Tam v dálce vidím všechny své předky...
Podfandom Já a kloni.
Ráno se probudilo zatažené a naprosto nevhodné pro kar, ale co už. Jarl nastydnout nemůže a nový jarl bude tak navlečen do teplých svršků, že se spíš upeče než prochladne.
Pozůstalí se shromáždili dole v přístavu u plně naložené lodě, která jarla doveze do Síně Hrdinů.
"Dobrý?" naklonila se Gwen k novému jarlovi, dvanáctiletému klučinovi, který se tvářil strašně drsně. Jako šmirglpapír.
Njörld po ní hodil zamračený pohled.
"Jo."
Gwen zachytila pobavené pohledy kluků a skryla úsměv. Za chvíli bleskla pohledem po Njörldovi. Pevně stisknuté rty, čelo jak bouřkové mračno. A zrádné mrkání.
Gwen našpicovala uši. Tiché smrk jí neuniklo.
Zbavit se Monty Pythonů bylo těžké.
Drc drc
Šklíb šklíb
"Nic mi neříkejte!"
"Eriku, chtěl bys, aby ti na hlavu spadlo šestnáctitunové závaží?"
"Já nevím..."
"Já bych chtěl, aby na mě spadla Rachel Welchová."
...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-o
Chytře pojato!
Drsnej, jak šmirglpapír XD
šmirglpapír
šmirglpapír
:)
:)
drsnej jako šmirgl a silnej
drsnej jako šmirgl a silnej jako silnice (a rafinovanej jak cukr, ale to bejt nemusí).
Je to takové... slavnostní i milé.
To je krásné.
To je krásné.