„Říkal, že ho možná neuvidíš“

Není to žádná slast budit uprostřed noci čtyři spící lidi, kteří za sebou mají namáhavý celodenní pochod a jsou navíc všichni starší než vy.
Jak se k nim blížila, doslova cítila strašlivou neochotu, jak jí tíží nohy. Neochotu pramenící ze strachu. Ale čeho se to vlastně bojí? Že se na ni rozzlobí? Možná jo, na chvilku, ale Lucinka věděla, že to se zas spraví. Že na ní budou nepříjemní? Právě probuzení lidi to mají tak trochu v popisu práce...

Čeho se doopravdy bojí, je, že jí to nebudou věřit.
Ale v tuhle chvíli možná úplně stačí, že Mu věří ona.