Potíže s utajením
Tonksová jela metrem z práce. Unavená, vyšťavená, vlasy hnědé, jaksi nijaké. Tohle nebyl dobrý den. Týden. Měsíc.
Pak na ni začal pomrkávat ten santusák, co seděl naproti přes uličku.
Pokusila se lehounce prohloubit svůj utahaný vzhled, ale ani pokles pohlednosti a prsou nepomohl. Zubil se na ni dál.
Někdo, koho zná? Přes Dunga? Nebo někdo, s kým pařívala v klubu?
Nebo někdo z výboru?!
Má pro ni vzkaz?
Když začal popotahovat, hledala zprávu i v tom odporném zvuku. Blbost, okřikla se.
Ke dveřím to vzala kolem něj, aby měl možnost ji oslovit.
„Krasotinko, nemáš náhodou pár drobáků?“ zeptal se pobuda.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jo, takovýho očekávání a
Jo, takovýho očekávání a nervů a vyleze z toho tohle, to odněkud znám :D
Stane se, no... Díky za
Stane se, no... Díky za komentář.
Chudák Tonksová. :))
Chudák Tonksová. :)) Evidentně zošklivení nepomohlo. :))
Zas nemohla takhle veřejně
Zas nemohla takhle veřejně dělat nějaké velké změny. A tyhle typy často lichotěj, i když není k čemu. :) Děkuju za komentář.
chudák holka, ta má dost
chudák holka, ta má dost
Děkuju. Tu frázi se špatným
Děkuju. Tu frázi se špatným dnem atd. občas používám sama.
Tedy pardon, ale: :D
Tedy pardon, ale: :D
:D díky
:D díky