Do třetice
NESOUTĚŽNÍ
Konečně jsem se oprostila od Ryka Nimana a napsala jsem drabble, související s chystaným aldormským příběhem Zlato a stříbro.
Tři okna panského domu. Za nimi se svítí a paprsky prořezávají noc. Proti každému z oken se rýsuje postava.
Tři ženy. Dvě z nich čekají na manžela, jedna na milého. Tak už to chodívá, když muži válčí, ženy stojí u oken, dívají se do tmy a počítají hodiny. Už dorazili do pohraničí? Už došlo na bitvu? Jsou v pořádku? Jsou naživu? Všechny tři vědí, že ti, na které myslí, jsou dobří bojovníci. Jenže bude to stačit?
Tři matky. Jedna z nich to o sobě ještě neví.
Tři muži. Nikdo z nich to ještě netuší, ale domů se vrátí jenom dva.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ach, to je smutné. :(
Ach, to je smutné. :(
A bude jim ještě hůř...
A bude jim ještě hůř...
Jo to těma na tuhle část
Jo to těma na tuhle část příběhu sedlo dokonale.
Myslím, že i ve vlastním
Myslím, že i ve vlastním příběhu jsem použila něco hodně podobného.
Líbí, přes závěrečná čísla až
Líbí, přes závěrečná čísla až temně osudové.
Je to odpočet. Tikání hodin..
Je to odpočet. Tikání hodin...
Poutavý začátek
Poutavý začátek
Tohle není začátek. Tohle se
Tohle není začátek. Tohle se odehrává někde skoro v třetině příběhu. I když je pravda, že ta pravá divočina začne až poté...
ano, temně osudové, jak
ano, temně osudové, jak řečeno výše
Aneb jediný příběh, který
Aneb jediný příběh, který jsem kdy napsala, který se dá tímhle slovem označit :) Obyčejně osud a podobné věci vyvracím :)
Moc pěkně vystižené. To
Moc pěkně vystižené. To čekání, obavy, tíseň.
Děkuji za pochvalu :)
Děkuji za pochvalu :)