Šance

„Gordone, nežertujte. To nejde,“ řekla a přísně stáhla rty.
„Mluvím vážně, Minervo. Proč by to nešlo?“
„Jste o dvacet let mladší a poznali jsme se, když mi vás kolegové koupili jako relaxační servis,“ zdůraznila poslední dvě slova.
„S tím jsem skončil. Záleží mi na vás a mám vás rád. Dejte tomu šanci.“
„Stavíte si vzdušné zámky,“ opáčila.
„Víte, co je nejlepší na vzdušné zámky?“
Zavrtěla hlavou. Naklonil se k ní.
„Alohomora.“
Proti své vůli se musela usmát.
„Jedna večeře,“ navrhl. „Když se vám nebude líbit, už o tom neuslyšíte. Co mi povíte?“
Zvedla pohled, stále s úsměvem na rtech.
„Alohomora.“