Nečekaná překážka
Nová krev byla vždycky vítaná.
Někdo přišel a někdo odešel. Byla to starost, vybrat toho, kdo je opustí, ale nakonec přinášela potěšení. Dělali to rádi.
Rozhodli se po dlouhé debatě.
Žebrák. Slepý a skoro chromý, ale svůj úkol plnil dobře. Číhal kolem vesnice a odchytával cizince. Neviděl je, ale cítil je.
Když bylo rozhodnuto, náhle se objevila vichřice a zmítala jimi, kroužila kolem Žebráka.
Postupně si ho brala. Nakonec z něj zůstal jen potrhaný plášť a sukovitá hůl.
Přivedli Aarona a oblékli mu to, co zůstalo po jeho předchůdci.
S hrůzou si uvědomil, že oslepl.
Poustevník mu soucitně stiskl ruku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
no uf
no uf
Chci na něj být už hodnější,
Chci na něj být už hodnější, ale holt se to neobejde bez zhoršení. :)
oh. my. gods. Uch!
oh. my. gods. Uch!
Souhlasím :)
Souhlasím :)
Krásné starosti?!
Dobré, moc dobré, závěrečná rána na solar opět skvěle připravena ukolébáním předchozí téměř idylkou...
Uznávám, že je to takové
Uznávám, že je to takové ironické, ale holt co s takovým tématem v tak zkažené společnosti? :) Děkuji!
To je svět teda... huh.
To je svět teda... huh.
Ale teda brrr! Musel
Ale teda brrr! Musel vyfasovat rovnou tohle! Skoro bych řekla zlaté hrozné příběhy.
A ma to! Dockal se! :D
A ma to! Dockal se! :D
Ale ne, to je tedy nečekané.
Ale ne, to je tedy nečekané. A překážkovité. Mučíš ho řádně!