Padesátka - Kobovy noční můry-28

Obrázek uživatele mila_jj
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: poznáte Kobovy výslechové metody. Nic pro slabé povahy.

Kapitola: 

Rejstřík se připotácel do kantýny až kolem poledního, velmi nevrlý a nemluvný. Zhnuseně se otřásl, když mu Simona nabídla mrkvový salát, objednal si dvojitou černou kávu a se spoustou kosmetických ubrousků zmizel na toaletách. Měl proč. Jeho pocuchané peří pokrývaly jakési cákance nápadně podobné krupičné kaši.
„Vlítnem tam a všechno z něho vymlátíme,“ hrnul se za Rejstříkem Koba, kterému konečně Nevi vysvětlil to málo, co pochopil z rozhovoru Rejstříka s krysáky. „Když za to všechno může on, musí to tu dát zase zpátky do pořádku.“
„Brzdi, splašený Kobo, brzdi,“ mírnila ho Simona. „Jsou chvíle, kdy je lepší nechat chlapa na pokoji, a havrana taky. Počkej, až si dopije kafíčko, a pak mu koupíme něco sladkého. Ano, bude lepší jít na něj sladce a mile.“
Koba chtěl cosi namítnout, ale z přípravny to úžasně zavonělo a obsluha kavárny přinesla plný tác rakviček, věnečků, indiánků, špiček a rolád. A tak místo přemýšlení o výběru výslechových metod vhodných pro havrana se věnoval výběru daleko příjemnějšímu.
Poté, co se havran dostal do své obvyklé podoby i nálady, Simona opatrně začala: „Víš, Rejstříčku, poslouchat za rohem se nemá, ale stejně občas nejde nějaké věci přeslechnout. Například, že jsi velmi důležitý muž, chci říci havran.“
Rejstřík se potěšeně načepýřil, když vtom do Simonina diplomatického proslovu vpadl Koba s ladností obrněného transportéru vjíždějícího do foyeru Národního divadla.
„Zkrátka, ty zmr... zmr... zmrzlino, vysyp, co jsi zač, a honem. Anebo nesyp a koukej to tady dát do pořádku. Nebo...“ zakroutil strašlivě očima a položil věneček na rakvičku.
Havran si dovolil ušklíbnutí, a to neměl dělat. Koba už ho držel v hrsti a vybíral si, kde začne se škubáním peří. „Vezmeme to od začátku. Můj pendrek pryč, moje boty pryč, můj velitel pryč, králičí bačkůrky tady, drzí krysáci tady, Simona tady, Nevi nic neví, ale ty víš všechno. Tak to vysyp. Co jsi vlastně zač? A proč nám to děláš?“ zařval nakonec a strčil havranovi zobák do šlehačky na rakvičce.
„Kobo, to stačí!“ mírnili ho dvojhlasně Nevi a Simona.
„Ano, to stačí! Stalo se mi toho až moc na tři životy! Chci vědět, kdo mi to dělá a proč! A on mi to poví!“ zařval Koba a plácl Rejstříkovi věneček na hlavu.
„Ano, to stačí!“ krákl havran a klovl Kobu do palce tak, až Koba zaječel, pustil havrana a strčil palec do pusy. „Do šlehačky a fondánu mě nikdo namáčet nebude! “
„Rejstříčku,“ pravila něžně Simona a začala havrana jemně otírat vlhčeným ubrouskem, „on sice nemá vychování, ale má pravdu. Děje se tu něco divného s námi se všemi a ty jsi vždycky u toho. A když chceš, věci se dějí jinak, tak, jak si to přeješ ty. Můžeš nám prosímtě vysvětlit, proč?“
Nevi neřekl nic, ale přistoupil k Restříkovi a prosebně na něj hleděl.
„Tak dobře, že jste to vy dva, tak vám to povím. Jsem totiž Inspirátor.“

Závěrečná poznámka: 

Pokračování za týden.

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

No páni! Inspirátor! Tak to jsem moc zvědavá, k čemu dalšímu je inspiruje. A výslechová metoda s věnečkem a rakvičkou mi málem nahnala slzy do očí :( taková surovost! A pírka! Ten Koba je ale tvrďák!

Obrázek uživatele mila_jj

Že jo? úplná buřinka.

Správná otázka není jen, k čemu inspiruje, ale taky, koho inspiruje. Počkejte týden a uvidíte.

Obrázek uživatele Regi

Věneček na rakvičce se ti moc povedl. A přiznám se, že přestože Kobovy metody rozhodně neschvaluju, tentokrát mám pro ně docela pochopení.

Obrázek uživatele mila_jj

No jo, Koba umí nahánět hrůzu. A Rejstřík by to dobrovolně neřekl, protože... no však uvidíte v příštím díle.

No, to je zase jednou ukázka Kobovy inteligence. Že toho havran nějak moc ví a asi s tím má něco společného, to přece bylo jasné od začátku, i když už ne to, jakou úlohu v tom vlastně hraje. Ale zase vlastně až doteď nikoho nenapadlo prostě si na něj došlápnout a přinutit ho hezky kápnout božskou (pravda, ani mě, on působil až donedávna spíš jako takové zjevení osudu, a s takovým se toho moc nesvede).

Obrázek uživatele mila_jj

Zjevení osudu... tos ho vystihla naprosto přesně, já ho takhle nenazvala, ale vzhledem k událostem minulým a budoucím to sedí.
To víš, padesát dílů a zoufale jednoduchá zápletka, tak mlžím a odbočuju, co to jde. Koba je prostě... jednoduchý? Ale pořád mám dojem, že chce mít v povídce hlavní slovo. Však uvidíme dál.

Obrázek uživatele Arenga

Rakvička s věnečkem mne teda dostaly :-)
A dala bych si šlehačku.
Těším se, co se z toho vyklube

Obrázek uživatele mila_jj

Posílám pořádnou porci šlehačky (chceš pod ni jahody?) .
No to víš, strašlivé Kobovy metody. :)
Uvidíš, už v příští kapitole, tedy v pondělí. Uvidíme, co vy na to.

Obrázek uživatele KattyV

Jejda, Rejstřík je Inspirátor? taková černá múza? A kohopak asi inspiruje?

Obrázek uživatele mila_jj

Počkej do pondělka, uvidíš. :)

No kohopak asi?

Obrázek uživatele mila_jj

Ano, Kobu taky, aspoň mám někdy podezření. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Věneček na rakvičce :-D

-A A +A