Kapitola osmá

Napůl ze zlomyslnosti, napůl z přesvědčení, že by pro Magdu bylo lepší, kdyby se s Ignácem moc nesbližovala, jsem se postarala, aby dneska jeli každý v jiném džípu. Naprosto zbytečně. Hned po návratu z planin se k němu vrhla, jako by ho neviděla celý měsíc, pak si špitali během oběda, hlavy důvěrně nakloněné k sobě, a teď jsem je ze svého oblíbeného křesla viděla, jak se bok po boku. prochází mezi stany. Za ručičku se ještě nevedli, ale jen tak tak. Já zatím pročítala jejich dílka. Tentokrát měli za úkol napsat drobnou příhodu z našich výprav za zvěří.

Žena seděla v džípu a bystrým zrakem pozorovala okolí. Její pevná lepá postava ani zdaleka neprozrazovala skutečný věk. Vůbec nevypadala špatně, muž vedle ní byl ovšem mnohem pohlednější. Širokými rameny a klenutou hrudí chránil ženu před závany kouře ze sloního trusu, páleného v nádobách zavěšených na boku džípu, ochrany to proti neodbytnému hmyzu. Ani jeden z těch dvou netušil, jak dramatické zážitky je dnes čekají.

To mám být nejspíš já a Ignác při dopolední vyjížďce, pomyslela jsem si a mírně samolibě přejela přes štíhlé boky. Postavu mám pořád jako dvacítka, a jak je vidět, uznává to i holka ve věku mé dcery. Na druhou stranu, Ignác a široká ramena? Pche.
Pustila jsem se do dalšího čtení. Byla jsem zvědavá, jak Magda popsala naši dnešní příhodu. Zřejmě bude záležet na tom, co jí Ignác namluvil. Kdy to ovšem stačila napsat, je mi záhadou. Ta holka dělá všechno na poslední chvíli. Přijeli jsme sotva před dvěmi hodinami, pak jí to musel Ignác někdy povykládat, nejspíš během oběda, takže mohla mít sotva půlhodinku, než mi to přinesla na přečtení. No ale důležité je, že stíhá.

Tak copak nám ta Magdička napsala? Zřejmě něco ve smyslu: Srdnatě jak druhdy dragoun dral se vpřed jak dráb, by držel drzé drápy drsných dravců od své drahocenné držky dál, ušklíbla jsem se.
Začala jsem se bavit a v hlavě se mi rojily další drnčivé věty.
Drastické drama jest drogou drsňáka, leč srdce drtí.
Dravci drahně drásají, drápou. Drancují drobnou drůbež. Družina dromedárů drobátko dráždí dravce, drolí drny.
Drakonická dryáčnice (mínila jsem sebe) drasticky drezíruje drsňáka (tady jsem měla na mysli Ignáce).

Přešla jsem k písmenu B a vytvořila ucelený příběh.
Brav brouzdá brčálovým brodištěm. Brhlíci brebentí, bramborníčci breptají, brkoslavové brblají, brávníci bravurně brnčí.
„Brajgl. Brokovnici, browning!“ brojí bradatý branec.
„Brzdi, brachu,“ bručí brigadýr brumendem.
„Bráním bránu,“ brunátní branec.
„Brepto.“
Bratranec branec brečí.
„Bravo, bravissimo, branče,“ broukne brigadýr.

Už jsem věděla, jaké cvičení zadám účastníkům dnes večer.