Nepochopení
„Nosím sukně, ale jsem víc muž než ty, otče!“ prskla s despektem.
„Není nutné cinkat meči. To by ses jako má dědička měla naučit,“ pravil smířlivě.
„Nejsem tvá dědička. Myslíš, že nechápu, o co se snažíš? Mého bratra jsi poslal na tajnou misi a mě ses snažil provdat za všechny geronty z celého Západozemí…“
„Nerozumím.“
„To mě nepřekvapuje. Nechápeš spoustu věcí. Třeba že jsme bojovný národ. Obávali se nás i Targaryeni! A teď bys z nás chtěl udělat poslušné ovce? Tažné volky za pluhem pána?“
Doran Martell mlčel. Neměl sílu vysvětlovat jí očividné. Ne vždy se dá cíle dosáhnout přímo…
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Parádní kousek,
dokonale srozumitelný hovor, moc líbí zpracování tématu, "necinkat meči" je super obrat, dychtivé a tak strategicky neobratné mládí zachyceno brilantně! Třepotám radostně křídly!
Jé, děkuji převelice, jsem
Jé, děkuji převelice, jsem moc ráda, že se ti to líbilo.