10. Vzkaz z jiného světa.

Obrázek uživatele gleti
Kapitola: 

Milá sestřičko,

jsem moc ráda, že se poslovi zdařilo doručit ti můj dopis. Neboj se, je kouzelný a nikdo jiný kromě tebe v něm nemůže číst. Navíc nám umožní opakovaně se spojit, protože pokaždé když ho přeložíš, písmo zmizí a časem se objeví další zpráva ode mě. Stejně tak ty, pokud mi budeš chtít něco vzkázat, napiš to na něj a přečtu si to na jeho dvojčeti.

Eliško, ani nevíš, jak moc mě mrzí problémy, do kterých ses kvůli mně dostala. Ani ve snu by mě nenapadlo, že jeptišky, s kterými jsme několik let sdílely dobré i zlé, tě budou týrat hladem a bitím za to, že’ s četla mé dopisy. Ani to, že´ s porušila klášterní řád (ano, zahlédla jsem tě v jednom ze svých vidění, jak se schováváš v přípravně léků s mým dopisem) jejich jednání neomlouvá.
Rozumím, že Čechy jsou vnímány jako nepřátelská země, kde pohanství a magie ovládly společnost, a dopisy z nich mohou být považovány za potenciálně nebezpečné. Ale já byla vychována v křesťanské víře. Znaly mě! Modlila jsem se s vedle nich i pracovala.
Na druhou stranu je trošičku chápu. I mě samotnou překvapilo, jak rychle se navrátila víra ve staré bohy. Vždyť od bitvy na Moravském poli uplynuly jen tři roky.
Zpočátku kněží a mágové drasticky trestali každý projev katolické víry. Vzpomínáš těch hranic, co jsme potkaly po cestě z Čech. Následující zima však hodně změnila. Po zmatcích, které způsobil odchod králi nepřátelské šlechty, a vyplenění jejich panství, se spousta lidu ocitla na pokraji smrti hladem. Tehdy kněží rozdali mouku, co zabavili uprchlým a popraveným. Lid tak dostal na vybranou. Buď za plný talíř vymění víru, nebo skončí krutou smrtí. Koneckonců kněží potřebovali oběti, aby upevnili magickou obranu země.
Ano, oprávněně se katoličtí pohlaváři bojí pohanského vlivu z Čech, kde se stará víra překvapivě brzo a pevně obnovila. Ale ze strachu mučit neposlušné děvče je přehnané.

Eliško, jak asi chápeš, zůstanu v Čechách. Fascinuje mě vše skryté, co se mi po lektvarech odhalí. A přestože víra v Boží lásku mě neopustila, o jeho služebnících si iluze nedělám. Prosím, uschovej důkladně tento list, abychom se mohly i nadále na jeho stránkách setkávat, protože ještě nějakou dobu potrvá, než se uvidíme.

S láskou tvá milující sestra Beata.

Eliška pomalu složila list a napůl vyděšeně, napůl uchváceně sledovala, kterak mizí písmo, Tak ráda by Beatě odepsala, ale musela se vrátit do práce. Snad večer vyšetří chvilku, aby ji aspoň pozdravila. Nejraději by se však zeptala, jak to myslela, že se uvidí, když ona zůstává v Čechách a ji tam nikdo nepustí.

Komentáře

Obrázek uživatele Rya

Tenhle příběh by se měl rozhodně vydat! Moc se mi líbí a ještě je historicky poučný!

Obrázek uživatele Aveva

Já se těším, až zjistíme, jak se Eliška dostane do Čech (anebo samozřejmě Beata z Čech ;o)
Obrázek uživatele Killman

Tak jestli jí tohle zabavěj, tak to už jí upálej.

Obrázek uživatele Arenga

Já myslím, že když ji tonnekdo vezme, uvidí jen prázdný papír.

Obrázek uživatele Killman

No, ani to není žádná výhra - myslím, že to, že si někdo čte prázdný papír by asi mohlo zvednout pár obočí.

Obrázek uživatele Tora

No teda, tak to jsem zvědavá, jak to bude dál. Když ten list najde někdo jiný, tak zjistí, že je kouzelný? Nebo okouzlený? To by asi nedopadlo s majitelkou dobře.

Obrázek uživatele mila_jj

No, nevím, ale mám z toho dojem, že na obou stranách je to dost drsné - moc často hoří hranice a práská bič. Těžko si vybrat stranu, ale pořád tak nějak spíš fandím jeptiškám. Ale píšeš moc zajímavě.

-A A +A