Prokletí starého sídla
Holmes dorazil do starého sídla brzy poté, co se dozvěděl o oné tragédii.
Lestrade na něj čekal. Když vstoupili do ložnice, uviděli plačící ženu. Sotva vešli, zhroutila se na pohovku.
Přistoupili k mrtvému. Na polštáři, na koberci, všude byla krev.
„To je strašné,“ probrala se žena z mdlob. „Žili jsme spolu dvacet let!“
Znovu se skácela. Hned k ní přistoupila ošetřovatelka a zatímco si Holmes prohlížel mrtvého, snažila se ji utěšit.
„Dvacet let! A ten idiot… hňup mi nic neodkázal!“ vykřikla náhle manželka zavražděného.
„Upokojte se, madam,“ obrátil se k ní Holmes. „Hňup váš útok přežil. Ještě může vše napravit.“
St, 2010-04-21 00:58 — Lejdynka
Dokonalý Holmes. Jako bych
Dokonalý Holmes. Jako bych viděla Downeyho (ne, sem mi Jeremy nějak nejde, pardon), jak s polovážnou a polonevážnou tváří prohlašuje přesně tohle. A Jude se na něj obdivně zadívá. Ehm, no nic.
Skvělé, jako vždy :) Poslední věta je super.
Út, 2010-04-20 21:44 — Esclarte
Cheche. Z tohohle ještě není
Cheche. Z tohohle ještě není jednoznačně vidět, že to udělala, ale Sherlock Holmes určitě ví svoje. Ale chudák ženská, ani toho dědictví se nedočkala.
Út, 2010-04-20 20:22 — Profesor
Dobré.
Jak si někteří můžou pokazit i spáchání vraždy. Slovem se okamžitě odhalí. A opět brilantní SH.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.