Vznešený cíl - vznešená cesta

Končí červenec. Zrnka prachu předvádí akrobacii kolem hladké podrážky zašle růžových tenisek. Útlé kotníky jsou pevně omotané křehkými slunečními paprsky, které je obepínají každou vteřinu pevněji. S přibývajícími kroky ubývá energie. Někde na dně ale zůstává nekonečně hluboká poslední kapka sil. Před chvílí tudy totiž prošly sešlapané pánské běžecké boty.
Ty právě teď přeskočily blyštivé koleje, otáčí se na podpatku a spěšně míří po stejné trase zpátky. Jedna z tkaniček si nechápavě povzdychla. Vždyť ten kluk už nemůže, tak kam se žene?!
I zaprášené tenisky už si sahají na dno. Tenhle krok už byl vážně poslední! Pomoc!
A pomoc přibíhá.