29. Obránce hradu

Obrázek uživatele Wee-wees
Úvodní poznámka: 

Toto jsou přesně ty chvíle, kdy člověku chybí možnost zpětné editace textu. Postava velitele Zhoře se měla logicky objevit už někdy dřív, aspoň ve zmínce. Teďka je to takové deux ex computer. Ale s tím určitě bojujeme všichni. :)

Kapitola: 

Na obou stranách vnitřní hradby nastal krátký, lepkavý klid. Zatímco obránci hradu zaháněli žízeň a ošetřovali si rány, Cybin velitelský štáb dole přemýšlel, jak dál. Přepočítáno na prostou lidskou sílu měli v tuto chvíli naprostou převahu. Ale zatímco ti nahoře byli odhodláni bojovat do posledního dechu – nic jiného jim taky nezbývalo – nadšení dobyvatelů značně ochladlo. Zvláště poté, co se mezi lidmi začala šeptandou šířit, že útočí na prázdný hrad.
„Znáte někdo toho, kdo jim velí?“ zeptala se princezna. „Dá se s ním jednat?“
„Velitel Zhoř,“ přikývl Svab. „Znám ho, dlouho jsme spolu sloužili. Je to dobrý chlap, ale...“
„Ale?“
„Má svoje zásady. Byl jedním z těch, kteří se nikdy nedokázali smířit s představou ženy na trůně. Tedy, ne že by měl problém s vámi osobně, paní, ale-“
„Ale s tím, co mám mezi nohama,“ povzdechla si Cybi. „Nebo spíš s tím, co tam nemám.“
„Zhoř ti nikdy neodpřisáhne věrnost. A jeho lidi mu jsou věrní. Takového muže si nemůžeš dovolit nechat v zádech,“ řekl Lorn tiše.
„Ano, já to chápu, Medvěde,“ odsekla Cybélie podrážděně.
„Musíme tedy hrad dobýt. Ale nehodlám tu prolít víc krve, než je nezbytně nutné...“
„Mohli bychom použít zase iluzi,“ řekl pomalu Jorik.
„Podruhé na stejný trik neskočí.“
„To ne, ale mohli bychom to tentokrát udělat trochu jinak. Poslouchejte...“
---

Zhoř zíral, jak se na ně valí. Mrak mužů, zdálo se, čerstvých a odpočinutých. Běželi k hradbě a hbitě vztyčovali narychlo ztlučené žebříky, jeden po druhém. Bylo jich mnoho. Příliš mnoho a přes něj i přes jeho muže okolo něj se na okamžik přelila vlna paniky. Trvala jen pár vteřin, než si uvědomil, že na tom, na co se dívá, něco není správně. Na útočící hordě bylo cosi podivného, neskutečného. Chvíli nemohl přijít na to, co, než si všiml, že tamhleten voják vypadá vlastně zrovna stejně jako tamten, a tamten taky...
„Nebojte se, je to zase jen iluze,“ zařval z plných plic na svoje kolísající jednotky. Tasil meč a spěchal k nejbližšímu žebříku. Rozmáchl se, meč bez odporu zasvištěl vzduchem a útočící voják zmizel jako obláček dýmu. „Je to jen iluze!“ křičel Zhoř dál a ťal podruhé. „Jen ilu- ah!“
Do paže ho sekl meč třetího muže, který iluzí nebyl.
Tehdy se celá obrana rozpadla. Vojáci, vyděšení a zmatení, neschopní rozpoznat, kteří soupeři jsou skuteční a kteří ne, po ztrátě velitele rychle ztráceli půdu pod nohama.
Klesající slunce se právě dotklo západní věže, když Cybina armáda s jásotem prolomila brány hradu.
A než se bílé zdi zbarvily do červena, vešla sama princezna na hlavní nádvoří.
Velitele Zhoře před ni přivedli, bledého a zbroceného krví, ale stále se držícího na nohou.
„Bojovali jste statečně, ty a tvoji muži. Když mi slíbíš, že proti mně nepozvedneš slovo ani meč, nechám ti ošetřit rány a zajistím ti volný odchod,“ řekla princezna.
Zhoř zavrtěl hlavou.
„To vám slíbit nemohu, paní.“
„Je můj bratr opravdu hoden takové věrnosti?“ zeptala se Cybélie smutně.
Pokrčil rameny. „Je to král. Nepřísluší mi soudit jeho činy.“
Cybi sklopila hlavu, nešťastná jako nikdy.
„Jestli mi chcete prokázat milost,“ řekl Zhoř mírně, „ušetřete mě veřejné popravy.“
Princezna dlouho mlčela. Pak řekla tiše: „Znáte piniový hájek v zahradě, pod západním parkánem? Je to takové tiché místo. Teď k večeru, když všechny vůně vystupují ostřeji, je tam velmi příjemně.“
Přikývl.
„Vezměte pana Zhoře do zahrad,“ přikázala Cybélie vojákům, kteří ho přivedli. „A vraťte mu jeho meč.“
Velitel poděkoval krátkou úklonou a odešel.

Někde v dálce zahřmělo a zafoukal vítr. Do hodiny přivál bouři, která prudkým přívalem smyla prach i krev. Ale přesto je Cybi ještě dlouho cítila jako pachuť na jazyku. Velmi dlouho; svým způsobem už navždycky.

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

Skvělá kapitola.

Obrázek uživatele Killman

Pěkné použití magie v boji, a dobrá kapitola. A máš pravdu, že je škoda, že se postava Zhoře neobjevila už dříve.

Obrázek uživatele Aries

No jo, ten tam mohl být dřív, dobrej chlap a už je zas pryč

Obrázek uživatele Aveva

Holt až budeš dělat verzi pro tisk, budeš ho tam muset někam připsat, byla by škoda nechat ho nevyužitého ;o)
Obrázek uživatele neviathiel

Zpětná editace možná je, jen ne ve čtenářově hlavě :) a uděláš ji pak při finišovacích úpravách :)

-A A +A