Pojednání o pořádání oslav
Aby se domluvilo dvacet lidí na jednom jedinym víkendu, dá víc práce, než se naučit teorii relativity. Vážně. Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady nemaj nikdy čas.
Když máme datum, je třeba zajistit místo. Tam ne, to je moc daleko. Tam taky ne, tam se všichni nevejdeme. Tam taky ne a tam taky ne...
Jo a jídlo. Nakoupit jídlo pro vegetariána, zapřisáhlýho vegana, celiaka...
No a nakonec? Doprava. Bude dost aut? Kdo to uřídí? Nebo si půjčit mikrobus?
Pchá, hlava bolí, oči se klíží, mozek vycuclej, všichni naštvaný...
Ale výroční picí maškarní může začít. Jupí jej!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Bez práce nejsou koláče!
Dobré zamyšlení, až se to přestane scházet, možná ubude starostí, ale přibude smutku. Líbí.
Děkuju a děkuju! :)
Děkuju a děkuju! :)
Já se přiznám, že už jsem při
Já se přiznám, že už jsem při jakémkoli pořádání dávno vzdala snahu o účast všech, prostě se určí termín a kdo může, ten může ;o)
"Ten dělá to a ten zas tohle
"Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady nemaj nikdy čas." - to by zasloužilo tesat!
Jo, nedá se to. Prostě dát
Jo, nedá se to. Prostě dát termín, kdo může přijde, kdo nemůže, má smůlu, přijde příště. Jídlo se navaří stejné, kdo nemůže, donese si své... časem se vše zjednoduší a vychytá.