Dlouho očekávané rozloučení
(A to jsem si myslela, že už letos snad nic depresivního nenapíšu.)
Budiž jí země lehká a budiž Zemi lehko bez ní! Není jistě již nikoho, kdo by ji litoval; vždyť byla zjevně na překážku a jen působila zbytečné potíže.
Obřad není v plánu, pozůstalí nejeví zájem. Redakci známý zdroj potvrzuje, že v kuloárech se soudí, že ke konci jí bylo značně dopomoženo v posledních letech; pochopitelně však zodpovědné osoby necítí důvod se nad touto skutečností dále zamýšlet (ani my ne).
Je ostatně známo, že trpěla vleklou nemocí a slabostí; konec byl jen otázkou času (vyjádření sázkových kanceláří na další straně).
Včerejšího večera vzdala svůj dlouhý marný boj s realitou stařičká lidskost.
(Ono taky pište si něco pozitivního, když vám do přehrávače skočí tohle: https://www.youtube.com/watch?v=GuXjJyTuOAY :D)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Cynismus autora (ne
Cynismus autora (ne psychofyzického!) je ohromující. Dobré.
ještě není tak zle (aha, jsem
ještě není tak zle (aha, jsem ve špatném tématu, tak optimismus až jindy ;)
Nelidský nekrolog
skvěle dokládá, kdo pochováván! Depresivní, ale umně zpracováno!
Lidskost! A nikdo ji nelituje
Lidskost! A nikdo ji nelituje! No tak tohle je vážně krutý.
Drabble komentář, snad neurazí - komentář sám je v přímé řeči :)
„To ne!“ zachvěla se, když nekrolog dočetla až do konce, „lidskost ne!“
Podíval se na ni překvapeně.
„Musíme ji oživit!“ rozhodla se okamžitě.
Uvážlivě jí vyjmenoval všech sedmnáct důvodů, proč to nejde, a ostatně, podle zpráv zašla včera, jistě je už v rozkladu, každý ví, jak rychle se mrtvé ideje rozpadají.
Prudce zavrtěla hlavou. Vyrazila ven. Pomohla stařence s taškou ze schodů. Koupila chudákovi oběd. Tři hodiny poslouchala lamentování nešťastného známého. Položila květiny na hrob svých rodičů a několik dalších osamělých hrobů. Věděla, že přivést mrtvého k životu vyžaduje obětovat ten vlastní. Nespěchala zemřít, ale život přesto obětovat hodlala.