Ve spárech Raků - XLVI.

Obrázek uživatele Bídák
Úvodní poznámka: 

A máme tu další část.
Za minulou se omlouvám. Jo, vím, že matematika tam byla hrozná a jak Killman naznačil, byla to kravina, protože v boji nic takového nejde naplánovat a prostě se to řeže, jak se to řeže. Kdybych měl tehdy nápad, jak to sepsat líp, rozhodně bych to udělal. Ale tak, co bylo, bylo a snad už nic tak okatě blbého nesepíšu.

Kapitola: 

Dryn ten hlas poznal okamžitě.

„Tak mě zabij, Zmijáku. Stejně jste prohráli. S Rakama je konec,“ odfrkl si a snažil se působit sebevědomě.

„Ale neboj, milánku, však já si tě vychutnám. Ale hezky popořadě. Kterej z vás dvou je ten zmetek, kterýho jsme zapomněli odkráglovat?“ vyprskl Zmiják směrem k Horovi a Balíkovi. Ti však mlčeli. „Jestli se nepřiznáte, zabiju vás oba.“

„Jako bys měl v plánu nás nechat žít,“ odpověděl klidným hlasem Balík. „Tak jako tak je po nás. Takže, proč by ti kdokoliv z nás měl odpovídat?“

„To máš recht, staříku,“ zasmál se Zmiják. „Tak ti dám lepší nabídku. Když mi povíte pravdu, slíbím vám, že ostatní zabiju rychle. Když budete mlčet, no, zeptejte se tady Dryna, co všechno dokážu s jedním nožem.“

Dryn odmítl hrát Zmijákovu hru. Navíc věděl, že ten zmetek se bude vyžívat v týrání těch lidí, ať už říká cokoliv. S pohledem upřeným do Horových očí se mlčky omlouval za vše, co způsobil. Hora se napřímil a Drynovi bylo jasné, že se hodlá přiznat. Jenže v tu chvíli se rozbrečela jediná osoba, u které by to nikdy nečekal – Colleen.

„Dost. Nechte je prosím být,“ pronášela mezi vzlyky. „Není to ani jeden z nich. To já. Já přežila. Když se rozkřiklo, že někdo přežil řádění Raků, vzal to můj muž na sebe. Chtěl mě chránit. Prosím, slibte mi, že ostatní necháte být. Prosím.“

Colleen se pomalu blížila k Drynovi a Zmijákovi. Ten v ní neviděl nic víc, než ufňukanou holku. Ale Dryn pochopil, že ta ženská má nějaký plán.

„Jasně, že ti to slíbím, krasotinko,“ souhlasil Zmíják. „Jen pojď hezky ke mně. Tak, hodná holka.“

Dryn cítil, jak Zmiják povoluje sevření. Hodlal využít jeho nepozornosti a využít chvíle, kdy se pokusí popadnout Colleen.

„Vážně nikomu nic neuděláte? Prosím, jsou to moji přátelé,“ opakovala Colleen stále dokola.

„Tví kamarády nechám na pokoji,“ odpověděl Zmiják a nezapomněl dát důraz na slovo kamarády.

Dryn pochopil, co tím myslí a pokusil se mu vysmeknout. Neměl však sebemenší šanci. Zmiják povolil sevření až ve chvíli, kdy Drynovi zabodl nůž do břicha.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Já jsem se úplně ztratila. Myslela jsem, že ho chytil samotnýho, a on je tam i ten Hora? A to není takovej ten děsnej drsoň, nebo si ho s někým pletu? A kdo koho vlastně zapíchnul?

Obrázek uživatele Bídák

Koukám, že jak se blížíme ke konci, tak píšu čím dál tím víc nesrozumitelně.

V té jeskyni jsou všichni, co nebojují (takže Hora, Balík, Dryn a holky). Asi jsem to dřív napsal tak, že to nejde poznat.
A co se bodnutí týká, tak to teď čtu a fakt to vypadá divně. Jdu to opravit a snad to vyzní trochu líp.

Obrázek uživatele Aries

Aha, tak teď jo. Já jsem si myslela, že to bylo takhle, ale teď je to sichr :-)

Obrázek uživatele Tora

Ten Dryn má teda smůlu. Tak já budu ještě doufat, že tam měl třeba nějaký tvrdý opasek po kterým se to smeklo a moc ho to neporanilo. A taky doufám, že ta Colleen s těma dvěma jednoho přemůžou, to by sakra mohli, ne? Nebo je tam těch Raků víc?

Obrázek uživatele Bídák

Naděje umírá poslední...

Obrázek uživatele Killman

Tak tohle už Dryn asi nerozdejchá, si myslim. Teď co ostatní...

Obrázek uživatele mila_jj

Pořád ještě věřím, že má Colleen proveditelný plán. Aspoň pro záchranu některých.

-A A +A