Jak jsem Zvědavost potkala
Nahrazuji si téma č. 26 (Velké srdce, malý mozek)
Kdysi dávno jsem potkala Zvědavost. Nacházela kouzlo v těch nejobyčejnějších věcech. Ve věcech, které na mé tváři vyčarovaly pouze smutný úsměv. Nešťastně si myslela, že jsem na svět zanevřela. Že pro mne již nic pěkné není. A tak ve svém velkém srdci našla malý koutek, kam mne strčila a láskou mne přikryla.
Hlupáček.
Nevšimla si, jakým směrem často hledím. Že krásy světa tlačí na mou duši, až to bolí na srdci. A v jednom hloupém pokusu o mé pobavení, rozhodla se předstírat, že její mozkovna moc velká není.
Musela jsem jí pořádně vynadat. Bez mozku se nedá svět přece poznávat.
Chtěla jsem letošek zakončit trochu na pozitivní notu, ale tohle téma mi dalo zabrat. Všem vám převelice děkuji za letošní ročník. Snad se uvidíme na pikniku a seznámíme se trochu lépe, ať už můžeme do dotazníků tvrdit, že známe více spolupisatelů.
Přeji vám do zbytku roku spoustu Glorie, kachniček a dinosaura. Ehm. Tedy totiž takové ty pěkné věci, co se normálně přejí. Dávejte na sebe pozor.
(Snad stihnu během května přečíst všechna drabble a konečně udělat i nějaký ten seznam oblíbených. Doposud jsem to nikdy nestihla.)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je moc pěkný, ségra. :)
To je moc pěkný, ségra. :)
To je tak krásně poetické.
To je tak krásně poetické. Přijde mi, že jsi se v psaní hrozně zlepšila v posledních pár letech. Hlavně tenhle rok už opravdu píšeš věci, které mají takový nádherný nádech... nevím, jak to popsat, ale prostě u nikoho jiného než u tvých povídek na to nenarážím. Taková zasněnost, jiný pohled na svět. A přitom jsou jasná a pochopitelná.
Takže ode mě silný respekt.
A tohle drabble mě taky chytlo. :)
Jdu též dohánět resty. :D
Je to pěkné, líbí se mi to.
Je to pěkné, líbí se mi to. Myslím, že spolu se zvědavostí tvoříte dobrou dvojku.