Čas nevinnosti
NESOUTĚŽNÍ
Narodil jsem se před spoustou let. První dny jsem neustále visel na mamince a držel se cecíku. Když jsem povyrostl a ztěžkl, lítala na lov sama.
Když maminky odletěly, byla nám zima. Neuměli jsme se zahřát sami, takže jsme se tiskli k sobě v jednom chumlu, dokud nedorazily maminky a teplo a mléko.
Pak už nám zima nebyla, ale na mléko jsme se těšili dál.
Pak přišel velký den. Roztáhli jsme křídla, poprvé se pustili trámu a odletěli na první lov.
Maminky nám vysvětlily pravidla netopýřího společenského života a nadšeně vyrazily vstříc zpěvu pánů, protože když děti vyletí, začíná život.
My netopýři se jako lidé rodíme po jednom, jen výjimečně jako dvojčata. Vyrůstáme v mateřské letní kolonii. Zimujeme pak obvykle jinde.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak! :)
Tak! :)
Přesně!
Přesně!
Amen.
Amen.
hezký :-)
hezký :-)
To jsem!
To jsem!
vlastně si říkám, jakou ti
vlastně si říkám, jakou ti netopýři mají pohodu, ve srovnání s tím druhým drabletem. Mládě vyroste, pošle se do života praktického a nazdar bazar
:-D Jen má pak zamotanou
:-D Jen má pak zamotanou hlavičku, protože netuší, kdo je čí brácha. Ale maminka je seznamuje se sociálním životem, což taky může znamenat, že jim ukazuje, kde všude se spustilo všech 10 potenciálních tatínků