Osobní duha
Fandom:
Drabble:
Když praskla ta velká bublina, ohromně zamrkala na svět kolem sebe. Zhluboka se nadechla, a hned trochu zakuckala, překvapená čerstvým vzduchem, na který si odvykla. Kdo ví, co ji čeká tam venku? Ale ve staré kaluži ji nic nedrželo a odvahy měla dost.
Jenže záhy se ukázalo, že svět je plný bublin. Těch, do kterých šlápla, těch, které si nevědomky znovu vytvořila, i těch, které na ni hodili ostatní.
Může být jednoduché prasknout jednu. Je to tak?
Jé těžší praknout další. Které ano, které ne?
Je to útěcha nebo vzdor, když přemýšlí v nové bublině, schovaná za svou osobní duhou?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To už tak je, tomu se dá
To už tak je, tomu se dá těžko vyhnout. Jinak by musel člověk celý život trčet sám v té jedné své bublině :-)
Jo, tak trčí aspoň v různých.
Jo, tak trčí aspoň v různých. :)
Ideální je, když se aspoň do
Ideální je, když se aspoň do jistý míry prolínaj.:)
Je to tak...
O výstupu s bublin se nejraději mluví tehdy, když už jsme v jiné a ani o tom nevíme... Pěkné!
Přesně. Díky.
Přesně. Díky.
Líbí. Připomíná mi to větu z
Líbí. Připomíná mi to větu z jakési pohádky: "Kolik brýlí si ještě budeš muset sundat..."
To je podobné, děkuju!
To je podobné, děkuju!