Óda na chrabrost
Na mýtině v temném lese
byvše ztichlí, helemese!
Když nás obr přivítal,
div nás vítr odvíval.
S kalhotami v výšce stromů,
báli jsme se, u sta hromů!
Pro princeznin jasný zrak
čekali jsme na zázrak.
Když má člověk hlavu chytrou,
vymyslí past nepochybnou.
Získat prsten šlo dost levně,
ač na prstě seděl pevně.
Ó tak zbrklý kdyby nebyl,
nikdo z nás by tu již nebyl.
Se Stáňou chtěl, hlupák, hnízdit,
naši říši tváří hyzdit.
Lest ta se nám podařila,
síla mysli zvítězila.
V ten mžik co se rozplakal
sílu ztratil, vrávoral.
Nakonec s mohutným břink,
bylo po něm, konec, cink!
Tento hymnus velebí chytrost panovníka a jeho družiny. Tak. :D
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Klobouček,
ještě celý příběh v tomto přetěžkém zadání odvyprávět, výborné!
:D
:D
Jé, tahle pohádka! A Stáňa!
Jé, tahle pohádka! A Stáňa! Líbí a potěšilo.
Ty děde Vševěde, dědečku náš...