Rozluštění hodné Sherlocka Holmese
Tahle byla jediná, které se u nás nelíbilo.
Když nám odešli naší vrníci, zbylo doma prázdno.
Známí nám donesli černou kočičku.
Jenže pořád naříkala a nebyla spokojená. Doufali jsme, že se to časem usadí.
A najednou byla pryč. Že by otevřené okno?
Volali jsme, hledali. Prostě zmizela.
...
Až dnes mne zastavila kolegyně ve škole.
"Vy jste bydleli tam u nás? S kočkou." povídá.
"Já pořád slyšela mňaukání ze stupaček a zavolala hasiče. A když přijeli, na našem záchodě seděla kočka. Zavezli jí do útulku."
Záhada po dvaceti letech rozluštěna.
Ne vždy útěk končí svobodou.
A já si oddychla - přežila, potvůrka.
Snad to mohu shrnout do závěrečného resumé:
Ta malá černá micinka u nás nechtěla být a tak, přes peripetie se stupačkami, skončila v útulku - kyselé vítězství.
A já si dnes oddychla, že ačkoliv jsme pro ni nebyli ten správný domov, nakonec se jí snad poštěstilo najít tu správnou adresu - po těch letech zaslouženě sladká prohra pro mně.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to je hodně hořkosladké.
Tak to je hodně hořkosladké. Doufám, že v útulku nezůstala, ale ono, pokud je dobře vedený, tak se tam kočky taky nemají zle.
Hlavně, že přežila.
Dlouho jsem si vyčítala, že
Dlouho jsem si vyčítala, že jsme na ní nedali větší pozor.
Takže dnes se mi opravdu ulevilo.
Tak aspoň že tak, že
Tak aspoň že tak, že nevypadla nebo že jí nepřejelo auto... Snad našla jinší domov. :)
Ano Ano.
Ano Ano.
Byla krásná, tak snad ano.
Jen my jsme se jí prostě nelíbili. Nevybrala si nás.
Moc pěkné drabble, tak hlavně
Moc pěkné drabble, tak hlavně, že přežila a snad byla spokojená :)
Děkuji.
Děkuji.
Snad ano. Nikdy bych neřekla, že po tolika letech, co člověk něco odsune do zapomnění, se mi tak uleví, že vše dopadlo "dobře". :)