Dvoření záhady
Navazuje na Jeden svět.
Všem laskavým čtenářům, které jsem nekomentovala, za což se hluboce omlouvám.
Měla dojem, že se přeslechla.
„Co, prosím?“
Nebylo přece možné...
„Znám Narnii,“ opakoval znovu tiše.
Jako by prasklo sklo. Už nebyl její svět - tak nesnesitelně obyčejný - a ten druhý, ten vysněný, který musela opustit. Ze všech zemí, všech lidí, co žijí v Londýně, všech studentů, které kdy mohla potkat, se o ni uchází ten, který viděl... Viděl. A teprve teď jí došlo, že se doposud dívala jen přes roušku, v bolesti se přesvědčila, že svět kolem ní nemá tajemství, dokud jí jedna z jeho záhad nepřišla až ke dveřím.
„Odpusťte, neměl jsem vás tím obtěžovat během hry.“
Stiskla mu ruku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je velmi působivé a... tak
To je velmi působivé a... tak nějak... emocionální! Romantika, ty brďo! Krásné! (Zdvořile: "jakoby" bych psal zvlášť, "jako bych praskl...")
No, jo, romantika je moje
No, jo, romantika je moje Achillova pata, ale když chci, aby se tihle dva nakonec vzali, moc to jinak nejde, no. :D
(Himbajs a to jsem si myslela, že ho konečně využiju. Fakt jako - "jakoby" je úplně naprd, zatím jsem nemohla použít snad nikdy! XD)
Díky moc!
Jejda, to jí přeju... :-)
Jejda, to jí přeju... :-)
Já bych docela i chtěla
Já bych docela i chtěla pokračování, vážně :-)
Tak jsem se proklikala i k
Tak jsem se proklikala i k předchozím částem a moc se mi to líbí :)