Já vím...
Navazuje na téma http://sosaci.net/node/36506
Severus ji našel u bílé hrobky. Seděla na zemi a objímala si kolena. Posadil se vedle ní.
„Takže… Grodon,“ nadhodil po chvíli ticha.
„Jo,“ hlesla.
„Všechno v pořádku?“
Přikývla, ale vypadala, že má slzy na krajíčku.
„Albus by byl rád, Minervo. Chtěl, abyste byla šťastná.“
„Tak proč mám dojem, že ho zrazuju?“ Jedna slza se jí skutálela po tváři. „Přísahala jsem si, že mu budu vždy po boku… “
„A byla jste. Teď je na čase jít dál," řekl pevně.
„Bolí to,“ šeptla, naklonila hlavu do strany a spánkem se opřela o Severusovo rameno.
„Já vím,“ pronesl stejně tiše. „Já vím.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Buuu. :'(
Buuu. :'(
Ano, někdy je načase jít dál,
Ano, někdy je načase jít dál, drahá Minervo.
Tak před takovými
Tak před takovými rozhodnutími jsem zaplaťpánbůh nikdy nestál, přiblíženo silně, bez přehánění, působivě, realisticky. Krásné drabble!