Není housti jako housti, řekli by vám jistí chrousti

Obrázek uživatele Skřítě
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Hrdina žijící v patnáctém století,
za vstřícnost dočkal se svobody odnětí.
Adamovi Ploskovskému vzbouřili se poddaní,
Dalibor je přijal za své bez vytáček, bez ptaní.
Povídá se, loupeživým rytířem že byl,
hoď kamenem kdo jsi čistý, bez hříchu a vin.
"Já nic, já muzikant", říkal prý s klidem,
na housle fidlával ve věži lidem.
Nouze prý ho naučila na ten nástroj housti,
teď mu tělo v hlíně hnije, běhaj po něm chrousti.
"Housle" tehdy nazýval se také nástroj mučící,
kdo by mučen nekáp božskou - natažený, skučící?!
Housti, tedy přiznat se, proto nutnost byla,
pravda je věc relativní, pouhá pověst zbyla.

Komentáře

Dost dobrý nápad na tohle téma a povedené shrnutí. Ovšem ta druhá a údajně správná (i když co my víme) interpretace onoho trochu záhadného výroku na mě vždycky působí jako hodně ledová sprcha.

Obrázek uživatele Aries

Tak tenhle námět by mě nenapadl ani náhodou, skvěle originální

Obrázek uživatele Arenga

výborné a krásně zbásněné

Obrázek uživatele Skřítě

napadlo mě to hned jak jsem si přečetla téma, ale trvalo mi to zpracovat do přijatelné podoby... a taky jsem, přiznám se, musela oprášit originál... člověk už si to ze školy moc nepamatuje :-)

Obrázek uživatele Profesor

Velmi povedené.:-D

Obrázek uživatele Rebelka

Paráda, sestrušo, moc dobrý nápad. O o té druhé interpretaci jsem ani nevěděla (nebo jsem ji stihla ze školy úspěšně zapomenout).

Obrázek uživatele Skřítě

Taky jsem to neznala, ale když jsem si osvěžovala paměť ohledně původní pověsti, narazila jsem i na tuto variantu a přišla mi zajímavá, tak jsem tam vecpala obě :-)

Já mám nějak dojem, že snad každý, kdo o té pověsti píše, má potřebu ji uvést (co se týká mě, já bych ji nejradši zapomněla).

-A A +A