let a na popravčím špalku se pro změnu ocitají Vršovci.
Přemyslovci se o zničení tohoto nepřátelského rodu pokusili třikrát - v roce 1003 to byl Boleslav III, poté v roce 1014 Oldřich a nakonec v roce 1108 kníže Svatopluk. A ten to vzal opravdu zgruntu, po velkém vraždění zbyla z celého rozvětveného rodu jen jedna rodina. A důvod? Nařknutí ze zrady, dnešním jazykem by se dalo říci, že kníže uvěřil fake news.
Neví se přesně, kdo stál o rok později za vraždou knížete Svatopluka, ale převládají domněnky, že to byl někdo ze zbylých Vršovců, který tak pomstil mrtvé.
Rané české dějiny byly velmi, velmi krvavé. Oni i Vršovci měli krev na rukou - přičítá se jim zavraždění přemyslovského knížete Jaromíra v roce 1035 i Břetislava II. v roce 1100.
Slované s holubičí povahou? Pokud to znamená, že se holubice navzájem uklovou k smrti, tak bezpochyby.
A co se týče útočníka, zmíněného v drabble, o dalším jeho osudu se přesné informace nedochovaly. Kosmova kronika o něm mlčí úplně, Dalimil ho uvádí jako Jana Tistu a píše, že "vysekav se všem, uprchl". Z jakých pramenů vycházel František Palacký, který napsal, že "vraha spasila bystrá ve zmatku opatrnost a rychlonohý kůň", nevíme. Naopak nepříliš věrohodný kronikář z doby Karla IV. Přibík Pulkava z Radetína s odstupem více než 250 let tvrdil, že "bojovník, který to učinil, byl podobně ukrutně zabit".
Vyberte si tedy, co je vašemu srdci bližší.
Co je jísté je, že Svatoplukova smrt nastartovala další fázi přemyslovské rodinné války o knížecí trůn, kterou svedli Svatoplukovi bratři - mladší Ota, vyhnaný Bořivoj II. a Vladislav I, který nakonec na knížecí trůn opravdu nastoupil.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jo, spojení holubičí národ mě
Jo, spojení holubičí národ mě vždycky černohumorně pobaví, obzvlášť ve spojitosti s těmahle jatkama. Výborný a výborně podaný.
Díky :)
Díky :)
Skoro zapomenutý Přemyslovec.
Skoro zapomenutý Přemyslovec. Přitom v tom chumlu příbuzných docela silná a výrazná postava, jenže taky adekvátně všeho-schopnej a podle toho dopadl.
Moc zajímavý nápad, tohle.
Děkuji :)
Děkuji :)
Tak jsme zase o něco
Tak jsme zase o něco chytřejší. Dobré drabble.
Děkuji :)
Děkuji :)
Prima drabble!
Prima drabble!
Byl to středověk, vraždilo se všude.
Druhá manželka Jana Lucemburského údajně měla shazovat před Karlem IV rod Přemyslovců s tím, že si "jeho předkové si navzájem vypíchávali oči" - načež jí údajně měl Karel odvětit: "Zatímco vaši vznešení předkové se v té době navzájem trávili jako krysy."
Ať už to Karel opravdu řekl nebo ne, faktem je, že v jiných zemích se děly i horší věci než u nás.
A to nepočítám Vikingy, to byla oproti střední Evropě ještě mnohem "vyšší" liga... a ty středověké mravy jim ve skandinávských zemích vydržely o dost déle. :-)))
to ano :) nechtěla bych tehdy
to ano :) nechtěla bych tehdy žít
Na Slavníkovce ještě pamatuji
Na Slavníkovce ještě pamatuji, ale Vršovci mi nějak unikli... Ještě klika, že se nakonec nevyvraždili všichni navzájem.
no mnoho k tomu zřejmě
no mnoho k tomu zřejmě nechybělo :)
Slavníkovce zlikvidoval malý
Slavníkovce zlikvidoval malý Vašík... ehm... už mlčím. Díky za poučení, o Vršovcích jsem věděla, ale o souvislosti se Svatoplukem ne
:) ono to tam bylo šíleně
:) ono to tam bylo šíleně propletené
Moc zajímavé, krásné drabble
Moc zajímavé, krásné drabble a naprosto úžasná jména!
Jména by měla být autentická
Jména by měla být autentická :) díky
Souhlasím s Faobem. Ještě
Souhlasím s Faobem. Ještě štěstí, že někdo zbyl. Protože teprve ta hluchá místa, kdy jaksi nebyl nikdo, kdo by nastoupil na trůn, to byl teprve průšvih.
Díky za tu obsáhlou poznámku. O celé situaci jsem měla matné povědomí, ale ušetřilas mi práci s dohledáváním, jak to přesně bylo
Ona by si historie nějak
Ona by si historie nějak poradila, objevil by se nějaký soused, který by rád na stolci vypomohl :)
Všechny dějiny jsou krvavé.
Všechny dějiny jsou krvavé. Za všechno si nakonec můžeme sami.
lidská povaha, bohužel - i
lidská povaha, bohužel - i když já osobně to teda nechápu
Joj, to jsou děsivé dějiny.
Joj, to jsou děsivé dějiny. Takhle barvitě nám to ve škole nepodávali. :D
asi nebyl čas :) nebo chuť,
asi nebyl čas :) nebo chuť, co já vím
holubiččí národ - češi spíš
holubiččí národ - češi spíš ve středověku platily za pěkné kruťáky...
on byl středověk celý krutý
on byl středověk celý krutý myslím