Poustevník
„Měl jsem bratra,“ začal Poustevník, když Aarona zarazil na kraji vesnice. „Byli jsme si podobní jako vejce vejci, ani rodiče nás nedokázali rozeznat.
Jen když se něco přihodilo, pošla kráva, utopila se děvečka nebo uschla úroda, on nad tím plakal a trpěl, já měl radost. To bylo jediné, co nás odlišovalo.
A tak jsem se sem dostal. Jeden rok byl samé neštěstí, a zatímco já slavil, bratr scházel, až zármutkem pošel. A lidé za to vinili mě, protože jsem se radoval, a tak jsem z vesnice odešel.“
Poustevník se na Aarona zazubil. „Tady mi dali poustevnické roucho. Je to znamení.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
"Až zármutkem pošel." :D Je
"Až zármutkem pošel." :D Je to pořád dost strašidelný, ale tohle mě rozesmálo. :D
To byl tak trochu záměr :D
To byl tak trochu záměr :D
hmmm, taky zábavnej druh,
hmmm, taky zábavnej druh, tenhle poustevník...
Zase skvělé!
...až zármutkem pošel... Tak lehce, skoro se smíchem podávané hrůzy, to je výborně černohumorná figura!
Taky vypráví! Ten se z toho
Taky vypráví! Ten se z toho prostě nedostane!
Tak Poustevník je sice
Tak Poustevník je sice děsivej, ale takovým příjemně humorným způsobem. :D Prý "zármutkem pošel". :D
Prej POŠEL! :D Ale možná
Prej POŠEL! :D Ale možná začínám nějak pomalu tušit, co to je za vesnici.
Mě teda rozesmálo to roucho
Mě teda rozesmálo to roucho na konci. Ale nevím, jestli mělo :D. Každopádně poustevník je patřičně psycho, přesně jak jsem si představovala :).