Už přeci není malej
Proč právě tohle drabble? Protože děťátka, co se "moudře" vydávají na cestu do velkého života, mě dojímají. A nejspíš nebudu sama.
Dobrácky vyhlížející chlapec rozvážně balil do obrovského kufru pečlivě vyžehlené a poskládané oblečení, které mu postupně podával jeho otec. Na stole se vršila hromada dalších věcí. Učebnice, rolička pergamenů, svazek brků, inkoust, kotlík, spousta plátěných pytlíčků, ale hlavně jedno malé úzké pouzdro s emblémem Olivanderova obchodu s hůlkami. Konečně bylo všechno uloženo a hoch se chystal zaklapnout víko.
„Rubíku, nevezmeš si taky svýho Aragoga?“ Drobný mužík držel velikého plyšového pavouka s korálkovýma očima.
Chlapec vzal hračku rozpačitě do rukou, ale pak ji otci velice jemně, přesto rozhodně vrátil.
„Ne, táto. Dyť jedu do Bradavic. Na todle už sem přeci starej.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jojo, tohle se mi líbilo
Jojo, tohle se mi líbilo nejvíc :)
Mám radost, že jsem se
Mám radost, že jsem se trefila. :-)
Tohle si pamatuju. Myslím, že
Tohle si pamatuju. Myslím, že kdybych měla jedno hagridovské drable vybrat já, vybrala bych ho taky, kvůli tomu obecně platnému přesahu
Právě, ten přesah. Ví o něm
Právě, ten přesah. Ví o něm každý, kdo takhle "dospěle" odcházel a pak znovu, když jemu takhle někdo odcházel. Díky.
Anoo na to si vzpomínám...
Anoo na to si vzpomínám... moc se mi líbilo a líbí :))
Děkuju! :-)
Děkuju! :-)
Já bych sama za sebe asi
Já bych sama za sebe asi vybrala jiné, ale bylo by míň pozitivní a jsem ráda, že tys to vzala za ten správnej konec a vybrala tohle, protože je krásný a milý. A navíc se mi pořád strašně líbí ta představa, jak Hagrid opustil svoje plyšáčky a začal si je pořizovat naživo. :D
Však já jsem taky chvíli
Však já jsem taky chvíli váhala. To druhé drabble o kterém jsem uvažovala, bylo opravdu mnohem méně pozitivní, ale nakonec vyhrálo tohle. Díky.
Ach jo... To je krásný...:-)
Ach jo... To je krásný...:-)
Děťátko, že? Díky. :-)
Děťátko, že? Díky. :-)