Den, jako každý jiný

James strhl volant a vyhnul se na poslední chvíli pádu z příkrého srázu. Přitom si dobře všiml, že v protisměru jedoucí vůz, který se ho pokusil vytlačit ze silnice, řídila nádherná tmavovláska.

Na párty u guvernérovy dcery dorazil v dobrém rozmaru a dokonale upraven.
U stolku s nápoji spatřil krásku z odpoledního incidentu jak zavírá malou lahvičku.

„Nevím, co mne vyvádí z rovnováhy více, váš půvab, či vaše řidičské schopnosti.“

„To musela být Anastasia. Mé zlé dvojče.“
Kráska se k Jamesovi přivinula a vzápětí ucítil mezi žebry ústí zbraně.

„Nepřipadáte mi zrovna laskavost sama.“
„Já jsem ta zlejší,“ pousmála se.