Tichý společník
Náhradní za téma 13. 4., Pořád spolu.
Tentokrát na smutnější notu... ♪♫♪
Měsíční světlo zářilo krajinou a probouzelo příběhy. Za pár dní bude úplněk. V tuhle dobu je svět plný kouzel a kdeco se může stát. Obličej malého chlapce se odrážel ve studeném okenním skle, tváří se mu táhla jizva a posmutnělý úsměv. Jeho příběh už se přece odehrál, a žádná padající hvězda na tom nemohla nic změnit.
Na poličce ležel stříbrný řetízek, pokrytý vrstvou prachu. Svým způsobem za to mohl měsíc, ale chlapec mu vinu nedával. Když všichni ostatní odešli, on jediný zůstával s ním.
„My asi budem navždycky spolu, co?“ zeptal se měsíce. Místo odpovědi dostal jen trochu stříbrného svitu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
smutné, hodně povedené
smutné, hodně povedené
*děkujík*
*děkujík*
:(
:(
;)
;)