Záhadné zmizení čtyř osmin
Saša bouchl prázdným panákem o konferenční stolek a pronesl: „Ty vole, já mam hlad.“
„Tak si objednáme pizzu,“ navrhla Týna.
Ivan se zahleděl do telefonu.
„Kolik toho mam objednat? Je nás pět, tak pět?“
„Já celou nesnim.“
„Tak čtyři.“
„Mádl, dobrý večer, já bych chtěl objednat čtyři pizzy…“
Za půlhodinku už se cpali.
„Když z každý sníme jenom sedm osmin, tak mi zbyde půlka pizzy na snídani!“ zvolal nadšeně Saša.
„Žerte jenom sedm osmin,“ upřesnila myšlenku Lynda.
Když se Saša ráno doploužil ke krabicím, zděšeně zjistil, že jsou prázdné.
„Kde jsou mý čtyři osminy?!“ zaskučel.
Nacpaný Jindřich jenom pokrčil rameny.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Předpokládám, že Jindřich byl
Předpokládám, že Jindřich byl ten, co nehodlal sníst celou, co?
Správně! :D
Správně! :D
Jakobys ho znala.
Jakobys ho znala.
:) jo, dělení pizzy, to bývá
:) jo, dělení pizzy, to bývá občas boj
No jo, Jindřich, kdo jinej :D
No jo, Jindřich, kdo jinej :D
To byly asi myšky...
To byly asi myšky...
Jindřich, to jsem si mohl
Jindřich, to jsem si mohl myslet! Kdo jinej taky. Jsem si zase vybavil, jak mi ráno sežral tu malou pizzu, co jsme dostali zdarma. :D
Sakra, to je vysoká
Sakra, to je vysoká matematika :D
Pobavilo moc.