39. Osamělá pouť na Zrcadlovou horu (část II.)

Obrázek uživatele Wee-wees
Úvodní poznámka: 

Kapitola se soundtrackem... no, vlastně to není přesně píseň k téhle kapitole, ale poslouchala jsem ji (a celé to album) hodně hlavně ze začátku padesátky, při těch kapitolách, kdy Cybi s Otisem putovali zemí. A je to zatraceně dobrý album, tak pokud někdo neznáte, doporučuji.
https://www.youtube.com/watch?v=DCb16lwkm6k

Kapitola: 

Noc byla dlouhá a studená. Strávila ji v závětří za nízkou skalkou, zabalená v plášti podšitém kožešinou z horských koz – tím nejteplejším, který se dal sehnat. I tak nad ránem drkotala zuby a za prvního náznaku úsvitu vyskočila a podupávala na místě, aby rozproudila krev.
Překonala posledních pár stovek metrů a s prvními opravdovými paprsky slunce stanula na okraji ledovce.
Teď teprve si uvědomila, že to, co z dálky považovala za jednolitý kus ledu a sněhu, je ve skutečnosti složitý útvar modrošedé barvy, zbrázděný hlubokými trhlinami. Z trhlin vytékala drobnými stružkami voda; půda jí čvachtala pod nohama. Vzpomněla si radu, kterou dostala dole – nikdy nepít vodu z kaluží, ale tu, stékající přímo z ledu, může, když ji předtím nechá na těle trochu ohřát. Naplnila proto čutoru až po okraj.

Chvíli obcházela okraj ledu a hledala cestu nahoru, ale brzy pochopila, že tak to nepůjde. Povrch byl příliš členitý, daleko by se nedostala. Ne – jediná cesta nahoru nevedla po ledovci, ale skrz ledovec. Bludištěm prasklin, chodeb a tunelů, těžko přehledným bludištěm až k vrcholu.

Sotva vkročila do modravého přítmí ledu, ucítila dvě věci. Tou první, očekávanou, byl chlad; vzduch tak studený a čistý, že stejný mohli dýchat snad i předvěcí tvorové tisíce a tisíce let před ní. Ale tu druhou tak úplně nečekala, i když, vzhledem k pověsti hory, asi měla. Sotva patrná, lehce štiplavá vůně nějakého prastarého kouzla. V tu chvíli se Cybélie začala dívat na led jinýma očima – jistě, to bludiště chodeb, ten nepřirozený modrý přísvit, to vše tu mělo svůj účel. Mělo ji to prověřit; prokázat, jestli je hodna dosáhnout vrcholu. Nedokázala odhadnout, co vše se tu může mezi hladkým ledem skrývat, jakého strážce tato oblast má. Má šanci se mu vyhnout, nebo bude muset bojovat? Může uspět?
Byl jen jeden způsob, jak to zjistit.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

povzbudivá ta představa moc není, ale zas může předpokládat, že nějaká cesta tam skutečně je. No nezávidím jí

Obrázek uživatele Tora

Hm, zajímavé. Držím jí palce, ať projde.

Obrázek uživatele Killman

Bude to mít asi těžké. Ono ani na normální horu by to asi nebylo lehké.

Obrázek uživatele neviathiel

Mrznou me z toho nohy :)

Obrázek uživatele Aveva

No jít skrz je snad ještě děsivější představa, než jít po povrchu!
Obrázek uživatele mila_jj

Ta to chuděra nemá jednoduché, ještě aby se zanořila do ledovce. Není dost na tom, že jí je zima od nohou? A ještě nějaký skrytý protivník k tomu?

Obrázek uživatele wandrika

Zdá sa, že to bude ešte zaujímavá túra.

-A A +A