11 Chodník
Lada se vyloupla z výklenku a hned si zapálila: „Tak jsme tady.“
„No potěš Libuše,“ vzdychl Evžen zoufale.
Musela mu dát za pravdu. Ve všední den dopoledne vypadala ulice úplně jinak než v noci. Rychlý proud aut zvedal prach, chodník zaplnila spousta spěchajících hlučných lidí a dva psi poblíž ucítili lišáka, zuřivě se rozštěkali a snažili se vyškubnout svým zmateným pánům.
„Nebylo by lepší počkat do večera?“
Evžen rezignovaně pokrčil rameny: „Měla jste přijít hned. Už teď tu prošlo asi sto padesát lidí. Jestli náhodou ještě nějaká stopa zbyla, tak večer nezůstane nic. Zkusím to i tak, ale za nic neručím.“
„Chápu,“ přisvědčila a rozhlédla se. „Já jsem stála tamhle u poštovní schránky, takže… moment…“ Popošla pár kroků. „Možná tady? Ne, ještě o dveře dál, co je ten kandelábr. Určitě. Kočka byla blíž k domu než k okraji chodníku, ale ne těsně u zdi.“
„Slečno, mohla byste uhnout?“ vyhrkl netrpělivě mužský hlas.
Ucouvla před chlapíkem, který táhl kárku naloženou balíky starého papíru. Jedno gumové kolečko přejelo nakousnutý krajíc chleba.
Evžen znechuceně potřásl hlavou, ale pak jako by do něj náhle vjela energie.
„Jdu na věc, ať to mám za sebou. Sledujte zatím cvrkot a dávejte pozor, ať mě někdo nepřeválcuje, nebudu mít čas se rozhlížet,“ nařídil. Klekl si na chodník a začal zkoumat špinavou dlažbu.
Lada mávla rukou a vytvořila okolo klečícího muže štít, aby donutila chodce včas se vyhnout. Pak zašlápla nedopalek, opřela se o zeď a nenápadně s ní splynula. Člověk by se musel opravdu pořádně podívat, aby si jí všiml.
Nebylo snadné oprostit se od okolního shonu, přestat vnímat bručení motorů a svištění pneumatik i pohoršené pohledy a uštěpačné poznámky kolemjdoucích. Těžké bylo i ubránit se nevolnosti, když na Evženův citlivý čich prudce zaútočil zápach nečistot a výfukového kouře.
Opřel se o žulové kostky, přijal sílu zemské hlubiny a konečně se dokázal soustředit. Pozvolna si přestal uvědomovat, kde je. Vnořil se do mlžného labyrintu zašlých a stěží čitelných pocitů. Podařilo se mu zachytit téměř vyhaslé jiskry hněvu, temný obláček nesnesitelné úzkosti… jenže všechny otisky, které dlažba vsála, byly lidské. V případě docela čerstvé dychtivé radosti psí. Po magické stopě pátral marně, a kdyby mu nebylo trapné Ladu zklamat a přiznat selhání, už dávno by se z toho nepříjemného chaosu vymanil.
Vtom jako by jeho tělem projel černý šíp. Srdce se mu rozbušilo cizím leknutím, zároveň však pocítil vlastní úlevu. Je to ono. Konečně zavadil o odraz neznámé podstaty, kterou hledal. Co to jen může být?
Opatrně se přibližoval. Záhadná bytost byla nepochybně ženského rodu a jakoby utkaná z čirého zla, ale rozpoznat magii pořád nešlo. To je divné, přece se proměnila. Buď je tak vzácná, že její magii nezná, nebo má čarovnou moc velmi slabou. A to by mohlo znamenat…
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Rozmáhá se nám tu takový
Rozmáhá se nám tu takový nešvar, autoři nám ukončují kapitoly v nejnapínavějším okamžiku a pak se nad svými počítači zlomyslně smějí, jak zas jednou potrápili čtenáře! ;o)
Máš tam fakt moc pěkný popisy, úplně jako bych tam byla s nimi, a jsem hrozně zvědavá, co je ta zatracená bestie zač.
Budiž ti útěchou, že v příští
Budiž ti útěchou, že v příští kapitolce se sice možná vysvětlí, co je zatracená bestie zač, ale určitě ne hned v první větě, takže pokračovat ještě kousek dál by nepomohlo :-)
Ha! Ha! Ha! :-D
Ha! Ha! Ha! :-D
No dyť já vím, že ty k těm
Hezky si dovedu představit,
Hezky si dovedu představit, jak těžké je něco hledat uprostřed ulice, kde probíhá normální denní provoz.
To jo, chudák Evžen
To jo, chudák Evžen
Přímo hmatatelně vnímám
Přímo hmatatelně vnímám Evženovy pocity. Umíš je popsat tak živě! Zase výborná kapitola.
Děkuju
Děkuju
Co? Co by to mohlo znamenat?
Co? Co by to mohlo znamenat? *infarkt*
Je to stejný jako ostatní Budeč (a liškomágové zvlášť) - tak strašně realistický, že se člověku až dělá zle, co za svět je hned kousek vedle...
Jé, díky!
sranda je, že Evženovi se zrovna dělá zle, co to je za svět jen kousek vedle ;)
No potěš Libuše, to zas na
No potěš Libuše, to zas na něco narazili teda! A já mám na to čekat zas celý týden, jo? Hrůza!
uz to tak bude, ale mam to
uz to tak bude, ale mam to napsany, takze jen tyden a ne dva ;)
no to je mi útěcha, ale budiž
no to je mi útěcha, ale budiž ti čest a sláva!
Teda, ty ses nakazila od těch
Teda, ty ses nakazila od těch utínačů kapitol! To teda není hezký. Ale ten text se mi líbil moc.
Diky. Ten predel by tam byl,
Diky. Ten predel by tam byl, i kdybych pokracovala, tak to bylo dobry misto na utnuti
No chudák Evžen s hlavou u
No chudák Evžen s hlavou u země bude muset ještě týden takhle trčet? Ty ho fakt nešetříš... :)
Je to chlap, musi neco
Je to chlap, musi neco vydrzet
Miluju, když Evžen vyšetřuje!
Miluju, když Evžen vyšetřuje! Bezvadný kousek :-)
díky!
díky!