Luna a odliv
Tak posadil se básník ke svému stolečku. I dnes se svět otáčel podle vinných džbánků. Namočený štětec krouží po pergamenu pomalu, s citem, přesto je písmo roztřesené. Tak ať! Na síle veršům forma neubere. Znak za znakem přibývá, stejným tempem se pohár prázdní. Dnes si odpustíme všednost a černý inkoust kape do zápisu.
Teď bude spokojen, nyní může vyjít ven a pozdravit své známe: stromy, květiny, ptáky. Nasedne do loďky a míří k příteli nejvěrnějšímu. Luna mu kyne na pozdrav. Dnes, pane, utěšíš můj žal. Měsíční stříbro se odráží od hladiny, Li Po se nakloní a konečně obejme svou múzu.
Li Po byl velmi známý svou náklonností k alkoholu, což mu ovšem neubíralo na talentu a schopnostech v okamžiku tvořit mistrovská díla. Existuje o něm množství legend, včetně smrti, když se prý opilý pokoušel obejmout měsíc v řece.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Li_Po
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je krásný, Li Po byl můj
To je krásný, Li Po byl můj člověk :-)
líbí
líbí
Krásné. Povedlo se. :)
Krásné. Povedlo se. :)
Úžasně krásné.
Úžasně krásné.
Velmi hezky napsáno,
střípek zajímavý! A vlastně i ten alkohol slovy postihnut, první odstavec bujarý a bouchající do stolu, druhý spíše melancholický...